VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školné studenti nechtějí, nevystudovali by

Praha – Mám tři děti. Jsou šikovné a mohly by jít na vysokou školu. Kde bych ale vzala na jejich studia půl milionu ročně? Takhle se před několika měsíci ptala jedna z účastnic diskuse na denik.cz k reformě vysokého školství, v níž se uvažovalo i o zavedení školného.

11.12.2009 37
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Právě dokončený výzkum mezi 11 700 studenty potvrdil, že slabá sociální situace je v Česku zásadní bariérou pro dosažení VŠ vzdělání. „Životní náklady na veřejných vysokých školách dosahují 8 160 korun měsíčně, na soukromých ještě o tři a půl tisíce víc. Tři čtvrtiny vysokoškoláků musí pracovat, aby studia utáhli. Navíc rodiče finančně podporují 90 procent z nich.“ sdělila v pátek náměstkyně ministryně školství Jana Matesová.

Ještě do voleb má vláda posoudit návrh zákona o finanční pomoci studentům. „Inspirujeme se v Nizozemsku, které má mimořádně propracovaný model zabezpečení VŠ posluchačů. Obsahuje granty, státem garantované půjčky a sociální stipendia. Nevratný finanční příspěvek ale dostávají jen úspěšní studenti, když se zhorší, překlopí se v půjčku,“ vysvětlil Petr Matějů, člen expertního týmu ministerstva školství. Ten má na starosti zpracování rozsáhlých sociologických výzkumů.

Únosných by bylo 12 tisíc ročně

V pátek představil výsledky toho, který je součástí mezinárodního projektu Eurostudent, jehož se účastní 28 zemí. Potvrdil, že čeští studenti nechtějí školné. Proti jeho zavedení se vyslovilo 66 procent posluchačů, v případě plateb během studia dokonce 82. „Kdyby se studium zpoplatnilo, pak bych bez výhodné půjčky a sociální podpory asi musela ze školy odejít,“ říká Helena Filipová, která je posluchačkou Univerzity Karlovy.

Pokud vysokoškoláci uvažují o nějakém poplatku za studia, pak se přiklánějí k jeho odložené formě. Ten si dovede představit necelá pětina z nich. „Ti, kteří by se s ním smířili, připouštějí, že by to zvýšilo jejich studijní úsilí i snahu škol zkvalitnit nabídku,“dodal Matějů. Studenti z nižších sociálních vrstev by unesli 12titisícové roční školné, z ostatních pak o sedm tisíc vyšší. Zálohu na studium by museli absolventi podle úvah expertů splácet až poté, co by dosáhli průměrného platu v dané profesi.

Kolik stojí studium na VŠ v Česku

Náklady za měsíc – 8 163 korun (veřejná VŠ)

Pomoc rodičů – 3 668 korun

Vlastní výdělek – 4 170 korun

Zdroj: MŠMT

Čtěte také: Výzkum: Pro školné je většina učitelů na VŠ

Autor: Kateřina Perknerová

11.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies