VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šichtařová: Co je pravicového na vládě, která neustále zvyšuje daně?

Praha /ROZHOVOR/ - Markéta Šichtařová je sebevědomá, úspěšná žena, která zvládá svou firmu, tři děti, a ještě dokáže napsat poutavou knihu o hospodářské krizi.

20.10.2012 79
SDÍLEJ:

Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

 „Mám manžela, se kterým děláme všechno napůl," směje se atraktivní černovláska s půlročním Bertíkem v náručí. Toho je zvyklá chovat i u počítače, když píše analýzy, články nebo ekonomické postřehy. Patří k nejcitovanějším ekonomkám u nás. Politici jí ale na jméno přijít nemohou. Hned po první odpovědi mi bylo jasné proč.

Napsali jste s manželem knihu Nahá pravda. Jak tedy zní odhalení o české ekonomice?
Záleží na úhlu pohledu. My máme tendenci jednat jako stádo. Když nějaký politik v televizi prohlásí, že je to s ekonomikou strašně mizerné, začneme panikařit, přestaneme utrácet a tím přivoláme krizi. Nebo přichází druhý extrém v podobě nějakého populisty, který řekne, že vše je úžasné a Češi to všem natřou – a my vyrazíme na náměstí a jásáme. Ve skutečnosti ale neplatí ani jedno, a to je koneckonců hlavním poselstvím naší knihy. Žijeme v jakési virtuální realitě, která je vytvářena médii, politiky a hlavně různými zájmovými skupinami, kmotry a lobbisty, kteří rozehrávají svoje témata. Ta jsou lidem podsouvána jako nosná a ve výsledku se pak z veřejného prostoru vytrácí to, co je skutečně důležité.

No počkejte. Mluvíte o kmotrech, ale z televizní obrazovky denně hovoří hlavně ministři pravicové vlády, kteří tvrdí už dva roky, že musíme šetřit, utahovat si opasky, stlačit schodek pod 100 miliard korun, jinak skončíme jako Řecko. Takže kdo vytváří tu virtuální realitu?
Ve vaší otázce nacházím hned několik nesrovnalostí. Zaprvé se táži, co je pravicového na vládě, která neustále zvyšuje daně? Zadruhé, co je rozpočtově odpovědného na vládě, jež dokázala za dvanáct měsíců zvýšit vládní dluh o 16 procent? A zatřetí, kvůli neustálému tvrzení o nutnosti šetřit jsme se dostali do stavu, kterému říkám španělský syndrom. Španělská, stejně jako řecká ekonomika má tak vysoké daně, že každé jejich zvýšení lidi vyleká a oni přestanou utrácet. Když vláda zvýší daně, do rozpočtu se vybere ještě méně a schodek roste.

Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.Jak si tedy vysvětlujete, že Miroslav Kalousek a Petr Nečas přesně tak koncipovali svůj úsporný balíček a dokonce s ním spojili hlasování o důvěře kabinetu?
Jistěže je to nesmysl. Ekonomicky je prostě nelogické, abychom právě v tomto okamžiku zvyšovali daně. Když se to udělalo k 1. lednu 2012, rozpočet to nijak nezachránilo a na dani z přidané hodnoty se nevybralo víc, nebo rozhodně méně, než ministr financí čekal. Teď se pravděpodobně situace bude opakovat a až se od ledna 2013 daň znovu zvýší, zase si příjmová strana rozpočtu nepolepší a lidé budou mít hlouběji do kapsy.

Čili ve sporu rebelů ODS s Petrem Nečasem, jakkoli v něm může jít o něco jiného než o výši daní, má pravdu spíš ta šestice poslanců, která nechce zvyšovat daně, ale raději šetřit na výdajové straně rozpočtu?
Mám podezření, že tihle poslanci ODS spíš rozehrávají nějaké svoje mocenské boje, do toho zas až tolik nevidím. Ovšem čistě ekonomicky vzato je jejich přístup rozumnější. Kdybych to shrnula, tak momentálně by bylo nejlepší daněmi vůbec nehýbat. Největším problémem české ekonomiky je nestabilita. Samozřejmě že nízké daně by byly nejlepší, ale teď musíme hlavně zarazit neustálé posouvání daňových sazeb. Rozpočet bychom měli stabilizovat tím, že budeme rušit to, co rušit můžeme, například evropské fondy.

Moment, vy navrhujete zrušit čerpání nějakých 500 miliard korun z Bruselu?
Přesně tak. My přece nemusíme povinně z těch fondů čerpat. Posloužím si příkladem z Řecka. Když získalo nálepku státu před krachem, recept se našel v tom, že se mu musí dát hodně peněz. Jenže evropské fondy fungují na principu spolufinancování. Čím víc peněz tedy Brusel Řecku poslal, tím víc muselo Řecko ze svého rozpočtu zaplatit. Výsledkem bylo, že Řecko se propadlo do ještě hlubšího schodku svých veřejných financí.

Lidé by tedy měli vědět, že bruselské peníze nejsou zadarmo ani u nás.
Samozřejmě, čím víc peněz k nám z Evropy plyne, tím víc se zhoršují naše veřejné finance. Kdyby ty projekty vedly k něčemu rozumnému, tak o tom nemluvím.

Betonová koryta na Praze 5, která snad měla být jakýmisi květináči, k nim asi nepatří…
Ano, peníze se vydávají na květináče nebo na silnice, které – tak jako ve vesnici, kde bydlím – vedou odnikud nikam, protože starosta tam má pozemky a k nim si potřeboval zafinancovat evropskou cestu. Stejně tak v Řecku byly využity na stavbu majáků na písčitých plážích, kde v životě neuvízla žádná loď, nebo na osmiproudé dálnice, po nichž projde denně akorát tak jeden mezek. To jsou naprosto vyhozené prostředky, ale politici na jejich čerpání trvají jen proto, že chtějí sedět na co největší hromadě peněz, aby měli co rozkrádat.

Co navrhujete dál? Rušit ministerstva?
To ani ne, ale určitě mimorozpočtové fondy, které jsou na ně navázané. Statistický úřad může fungovat s desetinou agendy, kterou má teď. Napadá mě i podpora kultury a sportu. Jsme-li v situaci, kdy je peněz hrozně málo a musíme se rozhodovat, jestli zastavíme valorizaci důchodů nebo nepřidáme maminkám s dětmi, pak je namístě otázka, zda podporovat Národní divadlo, nebo ty peníze dát opuštěným matkám, které nemohou vyrazit alimenty ze svých exmanželů? Já říkám, že druhá varianta je správná. Mají se točit české filmy? Asi ano, ale pokud existuje dilema, zda filmy, nebo valorizace penzí, pak hlasuji pro důchody a české filmy se holt točit nebudou. Kvůli tomu stát nezkrachuje. Naopak když lidé nebudou utrácet, zbankrotovat časem může. My vůbec nemáme srovnané priority. Podpora sportu? Zrušit, není to nutné. Zelenina a mléko do škol? Zrušit, ani okurku.

Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.Může ale vláda s ekonomikou vůbec něco dělat?
To je další rozšířený mýtus – že s tím vláda může něco dělat. Po pravdě, může ten stav jen zhoršovat, když do toho bude strkat nos a lít hodně peněz. Zlepšit ho příliš nemůže. Efekt nějaké hospodářské politiky je – jak ukazuje zkušenost ze zahraničí – veškerý nijaký. To nejlepší, co může jakákoliv vláda dělat, je udržovat stabilní prostředí, daňové i institucionální – neměl by být například neobsazený Ústavní soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Tohle by mělo fungovat bez výpadků plynule, stejně jako by se neměly příliš často měnit zákony.

Takové zelené nic, co se ale pěstuje 300 let, a to z toho dělá anglický trávník?
Přesně tak, proto tolik miluju Anglii, která lpí na tradicích a institucích, a proto tak dobře funguje. Eurozóna už zdegenerovala a má hluboký skrytý problém, který spočívá v provázání vlastnictví a zamoření dluhy. Ty problémy nevyhnijí odchodem jedné krize, naopak to bude ještě horší a přinese to mnohem větší geopolitické změny.

To už je na dost blbou náladu.
Proč myslíte? Svět má tendenci vracet se k přirozenému řádu věcí. Řím se také rozpadl – a co? Přišla po něm potopa světa? To, že se rozpadne eurozóna, není žádná katastrofa. Ona se navíc nerozdrobí na původní měny, ale pravděpodobně se odštěpí Řecko či Španělsko. A to bude jen k užitku. Z toho také plyne, že my a naše vláda s krizí nemohou nic moc dělat. Naopak, v tomto případě platí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Problém totiž začal před čtyřmi lety právě v okamžiku, kdy si politici a bankéři řekli, že krizi nechtějí a poručí větru dešti, aby jí zabránili. Nedovolili tak zbankrotovat těm, kteří zbankrotovat měli, bankám, podnikům i některým státům.

Takže v makroekonomickém pohledu neplatí, že vyspělé státy se poznají podle chování k nejohroženějším skupinám svých obyvatel? Vize celoevropské solidarity je podle vás mrtvá?
Když se bude někdo topit a vy budete mít na výběr, zda ho jít zachraňovat a zůstat s ním pod vodou, nebo ho nechat umřít, ale vy přežijete, co je lepší? Komu to pomůže? Řecko už je nezachranitelné. Může do propasti jen strhnout ostatní.

Takhle to zní jako nezpochybnitelná teze, co s tím ale mají dělat lidé s průměrným platem, strachem o místo a manželkou na mateřské?
To je strašná otázka, která se opakuje i v reakcích na naši knihu. Když má někdo 15 tisíc hrubého, nemusel by na tom být tak zle, kdyby vláda nezvyšovala daně. Jediný recept je spoléhat sám na sebe a nenechat se zpitomět různými nabídkami na rychlé zbohatnutí. Bohužel platí, že čím má člověk menší příjmy a nižší majetek, tím musí investovat obezřetněji, s menším rizikem, ale také výnosem. Za konzervativní investici považuji i nějakou malou hypotéku. Pokud to člověku jen trochu příjmy dovolí, neměl by pomýšlet na spotřebitelský úvěr, nákup zlata nebo podobnou hloupost, ale zabezpečit si střechu nad hlavou, aby bydlel ve svém. To minimalizuje náklady ve stáří. Samozřejmě když někdo nemá ani na tu malou hypotéku, je už těžké radit, snad jenom nesázet a nepít.

A co spořit na penzi? Důchodová reforma startuje a určitě se vyrojí plno prodavačů spokojeného stáří.
Od 1. ledna může spoření do druhého pilíře nabízet v podstatě každý. Existují i neseriózní poradci, kteří neváhají svým potenciálním klientům lhát do očí. Dostala jsem od jedné paní mail, v němž popisuje svoji zkušenost s obchodníkem, který jí tvrdil, že pokud nevstoupí do druhého pilíře, bude státu dlužit a při vstupu do penze bude muset uhradit několik milionů. Pisatelka z toho byla tak vystresovaná, že se rozhodla do druhého pilíře vstoupit, i když má proti němu řadu výhrad. Univerzální rada zní, že když chcete kamkoli investovat, musíte mít jasnou představu, co se svými penězi dělat, a nečekat, až vás někdo osloví. Jinak je příliš velká pravděpodobnost, že vás někdo bude přesvědčovat s cílem oškubat vás.

Lze zobecnit, pro koho má cenu spořit ve druhém pilíři?
Kdybych to opravdu hodně zjednodušila, tak platí, že účast ve druhém pilíři bude tím výhodnější, čím má člověk vyšší příjmy.

KDO JE ING. MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

– Narodila se 26. října 1976.

– Vystudovala obory hospodářská politika a finanční trhy na Vysoké škole ekonomické v Praze, absolvovala studijní pobyt v Německu, byla hlavní ekonomkou Volksbank.

– Ve svých 28 letech založila analytickou a konzultační společnost Next Finance.

– S manželem, ekonomem Vladimírem Pikorou, napsala knihy Všechno je jinak a Nahá pravda, která se stala hned po uvedení na trh bestsellerem.

– Má tři děti ve věku šest, čtyři a půl roku.

Autor: Kateřina Perknerová

20.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 79
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies