Sledování škodlivin v Mostě polevilo

Když se vám na ulici udělá špatně ze vzduchu, který páchne po zkažených vejcích, nikdo vám už nepoví, kolik sirovodíku je v ovzduší a zda je třeba si dělat starosti o své zdraví.

Stát začal šetřit na sledování životního prostředí také v Mostě. Zdravotní ústav sídlící v nemocnici musel z ekonomických důvodů vypnout většinu přístrojů, které měří obsah škodlivin v ovzduší.

Nefunguje měření oxidů síry a dusíku, přízemního ozónu a sirovodíku.

V provozu zůstává jen analyzátor polétavého prachu (PM10) a pokračují odběry celkové polétavé prašnosti na stanovení těžkých kovů.

„Rádi bychom sehnali dotace na provoz mostecké měřicí stanice, abychom obnovili její činnost v plném rozsahu,“ sdělila v pátek Deníku Alena Zemanová, vedoucí mosteckého pracoviště Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem.

Pokud se dlouhodobý monitoring nepodaří obnovit, budou vědě chybět cenné informace k hodnocení vlivu znečištění na lidské zdraví .

Druhá měřicí stanice, kterou ústav provozuje v Litvínově, pracuje bez omezení dál. Dlouhodobě ji totiž financuje litvínovská radnice.

Pobočka zdravotního ústavu chce oslovit mosteckou radnici, aby podobná spolupráce vznikla i v Mostě.

Roční provoz měřicí stanice stojí zhruba 180 tisíc korun.

„Určitě se nebudeme vyhýbat jednání. Možná by se nějaké peníze našly,“ řekl náměstek primátora Jiří Kurcin, která má na radnici na starosti zdravotnictví.

Kvůli vypnutí přístrojů přestalo od ústavu odebírat důležité údaje Ekologické centrum Mostecka, které využívá monitoring škodlivin v ovzduší k informování veřejnosti a mateřských škol.

Ekologické centrum je nyní v Mostě odkázané pouze na data z přístrojů Českého hydrometeorolo gického ústavu. Ten má měřicí stanici u fotbalového stadionu. Tato stanice ale neměří sirovodík.

„V tom vidím problém,“ sdělila Deníku vedoucí ekologického centra Soňa Hykyšová. Na pachovou zátěž související se sirovodíkem se přitom lidé centra často ptají.

Zatímco v Mostě se měření omezuje, v sousedním Sasku se rozšiřuje. Radiožurnál v pátek odvysílal reportáž z německé strany Krušných hor, kde si lidé opět stěžují na „smrad kočičinců“, jehož původci jsou údajně chemičky v ČR. Saské ministerstvo životní prostředí zahájilo monitoring reagující na stížnosti obyvatel. Pracovník německé horské měřicí stanice řekl Radiožurnálu, že přístroje sice zachytily stopy chemikálií, ale jejich koncentrace jsou velmi nízké. Měření má trvat do konce roku.

„Nikdy nebylo zjištěno překročení norem,“ sdělil Deníku František Bína, jednatel české části Euroregionu Krušnohoří. Toto česko-německé sdružení jedná o sporu, kde zápach vzniká, už od 90. let minulého století. Protesty tehdy iniciovala skupina obyvatel města Seifen, stalo se z toho i volební téma.

Letos v lednu volal mosteckému ekocentru kvůli zápachu na německé straně Cínovce zástupce saského ministerstva životního prostředí. Poté ekocentrum zaznamenalo stížnosti obyvatel několika saských obcí včetně Marienbergu. Sasové uvedli, že zápach se šíří z jihovýchodu, tedy z Čech.