VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tělocvikář učí fyziku. Podle zákona je to v pořádku

Praha - Starší dáma, která většinu života učila ruštinu, stojí pod bradly a vysvětluje dětem výmyk. Učitel, jenž na pedagogické fakultě vystudoval brannou výchovu a tělocvik, zase předvádí chemický či fyzikální pokus. Řadě ředitelů škol se to nelíbí a chtěli by, aby například fyziku učil vystudovaný fyzikář.

18.1.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

To ale mnohdy nejde: musí na jeho místo dát češtináře či tělocvikáře, pokud jej již zaměstnávají. „Podle zákona je brán jako kvalifikovaný, protože vystudoval učitelství pro druhý stupeň a je jedno, že úplně jiné předměty,“ říká ředitelka Základní školy v Libčicích nad Vltavou Dagmar Kuzníková.

„A dokonce mu musím dát stejný plat,“ dodává. Tratí na tom především děti: S plně aprobovaným učitelem by se jim pravděpodobně dostalo lepšího vzdělání.

„Je to obrovský problém. Pokud by zákony byly šikovné pro děti, budou biti zase zaměstnanci,“ říká zástupce ředitele pražské Základní školy Horáčkova Jaroslav Třeštík. Ministerstvo školství tvrdí, že je především na ředitelích škol, jaké dají svým zaměstnancům smlouvy. A že musí mnohem více využívat pracovních poměrů na dobu určitou, pokud třeba zaměstnají zástup za mateřskou dovolenou.

„Pokud ředitelé usoudí, že neaprobovaný učitel výuku nezvládá, mohou jej propustit pro neuspokojivé pracovní výsledky,“ dodává mluvčí úřadu Ondřej Gabriel.

„Právník mi řekl, že kdyby se takový učitel obrátil k soudu, tak bych prohrála,“ argumentuje Kuzníková. Právě v Libčicích kvůli nižší porodnosti a odcházení žáků do nedaleké Prahy museli sloučit celkem čtyři třídy. „Podědila jsem dva učitele s aprobací tělocvik a branná výchova. Teď je budu muset dát učit fyziku či matematiku. A nemohu je propustit a přijmout ty, kteří tu fyziku či matematiku vystudovali,“ poukazuje Kuzníková.

„Řediteli školy nezbývá obvykle nic jiného, než se s nadbytečným učitelem rozumně domluvit,“ říká ředitel Soukromého gymnázia Kladno- EDUCAnet Jakub Císař. A připouští, že soukromé školy to mají jednodušší. Ministerstvo ale soudí, že zákon přísný není a žádné změny nechystá.

18.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies