Senát vrátil sněmovně novelu o zdanění benefitů

Novela se vrací do sněmovny, která může senátní veto přehlasovat. Levicovým poslancům v tom přislíbili pomoc lidovci. Odbory kvůli od letoška vyššímu zdanění benefitů hrozily stávkou v dopravě.

Z lidoveckých senátorů proti novele hlasoval jen nestraník Václav Koukal. Nejbližší schůze sněmovny začne už příští týden.
Důvodem odmítavého postoje většiny senátorů byl mimo jiné nesouhlas s postupem odborů v dopravě, kteří kvůli prosazení novely hrozili stávkou a nevylučují ji ani nyní. "Vyhrožování stávkou je lepší taktika než stávkovat. Jejich (odborářů) postup udržuje společnost v nejistotě," uvedl například senátor ODS Jaroslav Kubera (ODS), který vyhrožování stávkou označil za šíření poplašné zprávy. "Zákon vůbec není o tom, že se někomu berou benefity, jen je o tom, že zaměstnavatel odvede daň z přidané hodnoty ve výši ceny obvyklé, což má zabránit spekulacím z daní," dodal.

Za schválení bojovala levice

O schválení novely v Senátu během téměř tříhodinového jednání marně usilovala levice. Podle místopředsedy Senátu a odborářského předáka Milana Štěcha (ČSSD) je daňové zvýhodnění benefitů ve společenském i státním zájmu. To, že loni levice v parlamentu pomohla schválit vyšší zdanění výhod, označil za přehlédnutí a pochybení. Zdůrazňoval, že podle dohody premiéra Jana Fischera s odbory a zástupci ODS a ČSSD z 10. února měla být tato chyba napravena pozměňovacím návrhem k některému z projednávaných zákonů.

Poukázal na to také ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, podle něhož kvůli obtížné schopnosti sněmovny přijímat zákony v předvolební době "odbory ztratily zřejmě víru, že existuje reálná šance na změnu zákona touto formou". Vláda se proto rozhodla novelou odstranit "technické nedopatření" v loňské novele zákona o dani z přidané hodnoty, jehož důsledkem je prodražení benefitů pro zaměstnavatele. Od letošního ledna benefity podléhají dani, která se vypočítává z běžné tržní ceny, ne z ceny zvýhodněné.

Dopad v řádu desítech milionů

Vláda proto navrhla, aby se zdaňování výhod daní z přidané hodnoty vrátilo k praxi platné do konce loňského roku. Nemělo by se týkat osob, které jsou k plátci daně z přidané hodnoty v pracovně právním vztahu nebo v jiném obdobném vztahu. Mezi zaměstnanecké výhody patří například dopravné včetně režijních jízdenek, závodní stravování, rekreace, bydlení na ubytovnách a doškolování včetně rekvalifikace.

Novela, kterou v pátek Senát odmítl, bude mít i dopad na daňové příjmy. Objem peněz, o které přijde státní rozpočet, je ovšem nejednoznačný. Premiér Fischer ve sněmovně hovořil o dopadu v řádech desítek milionů korun. Ministerstvo financí však podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy zaslalo na Úřad vlády informace shrnující předchozí jednání, kde se uvádělo, že dopady mohou být i vyšší, a to zhruba 750 milionů korun. "Již exministr Bohuslav Sobotka v návrhu téměř totožného zákona před lety odhadoval dopady na 500 milionů korun," řekl Fuksa.

Podle informací v Mladé Frontě Dnes o vyšších odhadech věděl ředitel sekce odborných činností předsedy vlády Milan Frankl. "Dal jsem svým lidem pokyn, ať použijí údaj o desítkách milionů z loňského roku, kdy se vyšší zdanění benefitů schvalovalo," cituje Frankla deník.