Zákaz se podle navrhované novely o regulaci reklamy měl vztahovat jen na billboardy o ploše větší než osm metrů čtverečních, které jsou podle stavebního zákona považovány za stavby pro reklamu. Platit by měl od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. Jeho porušení by mělo být pokutováno až dvěma miliony korun podobně jako anonymní volební reklama, uvedl za tvůrce novely senátor Václav Láska. Podobné úpravy podle něj mají Belgie, Francie, Itálie nebo Irsko.

Příznivci i odpůrci novely se shodovali na tom, že billboardová kampaň nemá na voliče příliš velký vliv. Podle Jiřího Oberfalzera (ODS) ovlivňuje rozhodování lidí jen ze zhruba pěti procent. Větší dopad mají praktické zkušenosti voličů s příslušnou stranou a mediální vliv, případně voliči volí menší zlo, uvedl senátor. Poukázal na bývalého chomutovského senátora, lékaře Petra Skálu, který prý do kampaně investoval jen 5000 korun a dokázal přitom porazit soupeře z velkých stran.

Novela podle jejích tvůrců měla začít platit až od roku 2017, tedy po krajských a senátních volbách v příštím roce. Billboardy využívala v dosavadních kampaních většina parlamentních stran. K nejdiskutova­nějším patřily billboardy kandidátky ANO pro senátní volby Laury Janáčkové, která se nechala nafotit v negližé a své poselství shrnula do slov „Láska, sex a politika". Kritiku sklidilo také hnutí Úsvit přímé demokracie, které při evropských volbách použilo billboard s černou ovcí a heslem Práci našim, ne imigrantům.