Celkem se mělo jednat o 110 dětí, více než čtvrtina z nich byly romské. Česko je přitom dlouhodobě mezinárodně kritizováno za vysoký počet Romů v praktických, dříve zvláštních školách.

Navýšení státních dotací nejméně o půlku

"Jedná se o hrubé porušení školského zákona," uvedla ředitelka inspekce Olga Hofmannová. Klasická základní škola dostává na žáka necelých 41.000 korun, pokud je však dítě postižené a je vzděláváno podle speciálního programu, zvyšuje se tato částka nejméně o 50 procent. Školy tak neoprávněně dostaly od státu nejméně 2,25 milionu korun.

Pochybnosti o oprávněném zařazení do speciálních tříd mají navíc inspektoři u dalších 173 žáků. Názvy konkrétních škol nechce zatím inspekce zveřejňovat, nejvíc je jich prý ze Středočeského kraje. Školy dostaly lhůtu, dokdy musejí zjištěná pochybení vysvětlit nebo napravit. Pokud tak neučiní, hrozí jim buď pokuta, nebo výmaz z rejstříku škol.

Napojení na speciální školy

Předtím, než je dítě takto zařazeno, musí projít pedagogicko-psychologickým vyšetřením. Tato specializovaná centra jsou však často přímo napojena na speciální školy. "V řadě případů převažoval zájem školy naplnit kapacitu v rozporu s oprávněným zájmem integrace žáka do běžného proudu vzdělávání," uvedli inspektoři ve své zprávě.

Děti se tak často dostávají do těchto škol ne z důvodu mentálního postižení, ale třeba jen proto, že pochází z sociálně vyloučených lokalit a nemají natolik rozvinuté sociální návyky. Takovým dětem přitom mohou výrazně pomoci třeba přípravné třídy, po jejichž absolvování se do první třídy běžné školy zařadí až 90 procent z nich. Takových tříd však moc není, málo se vyučuje i podle individuálních vzdělávacích programů.

Špičková úroveň

Hofmannová ale zdůraznila, že co se týká péče o skutečně lehce mentálně postižené žáky, jsou tyto školy na špičkové úrovni. Pokud by se prý školy víc snažily začleňovat sociálně znevýhodněné děti do běžných škol, mohl by prý v budoucnu počet praktických škol klesnout až o 40 procent. Mezinárodní organizace i čeští aktivisté navíc upozorňují, že většina takto neoprávněně zařazených dětí je romských. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji je z dětí vedených jako lehce mentálně postižené až polovina Romů.