Školné studenti nechtějí, nevystudovali by

Praha – Mám tři děti. Jsou šikovné a mohly by jít na vysokou školu. Kde bych ale vzala na jejich studia půl milionu ročně? Takhle se před několika měsíci ptala jedna z účastnic diskuse na denik.cz k reformě vysokého školství, v níž se uvažovalo i o zavedení školného.

Autor:
Kateřina Perknerová

| Sdílet

Diskutovat (37) 11.12.2009 17:44

Ilustrační foto

Autor: DENÍK/Vlastimil Leška

Právě dokončený výzkum mezi 11 700 studenty potvrdil, že slabá sociální situace je v Česku zásadní bariérou pro dosažení VŠ vzdělání. „Životní náklady na veřejných vysokých školách dosahují 8 160 korun měsíčně, na soukromých ještě o tři a půl tisíce víc. Tři čtvrtiny vysokoškoláků musí pracovat, aby studia utáhli. Navíc rodiče finančně podporují 90 procent z nich.“ sdělila v pátek náměstkyně ministryně školství Jana Matesová.

Ještě do voleb má vláda posoudit návrh zákona o finanční pomoci studentům. „Inspirujeme se v Nizozemsku, které má mimořádně propracovaný model zabezpečení VŠ posluchačů. Obsahuje granty, státem garantované půjčky a sociální stipendia. Nevratný finanční příspěvek ale dostávají jen úspěšní studenti, když se zhorší, překlopí se v půjčku,“ vysvětlil Petr Matějů, člen expertního týmu ministerstva školství. Ten má na starosti zpracování rozsáhlých sociologických výzkumů.

Únosných by bylo 12 tisíc ročně

V pátek představil výsledky toho, který je součástí mezinárodního projektu Eurostudent, jehož se účastní 28 zemí. Potvrdil, že čeští studenti nechtějí školné. Proti jeho zavedení se vyslovilo 66 procent posluchačů, v případě plateb během studia dokonce 82. „Kdyby se studium zpoplatnilo, pak bych bez výhodné půjčky a sociální podpory asi musela ze školy odejít,“ říká Helena Filipová, která je posluchačkou Univerzity Karlovy.

Pokud vysokoškoláci uvažují o nějakém poplatku za studia, pak se přiklánějí k jeho odložené formě. Ten si dovede představit necelá pětina z nich. „Ti, kteří by se s ním smířili, připouštějí, že by to zvýšilo jejich studijní úsilí i snahu škol zkvalitnit nabídku,“dodal Matějů. Studenti z nižších sociálních vrstev by unesli 12titisícové roční školné, z ostatních pak o sedm tisíc vyšší. Zálohu na studium by museli absolventi podle úvah expertů splácet až poté, co by dosáhli průměrného platu v dané profesi.