VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školský ombudsman: S inkluzí mi přibude práce

Praha – Existuje ještě školský ombudsman? Na otázku, kterou nedávno položili zástupci České středoškolské unie (ČŠU), hledal Deník odpověď přímo u Eduarda Zemana, jenž svou funkci zastává rok a půl. „Nejsem tu od toho, abych si dělal publicitu, ale kvůli řešení konkrétních případů," uvedl Zeman.

10.3.2016 4
SDÍLEJ:

Eduard ZemanFoto: Archiv VLP

Pro úřad Kateřiny Valachové pracuje na základě dohody o pracovní činnosti v rozsahu maximálně 20 hodin týdně. „Jeho odměna se liší podle počtu odpracovaných hodin, loni v prosinci dostal 15 275 korun, letos v lednu 14 100 a v únoru 20 445 korun," sdělila Klára Bílá z tiskového odboru ministerstva školství. Podle něj ombudsman nezahálí, měsíčně má na stole kolem 120 podnětů.

„Nejčastěji se na mě bohužel obraceli lidé, kterým jsem nemohl vyjít vstříc, protože zákon musíme dodržovat všichni. Bylo to tak u učitelů, kteří kvůli nedostatečnému pedagogickému vzdělání museli ze školství odejít, nebo u posluchačů Univerzity Jana Amose Komenského, jíž byla odňata akreditace pro speciální pedagogiku," říká Eduard Zeman. Pyšnit se naopak může několika úspěšnými zásahy v praktických záležitostech, jakou bylo sehnání polohovacího lůžka do školky, pomoc žákům se zdravotními handicapy nebo umisťování dětí v předškolních zařízeních. Na ombudsmana se také obracejí rodiče, kteří si stěžují na postup jednotlivých učitelů a ředitelů. Ombudsman nemá žádnou exekutivní pravomoc, ale věc vždy detailně prozkoumá a jak sám zdůrazňuje, těsně spolupracuje se školní inspekcí, jež už pochopitelně konat může.

Eduard Zeman, s nímž Deník hovořil těsně po schválení novely školského zákona, v níž neprošel odklad inkluzivního vzdělávání, očekává velký nárůst agendy právě v souvislosti s praktickou aplikací paragrafu 16, k níž dojde od letošního září. „Nechci se vyjadřovat přímo k inkluzi, ale jisté je, že s jejím uvedením v život bude spousta problémů; stačí si jen představit, že by do běžných škol mělo být postupně začleněno 3 500 dětí," naznačuje možný vývoj školský ombudsman.

Odmítá zároveň kritiku, že se nezabývá šikanou. Tu vznesl předseda ČŠU Štěpán Kment: „V souvislosti s řešením šikany chceme poukázat i na nefunkční institut školského ombudsmana. Pokud se pedagog nebo žák dostane do problémů a nemá důvěru ve vedení školy, měl by se obrátit na školského veřejného ochránce práv. Ten je ve školství přítomen od roku 2014, ale zcela neviditelně, s nulovou medializací své práce a dokonce bez pořádných webových stránek. Plní Eduard Zeman, dosazený bez výběrového řízení bývalým ministrem školství Chládkem, svou funkci školského ombudsmana dobře?"

Zemana Kmentovy otázky nechávají klidným. Soudí, že většina středoškoláků ani neví, kdo je ministrem školství, takže není divu, pokud neznají jeho. „Kdo mě chce vyhledat, ví, kde mě najít," tvrdí.

Šikana je podle něj mimořádně citlivá problematika, 
k níž se dostane jen tehdy, pokud se na něj přímo někdo obrátí. V medializované kauze šikany učitelky angličtiny na Střední průmyslové škole Na Třebešíně, která krátce po odhalení několikaměsíčního týrání zemřela, se tak nestalo. „V případě, že by mě kdokoli 
z účastníků informoval, případem bych se okamžitě zabýval," uvedl ombudsman.
Nejen on se ale klimatem na školách bude muset zabývat. 
I při projednávání novely školského zákona totiž poslanci upozorňovali, že v některých lokalitách jsou třídy „válečnými zónami", kde se učitel bojí agresivních žáků nebo jejich rodičů a v přecpaných učebnách nemá téměř možnost věnovat se dětem individuálně.

Školky se otevřou i dvouletým dětem
NOVINKY VE ŠKOLSKÉM ZÁKONĚ:
Zavádí se povinný rok předškolního vzdělávání od školního roku 2017/2018. Ve veřejných MŠ bude bezplatný a při jeho plnění se bude dbát na možnosti rodiny a potřeby dětí, vzdělání může být i individuální. Dlouhodobou neomluvenou neúčast ale budou řešit orgány sociálně- právní ochrany dětí. Pokud rodič potomka do MŠ nezapíše, hrozí mu pokuta ve výši 5 000 korun.

Od roku 2017 budou mít nárok na předškolní vzdělávání čtyřleté děti, od roku 2018 tříleté a od roku 2020 i dvouleté. Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky.

Zavádí se tři povinné zkoušky společné části maturity, a to z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka a z matematiky. Poprvé to bude platit ve školním roce 2020/21. Vláda svým nařízením stanoví, pro které obory bude matematika povinná. Již na jaře 2017 budou písemné maturitní práce z českého jazyka posuzovat anonymní externí hodnotitelé.

Na jaře 2017 se poprvé budou konat jednotné přijímací zkoušky 
z českého jazyka a z matematiky na střední školy s maturitou s výjimkou oborů vzdělání s talentovou zkouškou. Ředitel školy bude moci nadále zohlednit i jiná kritéria.

Individuální vzdělávání bude povoleno i na druhém stupni. Poslanci po zmatečném hlasování napodruhé schválili tento pozměňovací návrh Františka Laudáta z TOP 09, ačkoliv s ním ministryně školství nesouhlasila. Vyučující, nejčastěji rodič, bude muset mít v tomto případě vysokoškolské vzdělání.

Sněmovna odmítla návrh poslankyně KSČM Marty Semelové na dvouletý odklad inkluzivního vzdělávání. O jediný hlas neprošel podnět lidovce Ludvíka Hovorky, aby se vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných ZŠ zavádělo od letošního září „přiměřeně k možnostem školy".

Autor: Kateřina Perknerová

10.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies