VYBERTE SI REGION

Šéf Transparency International: ODS už dobré mravy ani nepředstírá

Praha /ROZHOVOR/ - Malé místnosti, skromné vybavení, napěchovaná knihovna, plno lidí po chodbách, cvrkot – to jsou prý typické znaky organizací s velkým růstovým potenciálem. V tom případě Transparency International ČR takovou institucí je. A její šéf David Ondráčka zcela zapadá do profilu dynamického společenství lidí, jimž jde o něco velmi důležitého a prospěšného.

1.12.2012 89
SDÍLEJ:

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Jak je na tom po dvou a půl letech Nečasova vláda ve svém protikorupčním ú­silí?
Má to tři aspekty, první je přijímání protikorupčních pravidel a zákonů. Tam vláda něco málo udělala, ale klíčové normy přijaty nebyly.

Ministři tvrdí, že vláda si splnila 60 procent protikorupční agendy. Nicméně mezi těmi zbylými čtyřiceti procenty jsou ty nejdůležitější kro­ky.
Statistický přístup je v tomto případě nesmyslný. Musíme jít po prioritách, které mění realitu fungování institucí, justice, byznysu, a tam nebylo přijato prakticky nic. Dalším z těch aspektů je, zda vláda vytváří institucionální rámec, který bude dodržování pravidel vynucovat. Příklad? Když přijmete zákon o financování politických stran, ale nedoprovodí ho žádné sankce, nepřinese to žádnou změnu.

Jako třeba zákon o střetu zájmů.
Třeba. No a třetí rovina je politicko-veřejná. Lidé uvěří vládě protikorupční úsilí jedině tehdy, když ona sama bude důvěryhodná. A tady je ta bilance tragická. Vezmete-li si, že z 15 ministrů už dvanáct bylo vyměněno, přičemž u řady z nich šlo o podezření na korupční nebo klientelistické jednání. Něco takového snahu vlády s korupcí pohnout obrovsky devalvuje.

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.Posledním v řadě je Alexandr Vondra, který sice začal čistit armádní Augiášův chlév, ale činil to jako muž, který dopustil předražení zakázky na ozvučení českého předsednictví od firmy ProMoPro. Neodchází teď ale jen proto, že se to premiérovi hodí do mocenské šachové partie?
Alexandr Vondra udělal na obraně několik pozitivních kroků, snažil se systém reformovat, ale jeho politická pověst byla po kauze ProMoPro tak zničená, že to nemohl.

Pokud by se to celé mělo brát vážně, měl tedy Vondra odejít ihned po odhalení předražené zakázky, za niž nesl politickou odpovědnost?
Jasně. Situace tehdy na to byla zralá a on neměl hrát truchlohru s nabídnutou rezignací tak dlouho. Nyní odchází jen proto, že neustál pozici uvnitř ODS, kde ztratil nárok na post místopředsedy po neúspěšných volbách do Senátu a stal se stranicky slabým kusem.

A není něčím mezi truchlohrou a fraškou hlavně způsob záchrany Nečasovy vlády? Mám na mysli odchod tří rebelujících poslanců ODS výměnou za úsporný balíček a jejich další kariéru. Ivan Fuksa směřuje do Českého aeroholdingu, Marek Šnajdr do dozorčí rady Českých drah a Petr Tluchoř do ČEZ.
Tady vláda překročila všechny čáry a ODS se zbavila veškerých zábran i snahy předstírat dobré mravy. To jsou naprosto nepřijatelné trafiky pro lidi, kteří jsou zdiskreditovaní, což platí zejména pro Tluchoře a Šnajdra. Ti lidé by podle mě měli čekat, kdy jim bude sděleno obvinění, ne se ještě cpát do státních firem a zkoušet tam získat výhodné posty. Politici spoléhají na to, že historická paměť voličů i médií je krátká, přijdou nové kauzy a na ty jejich se zapomene. Věří, že za půl roku si nikdo nevzpomene, kde skončil Šnajdr. Co když ho ale policie zatkne kvůli tomu, co dělal na ministerstvu zdravotnictví nebo ve VZP a on bude sedět v dozorčí radě Českých drah? Jen by se tím potvrdilo, že státní firmy se používají hlavně jako odkladiště pro ty, které je nutné odměnit.

Vy byste radil Petru Nečasovi trvat na svém a nijak s rebely nehandlovat – i za cenu pádu vlády?
Jsem si vědom, že v politice jsou kompromisy nutné a často se musí proplouvat mezi nedobrými řešeními. Každý si ale má uvědomit, kde je hranice, za niž už nechce jít. Myslím, že tady ji premiér Nečas překročil a vyměnil setrvání své vlády za obchod s těmito třemi rebely. V důsledku to povede k tomu, že kvůli křehké většině ve sněmovně nyní začnou handlovat další poslanci, jejichž vyděračský potenciál dramaticky vzrostl. Pozice vlády bude mimořádně vratká a já pro to jiné slovo než politická korupce nemám.

Ono to vypadá, že parcelace vlivu je hlavní politický nástroj. Byli jsme toho svědky nedávno při rozdělování pozic ve správní radě a vedení VZP. Mimochodem na seznamu kandidátů na generálního ředitele VZP za ODS prý na prvním místě figuroval Marek Šnajdr a v kuloárech se říká, že zvolený Zdeněk Kabátek je jeho loutkou.
To, že v rámci koalice se rozdělují posty podle klíče: já obsazuji management, ty správní radu a příště to bude naopak, je něco nepřijatelného. Argumentovat tím, že jsme si na to zvykli, je šílené.

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.Lze tomu nějak systémově zabránit?
U stáních firem by mělo platit, že vláda definuje vlastnickou politiku, to znamená, že například řekne: od ČEZ chci, aby vydělával víc peněz kvůli dividendám, od Českých drah kvalitní službu i za cenu, že to bude něco stát, tohle požaduji od ČEPRO a MERO, Lesů ČR atd. Na závěr pak musí jasně formulovat, jakou odbornou kvalifikaci žádá po lidech, kteří budou v dozorčích radách těchto firem stát zastupovat. A pak teprve nastaví průhledná kritéria jejich odměňování. Když ty indikátory splní, ať mají slušnou odměnu, když ne, nedostanou nic. Tak to má fungovat ve státních a městských firmách.

Zatímco státní správa by si zasloužila služební zákon.
Samozřejmě potřebujeme služební zákon, který by odpolitizoval státní správu, nastavil pravidla pro úředníky, aby měli do jisté míry krytá záda a mohli rozhodovat nezávisleji než dnes.

Připomeňme, že tento Špidlův návrh přijal parlament v roce 2002, od té doby se jeho účinnost odkládá. Bojí se politici tuto normu přijmout proto, že by ztratili obrovský manévrovací prostor?
Je to tak, hlavním důvodem je snaha udržet si vliv nad úřady a mít je pod kontrolou, možnost dosazovat tam své lidi. Tím pádem většina vyšších úředníků žije v permanentním strachu, že mohou být kdykoliv ze své funkce odvoláni bez konkrétního důvodu. A když se znelíbí silněji, nemají prakticky šanci se na úřadě udržet. Vede to k obrovským čistkám, průplachům v rámci resortů. Jen na ministerstvu dopravy se za poslední tři roky obměnilo 50 procent osazenstva, možná i dvakrát. Ti nováčci mohou napáchat spoustu škod, chybí tam institucionální paměť, předvídatelnost pro občany a firmy.

Koneckonců i eurokomisař Johannes Hahn zdůvodnil pozastavení čerpání evropských peněz pro ČR neustálými obměnami úředníků a nemístně velkým politickým vlivem na jejich práci. Ale co s tím? Ministerstvo vnitra předložilo takový paskvil nového zákona pro úředníky, že ho musela vrátit.
Starý služební zákon už se v původní podobě přijmout nedá, protože jsme o deset let dál. To, co připravilo ministerstvo vnitra, ale použitelné není, protože se vůbec neřešila podstata věci.

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.Co máte na mysli?
Musí se vymezit právní postavení úředníka se stanovením určité definitivy a role politických poradců. Nezbytný je kariérní řád, který stanoví, že pokud úředník splní dané kritérium, postoupí na další stupínek a bude mít víc peněz. Měla by být zavedena pozice státních tajemníků, čili jakýchsi správních ředitelů ministerstva. Náměstci mohou zůstat političtí, ale jejich odpovědnost v rámci úřadu musí být přesně definována. Potom zbývá otázka vzdělávání, která je nesmírně důležitá, pokud je kariérní postup svázán s odměňováním. Z toho plyne i celkový systém motivace, kdy úředníci budou nejen usilovat o zvyšování kvalifikace, ale ani neohrozí svůj profesní životopis nějakou úplatkářskou aférou. Dnes je státní správa plná lidí, kteří tam nepatří. Pokud zákon projde, budou se vypisovat výběrová řízení a v nich uspějí jen ti nejlepší. Tento test vhodnosti pro danou pozici je nezbytný. Schopný a vzdělaný vedoucí odboru ovšem takový konkurs nemůže prohrát.

Brání něco této vládě, aby zákon prosadila, nota bene když po příštích volbách se jí už asi nebude týkat?
A to asi na dlouhou dobu… Problém je, že politické zadání na sepsání zákona pro úředníky nikdo neformuloval, proklamace v programovém prohlášení vlády jsou příliš vágní. Jediná varianta je, že si vláda znovu sedne a zadá detailní pokyny. Pak by se to stihnout dalo.

Vy jste hovořil o pozicích náměstků. V posledních dnech se hodně napsalo o zástupci Karolíny Peake Robertu Vackovi. Premiér Nečas řekl, že vylučuje, aby se člověk s tak příšernými referencemi stal ministrem dopravy. Jak ale táž osoba může mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň přísně tajné, sedět v dozorčí radě ČEZ a být náměstkem protikorupční vicepremiérky?
Tomu nemůže nikdo rozumět. Pokud je pan Vacek bezpečnostním rizikem, jak uvedl premiér, nemůže sedět v dozorčí radě ČEZ, která rozhoduje o Temelínu a velkých strategických obchodech ani náměstkem, který chodí na vládu a je účastníkem i utajených jednání. K čemu jsou pak prověrky NBÚ? Obecně lze ale říct, že tohle veřejnost vůbec neměla v přímém přenosu sledovat, to je neuvěřitelně amatérské pojetí politického řemesla. Politici se mají dohodnout a veřejnosti pak výsledek jen představit a vysvětlit.

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.V žebříčku vnímání korupce stále klesáme níž, loni obsadilo Česko 57. místo ze 183, v Evropě jsme ale na tom se Slovenskem nejhůř. Proč to tak je?
Je fakt, že třeba Polsko nebo Holandsko poskočily v žebříčku nahoru, protože dělaly protikorupční politiku v praxi, nejen na papíře, snažily se vytvořit funkční instituce a vystupňovaly tlak na politickou odpovědnost, takže lidé tomu začali věřit, což se odrazilo ve vnímání lidí.

Může u nás ke zlepšení stavu přispět zákon o veřejných zakázkách?
Ke změně společenské atmosféry nedojde přijetím jedné normy, ale rozhodně šlo o krok správným směrem. Vyjasnily se postupy při zadávání veřejných zakázek, norma obsahuje motivaci účastníků soutěže k otevřenosti a zvýšilo se i množství informací o průběhu tendrů. Věřím, že až si systém sedne, přinese reálné úspory.

Nikdo navíc netvrdí, že novelizace některých pasáží je vyloučená – mám na mysli třeba paragraf o minimálním počtu dvou uchazečů. U objednavatelů sociálních služeb to totiž dělá velké problémy.
Toto ustanovení samozřejmě musí vést k tomu, že tam, kde objektivně nelze najít víc uchazečů, může mít objednavatel možnost zakázku vypsat. To ale platí zhruba pro tři procenta firem. Problém veřejných zakázek je, že jedna soutěžní norma reguluje vše – od drobných nákupů třeba toaletních potřeb až po výstavbu Temelína. Proto ta pravidla musejí být poněkud obecná, ale podle mne umožňují starostovi, hejtmanovi i ministrovi vypisovat soutěže otevřeně a zaručit co nejlepší podmínky pro město, kraj či stát. Neplatí ani námitka, že jediným soutěžním kritériem je cena, nic takového v zákoně není. Zadavatel může nastavit kvalifikační kritéria i podle zkušeností či solventnosti uchazečů. Zákon má pomoci rozbít pocit, že každá veřejná zakázka je zkorumpovaná. Pak i firmy budou mít motivaci do rovných soutěží jít, protože nejsou někomu šity na míru. Jde přitom o obrovské peníze, potenciál úspor je enormní. Transparency před lety odhadovala ztráty na 15 procent efektivity, což dělá až 90 miliard korun ročně.

To je tedy jedno plus končícího roku. Určitě k nim patří i emancipace státního zastupitelství a policie.
Tu kvituji s velkým povděkem. Jednak je tažena konkrétními osobami, které se dostávají do vyšších pozic a garantují vyšetřování složitých kauz, jednak policisté si vyzkoušeli, že když obviní politika, nic se jim nestane. Budeme patrně svědky dalších zatýkání a velkých korupčních kauz. Moje velká obava je, zda je veřejnost schopna dlouhodobě to vydržet, jestli se neobrátí proti systému jako takovému a nebude hledat nějaké alternativy vůči současnému režimu a demokracii. Bez očištění a vyvození trestní odpovědnosti to ale nepůjde.

Jakou roli v té očistné kúře hraje to, kdo bude sedět na Pražském hradě?
Prezident je u nás od Masarykových dob tatíček, k němuž si lidé obracejí s velkou důvěrou, vzhlížejí k němu jako k majáku v složité moderní společnosti. Bude tedy hrát velkou roli, z mého pohledu by to měl být člověk s jasným názorem, který do věcí bude vstupovat aktivně, pojmenuje naplno negativní jevy, nebude kladečem věnců a zároveň na něm neulpí ani stín pochybností, že hraje pro nějakou skupinu lidí, s někým kamarádí apod. Proto TI také monitoruje financování prezidentské kampaně, aby bylo jasné, kdo je čí sponzor, zda tam nejsou nějací falešní či utajení dárci. No a protože se snažíme být v tomto snažení objektivní, neřeknu vám, koho budu volit.

Zeptám se tedy jinak: je mezi kandidáty člověk, kterému svůj hlas s důvěrou dáte?
Určitě si vyberu, je tam podle mne dokonce takových kandidátů víc, ale zároveň jsou tam i jiní – to je fakt.

KDO JE DAVID ONDRÁČKA?

Šéf Transparency International ČR David Ondráčka.

* Narodil se 3. února 1976 v Havířově.

* Vystudoval politickou ekonomii na Středoevropské univerzitě v Budapešti, evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci, politologii na UK v Praze a politickou filozofii na NYU v New Yorku.

* V Transparency International pracuje od roku 2001, od ledna 2008 na pozici ředitele. Specializuje se na politickou korupci, veřejné zakázky a investice, reformu veřejné správy.

* Působí jako expert a konzultant mezinárodních institucí a organizací v řadě zemí od Evropy, přes Kavkaz až po Mongolsko.

* Přednáší na českých vysokých školách (UK a MUP v Praze, MU v Brně).

* Mluví anglicky, francouzsky a polsky. Je ženatý, má dceru.

Autor: Kateřina Perknerová

1.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 89
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Stomatolog Roman Šmucler: Máme rekordní počet zubařů

Celorepublikovým problémem je nedostatek zubařů v regionech, Příbramsko nevyjímaje. Ačkoliv řada obcí nabízí i začínajícím lékařům vybavené ordinace i byty, ne vždy se to jeví jako dostatečně lákavá nabídka. Jakým způsobem chce situaci řešit nedávno zvolený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler?

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies