VYBERTE SI REGION

Slováci ještě nejsou cizí dětem ani mladým

Velvary – Zatímco starší generace slovenštině rozumí a společné dějiny Československa ještě alespoň částečně zažila, mladí lidé a děti už se denně se slovenskou kulturou nesetkávají. Rozumí ještě vůbec slovenským slovům? A co vědí o historii společného státu Čechů a Slováků?

4.12.2012 10
SDÍLEJ:

Seriál k rozpadu ČeskoslovenskaFoto: Deník/Dragana Živanovič

Třída deváťáků má sice látku nejnovějších českých dějin ještě před sebou, ale ani teď při odpovědích na otázky týkající se rozpadu Československa moc neváhají. V Základní škole Velvary moderní historii věnují hodně prostoru a na studentech je to znát.

Na dotaz, zda deváťáci rozumějí slovenštině a zda zkoušeli číst slovenský text, odpovídá většina z nich kladně. Dokonce hned jmenují slovenská slova. Čtrnáctiletá Monika dokonce i trochu slovensky mluví.

Ke Slovákům máme stále blízko

Patnáctileté Denise se jako první vybaví hokej a slovenští zpěváci. „Myslím si, že ke Slovákům máme blíž než k jiným národům," říká. Na Slovensku už bylo několik jejích spolužáků a ti se shodují, že Slovensko nevnímají jako cizinu.

Ale podle zkušenosti kantorů v devadesátých letech děti slovenštině rozuměly více, v dnešní době, kdy se slovenština neobjevuje ani v televizi, už jí tolik dětí dobře nerozumí.

Ředitel školy Petr Došek se osobně snaží, aby výuka moderních dějin nezaostávala za ostatními historickými obdobími. Když srovnává školní osnovy před a po rozdělení Československa, vidí postup právě v tom, že se už dávno nekončí osvobozením po druhé světové válce.

Dějinám Slovenska se zde věnují například při probírání vzniku první republiky. „Jsme škola, kde přednášel T. G. Masaryk. Ale bavíme se o tehdejší době právě i z hlediska rozdílů mezi českou a slovenskou částí. Později také hodně mluvíme o Slovenském štátu, slovenském národním povstání či bojích o Duklu," vysvětluje Došek.

Vztahy se Slováky mají ve velvarské základce tradici. Od padesátých let až do revoluce byla její partnerskou školou Základní škola Bojnice. Protože tu není velká migrace, má mnoho rodičů našich žáků kamaráda či kamarádku na Slovensku," popisuje ředitel. Dokonce se i pokusil na spolupráci navázat, ale kvůli penězům a menší ochotě zřizovatele bojnické školy, zatím neuspěl.

Příběhy naučí víc než jen biflování

Velvarským žákům podle ředitele nehrozí v hodinách dějepisu žádné biflování, zvláště ne u dějin po roce 1989. „Je otázka, jak uchopit výuku dějin devadesátých let. Zatímco děti už nezažily období před rokem 1989, jejich rodiče ano. Spíše o té době diskutujeme, používám i různá videa a hlavně se to snažím vztáhnout spíše na příběh," zdůrazňuje učitel dějepisu a hlava školy v jedné osobě. Před pár dny tu byl například besedovat Jan Kryl, bratr básníka a písničkáře Karla Kryla.

Když už rozdělení Československa ve Velvarech probírají, nezabývají se tím, zda to bylo dobře nebo špatně. „To si každý musí říci sám," dodává Petr Došek. Témata, která se svými žáky řeší, jsou třeba rozdílnost měn nebo pozice v rámci Evropské unie.

Důkazem, že osobní setkání s pamětníkem na studenta silně působí, je projekt Poznejme se navzájem, který je výsledkem několikaleté spolupráce Muzea Slovenského národního povstání s Památníkem Lidice a Česko Slovenskou společností. V říjnu se setkali slovenští gymnazisté s lidickou pamětnicí Marií Šupíkovou. Vyprávění žijícího pamětníka přidalo k poznání i emoce a zanechalo ve všech zúčastněných skutečné pocity a ne jen odvykládanou látku.

Nová československá studentská přátelství

Cílem projektu je také obnovit vztahy mezi Čechy a Slováky a tím, že slovenští studenti poznají českou historii a čeští slovenskou, získají zároveň i nové kontakty a přátelství.

Manažerka vzdělávání v Muzeu slovenského národního povstání Jana Odrobiňáková vysvětluje, jaký vztah k českým dějinám mají slovenští studenti: „Ve slovenských učebnicích dějepisu není mnoho prostoru věnováno například protektorátnímu období a českému holocaustu. Studenti mnohdy ani nevěděli, co byly Lidice."

Mladí lidé skrze projekt poznávají tedy nejen společné dějiny, ale i ty momenty, kdy se osudy České a Slovenské republiky odchýlily. Dalším rozměrem projektu je také navázání spolupráce škol a dalších institucí.

Poprvé v rámci akce Poznejme se navzájem přijeli slovenští studenti do Čech. O rok později naopak čeští studenti z Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích strávili několik dní v Banské Bystrici a okolí. Letos se podařilo, že první část se konala na Slovensku a druhá v Čechách. Do České republiky přijeli studenti ze dvou slovenských gymnázií: Gymnázia Jozefa Gregora Tajovského a Gymnázium Andreja Sládkoviča. Obě sídlí v Banské Bystrici.

Součástí cesty bylo i seznámení s kulturními památkami obou národů. Podle Jany Odrobiňákové drží nově vytvořená přátelství dodnes a někteří studenti se i navštěvují. „Věřím, že příští rok se podaří uspořádat společné setkání jak v Čechách, tak i na Slovensku," dodává manažerka vzdělávání Muzea slovenského národního povstání.

