Lidé na Moravě se v té době potýkali s ničivými záplavami. Zpráva o nálezu mrtvolky novorozené holčičky, jejíž smrt mohla s velkou vodou souviset, v okamžiku obletěla celou republiku.

Novináři bombardovali policii otázkami, na které se jim ale nedostávalo příliš konkrétních odpovědí.

„Bohužel ani dnes nemohu poskytnout žádné podrobnější informace. Čekáme na výsledek soudní pitvy, která byla nařízena. Teprve potom budeme chytřejší,“ sděloval 14. července 1997 redaktorům tehdejších Valašských novin náměstek ředitele Okresního úřadu vyšetřování ve Vsetíně Ján Humeník.

Podle policejního protokolu se bezvládné tělíčko našlo 9. července 1997.

„Jeden z místních obyvatel je objevil na břehu Bystřice poblíž pošty. Tělo novorozence bylo zapletené mezi křovím a mělo ještě pupeční šňůru,“ vzpomíná dnes, po dvaceti letech od nešťastného okamžiku, tehdejší starosta vesnice Bystřička Karel Hurta. Podle jeho slov nikdo dodnes neví, čí dítě bylo. Že by ale nemluvně bylo přímou obětí povodní, si nemyslí. „Matka pouze využila situace a tímto nehumánním způsobem se dítěte zbavila,“ míní dnes Karel Hurta.

Povodeň v červenci 1997 v Uherském Hradišti a Starém Městě.
Lidé nechtěli ze svých zatopených domů. Museli jsme je dostat pryč

Byla to právě matka, po které policisté intenzivně pátrali. Mezi lidmi i v médiích se spekulovalo o tom, že sama mohla při povodních zahynout. Žádná taková oběť záplav ale na Valašsku oficiálně potvrzená nebyla.

Nebylo ani jasné, kde se nemluvně do vody dostalo. Lidé mrtvolku objevili jen pár dní poté, co se vesnicí prohnala mohutná povodňová vlna. K její ničivosti přispěla zvláště přehrada Bystřička, která byla 6. července pozdě večer zcela naplněna a do údolí pod ní se přes bezpečnostní přeliv valily masy vody, které bořily první domy.

Počáteční rozruch kolem nemluvněte se ale nakonec zúžil „jen“ na několik prvotních článků v novinách. Zpráv o dalších tragédiích, škodách a lidských příbězích bylo totiž v době povodní tolik, že nevysvětlený nález mrtvého novorozeněte v Bystřičce mezi nimi velmi rychle zapadl.

Oldřich Gahura pracoval v roce 1997 jako silničář, kvůli čemuž se k povodním přiblížil i přesto, že jeho dům voda nepostihla.
Před očima se mi sesypal dům, líčí silničář z Hulína

Takřka nikdo zřejmě neví, že zhruba měsíc po nálezu, v srpnu 1997, skončilo i policejní vyšetřování. Kriminalisté případ odložili. V usnesení o odložení se uvádí, že matku dítěte se nepodařilo dohledat. „Stejně tak se nepodařilo zjistit ani totožnost novorozené holčičky,“ uvedla k dvacet let starému případu nynější krajská policejní mluvčí ve Zlíně Lenka Javorková.

Výsledek soudní pitvy prokázal, že dítě se neutopilo. A nešlo ani o vraždu, o níž se také šeptalo. „Nejpravděpodobnější příčinou smrti je udušení v průběhu porodu nebo bezprostředně po něm v důsledku vdechnutí plodové vody. Na dítěti nejsou žádné známky hrubého násilí, které by působilo ze strany jiné osoby,“ ocitovala z pitevní zprávy Lenka Javorková.

Ostatky bezejmenné holčičky byly uloženy na hřbitově v Ostravě. Pohřeb uhradila obec Bystřička a po nějaký čas platila také hrobové místo. „V současné době už ale obec nic neplatí,“ doplnil současný starosta vesnice Zbyněk Fojtíček.

Symbol červencových povodní v roce 1997. Ilustrační foto.
Atmosféra v Uherském Hradišti připomínala apokalypsu