VYBERTE SI REGION

Siamská dvojčata ze Skrýchova si okolo prstu omotala celý svět

Táborsko - V březnu uplynulo dvaadevadesát let od doby, kdy v americkém Chicagu zemřely Josefa a Rosálie Blažkovy. Bylo jim čtyřiačtyřicet.

13.4.2014
SDÍLEJ:

Rosálie a Josefa Blažkovy v roce 1910 porodily syna Františka. Matkou byla Rosálie. S tím, kdo byl jejich otcem, se nikdy nesvěřily. Spekuluje se, že jím byl jejich impresário (na snímku). Foto: Archiv Marie Haškovcové

Píše se 20. leden 1878 a ve Skrýchově u Opařan je velké pozdvižení. Ve stavení č.p. 31 přivádí Rosálie Blažková na svět své druhé dítě. Porod je ale velmi komplikovaný, a tak kromě porodní báby přispěchal na pomoc i opařanský doktor. Matce ale dítě nechtěli ani ukázat. Báli se, že po nelehkém porodu bude pro ni pohled na něj až moc skličující. „Srdce jim bijou jako zvony a to je nejdůležitější," uklidňoval doktor. Na konci porodu se totiž objevila srostlá dvojčata.

PÓZUJÍ. V tomto úboru se setry Blažkovy předváděly publiku. Jejich těla tvořila úhel, měly společný konečník i poševní ústí.

Holčičky ale neskončily jako opovrhované chudinky, které by každý litoval nebo před nimi skláněl zrak. Naopak. Staly se senzací a procestovaly celý svět. Dostaly jména Rosálie a Josefa.

Lezli po stromech

Dívky byly srostlé v pánevní oblasti a měly společné vylučovací ústrojí. Bez problémů se ale naučily chodit, byly velmi rychlé, lezly po stromech a jako malé chodily i na nočník. To pro Víkendové listy v roce 1999 potvrdil i skrýchovský pamětník Josef Herout: „Až jsme se divili, jak zčerstva běhaly, i když jedna chodila trošku bokem. I po schodech nahoru i dolů."

Také reportér Egon Ewin Kisch, kterého sestry Blažkovy imponovaly, zachytil ve své povídce Srostlé sestry jejich první léta: „Rodiče je již v nejútlejším věku ukazovali na jarmarcích, jak sedí obě dvě na jednom nočníčku," píše se v ní.

DVOJČATA. Róza a Jóža šly vždy s dobou. Jejich vkus jim mohly tehdejší dámy závidět. Na fotografiích drží Františka vždy matka Róza.Na rodinná vyprávění o svých tetách vzpomíná Marie Haškovcová (81) z Bechyně: „Zpráva o jejich narození se všude rozkřikla. Za prarodiči prý přišel baron Nádherný a řekl jim, aby nebyli smutní. Zřejmě jim nabídl finanční pomoc a asi pomohl i s tím, aby se dostaly do podniků, kde později vystupovaly. Babička s dědečkem byli chudí lidé, co se živili zemědělstvím a díky baronovi sestry neživořily," vypráví pamětnice.

Jméno rostlo s nimi

Růža a Jóža, jak jim jejich maminka říkávala, měly skvělý hudební sluch, hrály na housle, xylofon, zpívaly a problém jim nedělaly ani cizí jazyky. Mluvily německy, francouzsky a později také anglicky. Měly dokonce i soukromého učitele, protože do tehdejších školních lavic by se těžko vešly. „Róza prý bývala více do světa. Jóža zase ta klidnější, co se snažila setru umírňovat," dodává Marie Haškovcová, jejíž tatínek František byl mladší bratr dvojčat.

Stejně jako rostly sestry, společně s nimi i jejich jména. Baron Nádherný z Borutína, majitel chotovinského panství, se měl postarat o to, že se jejich fotografie dostala do novin. Záhy články začaly plnit tuzemská a světová média. To jim bylo jedenáct let. Získaly angažmá nejen v českých městech, ale i v Paříži či Berlíně. Dobývaly Evropu a o jejich slávě věděli i za oceánem. Dostaly se do Ameriky.

„Vystupovaly ve varietní společnosti, nejčastěji s nejvyšším mužem světa Van Albertem of Holland a javanským trpaslíkem Pani, dále to byli Freddie, muž bez paží, který dokázal používat nohy jako ruce, a nejtěžší žena a muž na světě. Na cestách je doprovázela jejich sestřenice Anna Truhlářová a impresário Ike Rosa," píše o jejich životě na webu Bechyně Anna Plachtová z Bechyně.

Podle Egona Erwina Kische v létě roku 1909 přijely sestry z turné poprvé do Prahy. Jejich matka se ale do vlasti nevrátila. Zemřela v Singapuru a o dívky se postaral zmíněný italskoamerický impresário. Marie Haškovcová ale říká, že se její prarodiče nastěhovali ke své nejstarší dceři Anně do mlýna v Kvěchově u Sepekova, kam se provdala.