Nakladatel Petr Minařík: Překládat knihy ze slovenštiny do češtiny je zvěrstvo

Zatímco Slováci českou literaturu dobře znají, opačně to už tak neplatí. Přestože jsou si naše jazyky tak blízké. Šéfredaktor brněnského nakladatelství Větrné mlýny Petr Minařík se to však snaží změnit novou edicí knih slovenských autorů nazvanou Česi, čítajte!

Nakladatel Petr Minařík.Knihy v této edici jsou překlady slovenské prózy. Ačkoliv Petr Minařík považuje překládání knih ze slovenštiny do češtiny za zvěrstvo, chtěl by tak Čechy přesvědčit, aby se slovenským knihám nevyhýbali. A jaký je důvod nakladatelova názoru na slovensko-české překlady? „Zhoršuje to kvalitu literárního (původního) textu, aniž je to v zásadě nutné. Všichni Češi umí číst slovensky, jsou jenom líní, tak se vymlouvají, že neumí," říká Minařík.

A tak aby výmluvám učinil přítrž, rozhodl se slovenské autory přeložit a pro ujasnění nakladatelství edici nazvalo mírně provokativně, tedy Česi, čítajte! „Tím chceme čtenářům sdělit: už to máte přeložené, naservírované, jak nejpohodlněji to jde, tak si to už, prosím, laskavě přečtěte," vysvětlil nakladatel.

Dalším důvodem pro vznik edice je představení silné slovenské prozaické mladé generace, ale také i autory z generace střední i nejstarší, které v Čechách málokdo zná.

Jak Petr Minařík upřesnil, cílem nakladatelství Větrné mlýny není vydávat slovenskou literaturu ve slovenštině. „Jsme české nakladatelství a ne obrozenci nebo šílení sentimentální federalisté, ale chceme nabízet našim čtenářům kvalitní literaturu," dodal.

Největší zájem mají čeští čtenáři o prózu. Šéfredaktor nakladatelství to okomentoval: „Je pravda, že střední a nejmladší slovenská spisovatelská generace má jakýsi drive, který v naši literatuře trošku postrádám. A myslím, že slovenská literatura je nyní zkrátka víc sexy."

Petr Minařík pozoruje mírný nárůst zájmu o vše slovenské a doufá, že to není je móda související s dvacátým výročím od rozdělení, ale trend, který se udrží. Je přesvědčen, že Češi by ve slovenštině číst dovedli. Paradox vidí v tom, že zatímco pro Slováky je lingvisticky nejbližším jazykem polština, nikoliv čeština, tak pro nás je to slovenština, ale tváříme se, že ji nerozumíme. „Jsem přesvědčen, že je za tím pouze ona lenost číst v jiném jazyce a možná i kontextu. Slováci česky umí a čtou, v rychlosti někdy neví, jestli ten či onen článek četli slovensky nebo česky, oba jazyky (i přes svoji různost) jim jaksi splývají," uzavřel.

Starší čtenáři jsou ochotnější číst ve slovenštině než ti mladší

Někteří čtenáři, většinou ti starší, mezi českou a slovenskou knihou nevidí rozdíl, jiní slovenský text překousnou pouze, když potřebná literatura není v češtině k dispozici. Jiní knihu dokonce v případě, že ji objednají a až pak zjistí, že je ve slovenštině, rovnou vrátí. Z kladenské vědecké knihovny si lidé v loňském roce půjčili 1737 slovensky psaných knih z celkového počtu asi 300 tisíc výpůjček.

Ivana Feldmanová, vedoucí odboru služeb ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně, Deníku popsala, že v katalogu knihovny bylo na konci loňského roku dohromady kromě výměnného fondu určeného pro malé knihovny 668 959 dokumentů. „Ve slovenštině máme přes třicet tisíc dokumentů včetně zvukových a přibližně 1600 dokumentů přeložených ze slovenštiny," uvedla.

Mezi čtenáři slovenských knih výrazně převažovali pracující nad studenty a důchodci. Oproti roku 1998 je poměr zapůjčených slovenských knih k ostatním výpůjčkám nižší, ale evidenční systém se mírně lišil od toho současného. Nejčastěji si lidé půjčují odbornou literaturu, ale toto ovlivňuje i zaměření knihovny. Ale to neznamená, že by byla úzce zaměřená. „Nakupujeme cestopisy, dějiny, pověsti, regionální literaturu ve slovenštině a o Slovensku, dále romány současných slovenských autorů ve slovenštině, které nevycházejí zároveň v překladu do češtiny, medailony umělců, herců, hudebníků. O tuto skupinu literatury je poměrně zájem, žije zde i dost Slováků," shrnula Ivana Feldmanová.

Její kolega Jakub Pavlík podotkl, že rozdělení státu na českou a slovenskou část ovlivnilo řadu skutečností týkajících se vzájemné komunikace v obou jazycích. Dříve byly do povinného celostátního výtisku zahrnuty knihy i časopisy vydané na Slovensku a ve slovenštině, což znamenalo, že dostupnost slovenské literatury a slovenských textů pro českého čtenáře byla větší. Také v české televizi byly uváděny každé pondělí slovenské inscenace.

Po rozdělení se změny týkaly i vydávání knih slovenských autorů českými vydavateli. Některé už po rozdělení prostě znovu nevyšly, i když po nich je poptávka.

Vztah ke slovenštině podle Jakuba Pavlíka dříve ovlivňovalo častější setkávání, vzájemná pracovní migrace i vznik česko slovenských manželství. „Slovenština nebyla cizím jazykem, ale běžnou dorozumívací řečí vedle češtiny," hodnotí vývoj vztahu ke slovenštině Pavlík.

Čtěte také: I po sametovém rozvodu jsme zůstali přátelé

Autor: Sandra Bejšáková

4.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies