Kliknutím zvětšíteDo Mostu přijely Anne Bonis se svou dcerou Coline a její kamarádkou Alexandrou, aby na vlastní oči spatřily portrét svého otce a dědečka v expozici Mezinárodního památníku obětem II. světové války.
Tam je však čekalo velké a dojemné překvapení. Jak už v červenci psal Mostecký deník, badatelé a historikové jim totiž originál obrázku věnovali, aby se vrátil domů k rodině.
„Nevím, co na to říct, jsem z toho hodně dojatá, chybí mi ta správná slova. Moc a moc děkuji," prozradila Anne poté, co si obrázek převzala a se slzami dojetí v očích se objala se svou dcerou Coline před zraky všech přítomných zájemců o historii II. světové války na Mostecku a hosty.
Těsně před tímto ceremoniálem plným emocí všechny tři ženy obdržely z rukou ředitele Technických služeb města Mostu Karla Mutinského na uvítanou kytici růží. Technické služby jsou správcem objektu bývalého městského krematoria, které v současnosti slouží jako památník II. světové války.
Auguste Bonis (nahoře vlevo v košili) jako válečný zajatec v Teplicích.
Válečný zajatec
Návštěvnice z Francie pak představila muže na obrázku, svého otce Auguste Bonise.
„Tatínek byl moc hodný člověk. O tom, co prožil jako válečný zajatec nikdy nechtěl mluvit, a když, tak jen málo. Dnes, když jsem součástí tohoto milého setkání s českými badateli a historiky, tak bych na něj měla hodně otázek. Vím jen, že v zajetí strávil celých pět let. Bohužel už mi je nemůže zodpovědět, zemřel v roce 1997," řekla Anne.
Jak už Deník informoval, v průběhu války se Auguste Bonis jako válečný zajatec vyskytoval v nedalekých Teplicích. Zde však nebyl úředníkem na poště, jak zněla původní informace, ale byl nasazen na práci jako tiskař do místní tiskárny, kterou vedl nějaký Niederle. Této profesi se věnoval už před válkou, protože rodina v městečku Aurillac, odkud pocházel, vlastnila tiskárnu.
Po skončení války se Bonis vrátil domů, s manželkou vychovali pět dcer. Anne je druhou nejmladší.
Po otci převzal a vedl tiskárnu až do svého odchodu na zasloužený odpočinek. Zemřel v roce 1997.
Náhoda, nebo osud?
Anne také prozradila, že nebýt vnučky Coline, tak by se o existenci obrázku nebo města Most, vlastně nikdy nedozvěděla.
„Studuji na umělecké škole a letos před koncem školního roku jsme dostali za úkol napsat práci na téma moje rodina a domov. Bydlíme na předměstí Paříže, tak jsme s mamkou jeli do jejího rodného města, do domu mého dědečka. Tam jsem ve skříni nalezla nějaké dokumenty a pár fotografií. Na jedné bylo napsáno Stalag IV C Wistritz, tak jsem chtěla vědět, co to znamená a podívala se na internet," rozpovídala se dvacetiletá studenta o tom, co vlastně bylo na počátku jejich cesty do Mostu s tím, že jako první odkaz se jí objevil facebookový profil, který spravuje francouzský badatel Loic Pincon Desaize.
„Když jsem odkaz otevřela, tak na mě jako první koukal obrázek, na kterém jsem si myslela, že by mohl být dědeček. Zavolala jsem k počítači maminku a ta mi to potvrdila. Dneska, když tady o tom všem hovoříme, tak musím říct, že větší náhoda už to být ani nemohla," dodala Coline.
„My jsme rádi, že jsme mohli pro rodinu cenný artefakt předat. Při takovýchto příležitostech se přesvědčujeme, že to, čemu se už léta věnujeme, má a bude mít vždycky smysl," řekl Mosteckému deníku Karel Novák, předseda Severočeského leteckého archivu Most, který spravuje expozici v mosteckém památníku.
Novák před lety obrázek získal do své sbírky a v roce 2014 jej vystavil v expozici.
„Je to krásné gesto, které jste udělali. Jsem hluboce dojat a děkuji vám všem do památníku…" reagoval na sociální síti na předání správce facebookové stránky Stalag IV Loic Pincon Desaize.
Auguste Bonis na civilní fotce v 60. letech.
6
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