Impresário v Praze obcházel redakce, aby zorganizoval reklamu. Tak se se sestrami setkal i zuřivý reportér Kisch: „Je ve Skrejchově rybník?"ptám se. Růžena neví, tak dávno už nebyla doma; domovem je teď pro ni být mimo domov. Není z ní venkovské děvče, jako ze sousedovic dětí, netancuje u vesnické muziky s venkovskými chasníky, je bledá a hubená jako snad žádná dívka z rodné vísky, ale zato se naučila mluvit anglicky a pít whisky místo plzeňského," zachytil setkání.

Porodily syna

Sestry se sice nevdaly, ale podle nejrůznějších klepů měla Róza řadu milenců. Dne 16. dubna 1910 porodily zdravého tříkilového kluka, Františka. Kdo je jeho otcem, se nesvěřily. Spekuluje se, že jím byl impresário. Sám všude rozšiřoval zprávy o zázračném početí, ale otcovství popíral.

Zprávu o porodu jako první rozvířil Kisch, který se dostal na Kukulovu kliniku, kde sestry rodily pod dozorem primáře Piťhy. Matkou je Rosálie. Právě kvůli tomuto odtajnění tehdejší plátky dokonce otiskly zprávu, že otcem je Kisch. Šlo ale o pomluvu.

Malého Františka braly všude s sebou. Během 1. světové války zůstaly v Čechách a věnovaly se sepekovské hospodě, kterou nechaly postavit. Po válce se opět vydávají na turné do Států. Doprovází je bratr František, který byl majitelem bechyňského mlýna. Jedna ze sester ale v Americe vážně onemocněla.

Obě umírají 30. března 1922 ve věku 44 let, dvou měsíců a pěti dnů v Chicagu. „Tatínek mi říkal, že druhá zemřela asi půl hodiny po první. Nabízeli jí, že by ji oddělili, ale prý řekla, že když spolu byly celý život, tak společně i umřou," říká Marie Haškovcová.

DVOJČATA. Róza a Jóža jako děti

Američané o sestry projevili zájem pro věděcké účely. Jejich bratr František ale oslovil Prahu, a ta prý tuto možnost odmítla.
Sestry Blažkovy byly tedy zpopelněné a v jedné urně uloženy do rodinného hrobu v Sepekově. „Starší články uvádějí, že příčinou úmrtí byl zápal plic. Možností je ale i španělská chřipka," uzavřel vzpomínku na proslulá siamská dvojčata Vladimír Šindelář, ředitel Milevského muzea, které o dívkách připravuje publikaci.

Porod v éteru

     Až dosud byla většina srostlých dvojčat takzvaní ischiopagové, tj. bytosti stojící vedle sebe. Růžena a Josefa však byly pygopagus, jejich trupy tvořily úhel.

Z českých vesniček se dostaly rovnou do New Yorku, a odtud je pak tahali jako výstavní vykořisťovaný objekt po celém světě. Všude se pro „Siamská dvojčata z Čech" rozvířil buben skutečným reklamním vírem; mezi jiným zažaloval jistý majitel cirkusu železniční správu, protože požadovala na „slečně Růženě-Josefě Blažkové zaplacení dvou jízdenek".Ve skutečnosti použila dvojice pouze jednoho místa k sezení.

Nebesky blankytná pohádková položena Růžena má nahoru zdvižený nosíček, „do něhož prší", jak se u nás říká. Na bradě jí zůstal po stvořiteli ďolíček, když na ni prstem ukázal: „Takhle je docela pěkná." Kadeře má tmavorusé, zorničky se jí třpytí jako světlá zeleň vesnického rybníku.

Růža se ke mně naklání, přičemž chtě nechtě přitáhne i Jóžinu hlavu, pohladím Růženu po šíji – cítí to i Josefa? Ne, necítí to, „společnou senzibilitu mají pouze v oblasti…," četl jsem. Je to zvláštní pocit blížit se k dívce, jejíž situační plán s půdorysem a nárysem má člověk v kapse.

„Všechno normální, matka dítěte normální a chlapeček docela normální. Ani slečna Josefa už tolik nehubuje, třebaže se jí ještě pořád nalévá mléko." Zpráva se vyhoupla z naší redakce na telefonní dráty, skočila do rotaček a pronikla ke čtenářům ve všech zemích: Polovina dvojbytosti porodila dítě, druhá polovina se tváří rozhořčeně, neboť jak k tomu přijde, aby i ona musela ležet v šestinedělí a cítila ve svých panenských prsou mléko, nevinná, bez nejmenšího důvodu? Zdroj: E. E. Kisch: Srostlé sestry. Akropolis:1998

 

Autor: Kateřina Krejčová

13.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies