VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České silnice patří mezi nejméně bezpečné v Evropě

PRAHA - Policie tvrdí, že si tristní stav silnic uvědomuje a snaží se najít řešení, jak situaci zvrátit. Nejhůře se z evropských zemí umístilo Řecko, nejbezpečnější jsou naopak vozovky v Nizozemsku.

30.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Česká republika má podle zjištění orgánů Evropské unie šesté nejméně bezpečné silnice v Evropě. Vyplývá to z ratingu, který připravil výbor EU pro dopravní bezpečnost a norská dopravní služba Statens Vegvesen. Nejméně bezpečné jsou podle tohoto ratingu silnice v Řecku, naopak nejbezpečnější jsou v Nizozemsku. ČTK o ratingu informoval mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Kritériem při zpracování ratingu byl počet osob usmrcených při dopravních nehodách na 100.000 obyvatel. Na základě tohoto kritéria dostaly jednotlivé země koeficienty naznačující bezpečnost jejich silnic. Česko s koeficientem 12,6 skončilo mezi 23 sledovanými zeměmi šesté.

Česká policie si kritický stav na silnicích uvědomuje a snaží se najít způsob, jak nepříznivou situaci zvrátit. Minulý týden byl odvolán dlouholetý šéf republikové policie Zdeněk Bambas.

"Víme, že na silnicích umírají lidé a že to číslo oproti loňsku stoupá," řekl dnes ČTK mluvčí policejního prezidia Pavel Hanták. Policie se podle něj nezříká odpovědnosti, ví, že by na silnicích měli být více vidět dopravní policisté.

 

 

Ze statistik přitom podle mluvčího vyplývá, že existují určitá místa, v nichž k nehodám dochází častěji, než jinde. Vedení policie proto rozhodlo o tom, že o konání dopravněbezpečnostních akcí budou nově rozhodovat regionální policejní správy. "Nově jsme ustoupili od celorepublikových dopravněbezpečnostních akcí, které budou nadále v kompetenci jednotlivých krajských či okresních ředitelství," uvedl Hanták.

Nejnebezpečnější silnice v Evropě jsou v Řecku, jež má koeficient 15,9. Za ním následují Polsko s koeficientem 14,3, Belgie s koeficientem 13, Slovinsko s koeficientem 12,9 a Maďarsko s koeficientem 12,7.

Za Českou republikou skončily v žebříčku mimo jiné Slovensko, jež je s koeficientem 11,3 osmé. Desáté je Španělsko s koeficientem 10,3, jedenáctá Itálie má koeficient 9,7, dvanácté Rakousko 9,3, třináctá Francie 8,8 a šestnácté Německo 6,5. Nejbezpečnější jsou podle ratingu silnice v Nizozemsku, jež má koeficient 4,6, a ve Švédsku a Norsku - obě země mají koeficient 4,9.

Z hlediska počtu dopravních nehod se smrtelnými následky je nejnebezpečnější Itálie, kde 13 procent všech nehod skončilo smrtí alespoň jednoho z cestujících.

Nelichotivou situaci, která panuje na silnicích v Česku, dokládají i statistiky. Jen za poslední víkend zahynulo při nehodách v zemi devět lidí. Už za první tři červencové týdny zemřelo na silnicích více lidí než za celý tento měsíc loni: od 1. do 22. července při haváriích zahynulo 89 osob. Loni to bylo za 31 dnů jen 73. K tragické bilanci výrazně přispěl druhý červencový týden, který si vyžádal 32 mrtvých a byl nejtragičtější v letošním roce.

Pořadí zemí podle koeficientu toho, jak jsou jejich silnice nebezpečné:


1. Řecko 15,9

2. Polsko 14,3

3. Belgie 13

4. Slovinsko 12,9

5. Maďarsko 12,7

6. Česká republika 12,6

7. Portugalsko 11,8

8. Slovensko 11,3

9. Lucembursko 11,1

10. Španělsko 10,3

11. Itálie 9,7

12. Rakousko 9,3

13. Francie 8,8

14. Irsko 8,4

15. Finsko 7,2

16. Německo 6,5

17. Island 6,5

18. Dánsko 6,1

19. Británie 5,6

20. Švýcarsko 5,5

21. Švédsko 4,9

22. Norsko 4,9

23. Nizozemsko 4,6

 

V červenci zemřelo na českých silnicích již 108 lidí

Za čtyři červencové týdny si dopravní nehody vyžádaly již 108 obětí. Na českých silnicích tak zemřelo o 35 lidí více než za celý loňský první prázdninový měsíc. Ke smutné bilanci nejvíce přispěl třetí červencový týden s 32 mrtvými, který byl jedním z nejtragičtějších v letošním roce. Celkem zaznamenali policisté od 1. do 29. července téměř 13.900 nehod. Vyplynulo to z předběžných policejních statistik.

Zatímco loňský červenec byl z hlediska úmrtí při haváriích považován za jeden z nejmírnějších, letos přinesl čtyřikrát horší bilanci již první prázdninový víkend. O život přišlo osm lidí. Tragické dny na českých silnicích pokračovaly i o prodlouženém víkendu od 5. do 8. července. Policisté museli řešit 1240 nehod, při kterých zemřelo 12 osob. Nejhorší třetí červencový týden přinesl 3700 nehod. V následujícím týdnu se stalo téměř 3370 havárií, z nichž 19 mělo smrtelné následky.

 

30.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Akademici odmítají děkana. Opisoval

Ilustrační foto
4 11

Lobbisté slaví. Úředníkům nebude vidět pod prsty

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia. Nabízí jim i sto tisíc

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

FOTO: Na Šumavě řádili vlci. Dokázali zabít statného jelena

Mrtvý jelen, kterého se podařilo najít nedaleko Borových Lad na rozhraní Klatovska a Prachaticka, podle všeho výrazně ovlivní novodobý pohled na vlky na Šumavě. Dosud totiž měli ochránci přírody potvrzené zprávy jen o dvou jedincích, kteří se pohybovali nezávisle na sobě na velkém území. Tohoto jelena ale nejspíše ulovili dva, možná i tři vlci společně.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Trump zrušil další dekret. Transsexuální studenti si nemohou vybrat toalety

Americký prezident Donald Trump ve středu zrušil spory vyvolávající dekret svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval studentům se změněnou pohlavní identitou svobodnou volbu záchodků. V ožehavé společenské otázce, která byla v minulých letech příčinou řady právních pří, tak došlo k dalšímu zásadnímu obratu. Nyní bude záležet na jednotlivých státech, jaký zvolí přístup k právům příslušníků sexuálních menšin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies