VYBERTE SI REGION

Legendární skokan na lyžích Raška zemřel

Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín /VÍME PRVNÍ/ - Legendární skokan na lyžích, držitel olympijské zlaté a stříbrné medaile z Grenoble 1968, Jiří Raška zemřel v pátek 20. ledna dopoledne v novojičínské nemocnici.

20.1.2012 14
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Skokan na lyžích Jiří Raška, olympijský vítěz z roku 1968.

Skokan na lyžích Jiří Raška, olympijský vítěz z roku 1968.Foto: ČTK

Krátce poté, co v pátek 20. ledna, obdrželi informaci o úmrtí lyžařské legendy, zasedli na frenštátské radnici představitelé Frenštátu pod Radhoštěm a společně s dalšími spolupracovníky vytvořili jakýsi pracovní tým, který začal organizovat uctění památky Jiřího Rašky.

„Jsme domluveni, že přijde syn pana Rašky a bude řešit záležitosti posledního rozloučení,“ sdělila pro Novojičínský deník starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová.

Kondolenční kniha

Na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm vyvěsili černou vlajku. „Přichystali jsme pietní místo u pamětní desky Jiřího Rašky v podloubí radnice, v recepci úřadu a informačního centra radnice jsou kondolenční listiny,“ doplnila Zdeňka Leščišinová, kterou odchod, Jiřího Rašky velmi zasáhl.

Odešel jí nejen kolega ze zastupitelstva, ale i člověk, se kterým v uplynulém roce intenzivně prožívala jeho únorovou oslavu sedmdesátin a hlavně udělení státního vyznamenání Za zásluhy I. stupně, které Jiří Raška obdržel 28. října z rukou prezidenta České republiky Václava Klause. Byla to právě ona, kdo Jiřího Rašku na toto vyznamenání navrhla.

Nemoc trvala delší dobu

Nejslavnější český skokan na lyžích a vítěz domácí ankety o lyžaře století byl hospitalizován delší dobu. Jednasedmdesáté narozeniny by rodák z Frenštátu pod Radhoštěm oslavil za dva týdny 4. února.

Raška vybojoval na olympiádě v Grenoblu vedle zlaté medaile na středním můstku ještě stříbro na velkém můstku. Mezi jeho největší úspěchy patřilo také vítězství na prestižním Intersporturné v roce 1971, o rok později získal bronzovou medaili na historicky prvním mistrovství světa v letech.

Svět skoků na lyžích ve skutečnosti nikdy neopustil, jen se z můstku ve Frenštátě přesunul pod něj, kde sledoval a pomáhal novým skokanským nadějím. Naposledy si sám skočil před více než 30 lety při závodech veteránů.

s použitím ČTK

ŽIVOTOPIS JIŘÍHO RAŠKY

Skokana na lyžích Jiřího Rašku proslavilo zlato z olympijských her v Grenoblu v roce 1968 a také vítězství na prestižním Turné čtyř můstků. Ani po skončení aktivní kariéry Raška sportovní svět neopustil a pomáhal novým skokanským nadějím.

Raška (narozený 4. února 1941 ve Frenštátu pod Radhoštěm) se do světové špičky zařadil dvěma čtvrtými místy na MS 1966 v Oslu. Týden po zlatém skoku na středním můstku získal na velkém můstku stříbro a z Grenoblu si tak odvezl celkem čtyři cenné kovy, neboť Mezinárodní lyžařská federace tehdy počítala olympijské závody i za mistrovství světa.

Jeho triumf, který znamenal pro Československo první zlatou medaili ze zimních olympijských her, inspiroval spisovatele Otu Pavla k napsání Pohádky o Raškovi, ve které například barvitě vylíčil vítězný skok národního hrdiny.

Finanční odměny

Za olympijské zlato a stříbro dostal Raška tajně 10.000 korun a televizi. „Pravidla Mezinárodního olympijského výboru zakazovala přijetí finančních odměn,“ vysvětlil. Když mu vedení automobilky Škoda nabídlo vůz značky Škoda 1100 MB, také jej nemohl přijmout: „Rok jsem s ním jezdil a pak jsem jej s nějakou slevou odkoupil.“

Nikdy si ale nestěžoval. „Vždycky jsem to bral jako sport pro chlapy, kteří mají odvahu. Nejraději jsem měl velké můstky a lety na lyžích. Ty měly své kouzlo. Povede-li se vám pěkný let, je to úplně něco jiného než se pohybovat tady na zemi,“ popsal svůj milovaný sport Raška, který v roce 1969 v Planici překonal výkonem 164 metrů světový rekord.

Na mistrovství světa 1970 na Štrbském Plese vybojoval „Franta“ stříbro, o rok později ovládl prestižní Turné čtyř můstků a ze světového šampionátu v letech přivezl bronz. Neztratil se ani na OH v Sapporu 1972, kde obsadil páté místo na středním můstku a desáté na velkém. V reprezentaci vydržel šestinásobný mistr republiky dlouhých 16 let, kariéru ukončil v roce 1976 a naposledy skákal o tři roky později v Harrachově na setkání veteránů.

Dnes pokulháváme

Za jeho úspěchy stojí také tvrdá práce pod vedením trenéra Zdeňka Remsy. Raška se hrdě hlásil k tomu, že patřil mezi takzvané Remsa Boys. „Byli jsme skvělá parta. V té době jsme předběhli svět především v kondiční přípravě. Navíc u nás už tehdy byly můstky s umělou hmotou. Trénovat jsme tak mohli i v létě. Dnes zase za světem pokulháváme,“ řekl jednou Raška.

Po ukončení kariéry se brzy vrátil jako trenér k národnímu týmu. Seniorskou reprezentaci vedl na sklonku 70. let a poté v polovině 90., mezitím působil u juniorů. V roce 1994 Raška prodělal vážnou operaci srdce a o dva roky později po sporech s lyžařským svazem na svou funkci rezignoval. Chvíli koketoval s komunální politikou: v roce 1998 byl zvolen do frenštátského městského zastupitelstva.

Kolem skokanských můstků se nejslavnější rodák z Frenštátu pod Radhoštěm pohyboval i v posledních letech, přestože kvůli různým zdravotním problémům již nezastával žádnou oficiální funkci. V rodinné tradici pokračovali také Raškův syn Jiří i vnuci Jiří a Jan.

„Sportu jsem dal vše a nikdy se z úspěchů nevznášel v oblacích,“ poodhalil kdysi Raška tajemství svého úspěchu. A to musel v životě překonat řadu překážek. Vedle zranění odolával i politickému tlaku, když v roce 1968 podepsal prohlášení 2000 slov. Po operaci srdce měl trojitý bypass, otřásl jím i těžký pád a konec skokanské kariéry jeho vnuka Jana Mazocha.

Přehled největších úspěchů

1968: ZOH, Grenoble (Francie), střední můstek, 1. místo
1968: ZOH, Grenoble (Francie), velký můstek, 2. místo
1970: MS, Vysoké Tatry (Slovensko), velký můstek, 2. místo
1970: MS, Vysoké Tatry (Slovensko), střední můstek, 8. místo
1971: Intersportturné, 1. místo
1972: MS, Planica (Jugoslávie), lety, 3. místo
1972: ZOH, Sapporo (Japonsko), střední můstek, 5. místo
2003: Nejlepší lyžař naší země 20. století, 1. místo

Zdroj: http://www.sportovci.cz

Autor: Ivan Pavelek

20.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies