VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sněmovna schválila zavedení přímé volby prezidenta

Praha – Sněmovna schválila ústavní novelu, která zavádí přímou volbu prezidenta. Předlohu podpořili poslanci ze všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi.

14.12.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šimánek Vít

Novela je nyní v rukou Senátu, v němž má většinu opoziční ČSSD. Pokud bude platit, obyvatelé by měli vybírat přespříští rok už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause. Šance na to, že předloha bude platit, je velká. ČSSD, která má v horní komoře většinu, totiž doporučí svým senátorům, aby beze změn ústavní novelu schválili.

Pro předlohu hlasovalo 159 ze 192 přítomných poslanců, tři byli proti. Jednalo se o občanské demokraty Aleše Rádla, Jana Bauera a Jaroslava Plachého. K přijetí ústavní novely bylo nutných nejméně 120 hlasů. Bauer do stenoprotokolu později uvedl, že chtěl hlasovat pro.

Změnu ve jmenování bankovní rady ČSSD neprosadila

Sociální demokraté do poslední chvíle prosazovali změnu ve jmenování bankovní rady České národní banky. Kvůli odporu koalice ji neprosadili, rozhodnutí hlasovat kladně o ústavní novele ohlásili až po zasedání poslaneckého klubu. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky je přímá volba vlajkovou lodí stranického programu stejně jako zavedení celostátního referenda.

Postoj komunistů vysvětlil jejich předseda Vojtěch Filip tím, že se účastnili až několika posledních debat představitelů parlamentních stran o ústavní novele. K dřívějším diskusím komunisté přizváni nebyli; proti ústavní změně ale podle Filipa nic nemají.

Vláda po konzultacích s ČSSD navrhla v předloze změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Více důvodů pro odvolání hlavy státu

Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.

ČSSD se do novely podařilo prosadit dva ze tří svých pozměňovacích návrhů. Jeden se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.

Ústavní novela není jediným zákonem, který musí platit, aby obyvatelé mohli vybírat prezidenta přímo. Musí být přijat i volební zákon s detaily o organizaci volby. Nyní vybírají hlavu státu poslanci a senátoři na společné schůzi.

Za 19 let platnosti byla Ústava ČR pozměněna šestkrát

Ústava ČR, která platí od 1. ledna 1993, byla doposud šestkrát změněna. Kromě těchto trvalých změn, které možná rozšíří i dnes ve sněmovně schválená novela o přímé volbě prezidenta, byla Ústava dvakrát jednorázově změněna v souvislosti s vládní krizí.

Přehled změn Ústavy ČR:

ledna 2000 – Účinnosti nabyla změna, která zaváděla nové územní členění státu na 14 vyšších územních samosprávných celků (kraje). Příslušný ústavní zákon byl dvakrát novelizován v souvislosti se změnou názvu krajů.

listopad 2000 – Změna, která vládě umožnila, aby za určitých podmínek sama rozhodla o vysílání českých vojáků do zahraničí. Ústavní novela dala také vládě možnost rozhodnout o přítomnosti cizích ozbrojených sil na území České republiky. Novela současně umožnila parlamentu, aby rozhodnutí vlády o vyslání vojáků do ciziny nebo o přítomnosti cizích jednotek v zemi zrušil.

prosinec 2001 – Změnila se pasáž o České národní bance: z dosavadního „hlavním cílem její činnosti je péče o stabilitu měny“ na „hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu“. Změna reagovala na požadavky Evropské unie.

červen 2002 – Nabyla účinnosti novela, která upravila vztah mezinárodního, evropského a českého právního prostředí. Novely zákonů mimo jiné vymezily okruh mezinárodních smluv, které budou součástí právního řádu a budou mít přednost před zákonem, a stanovily povinnost soudcům dát přednost těmto mezinárodním smlouvám, jestliže zjistí, že jsou v rozporu s českými zákony.

březen 2003 – Novela Ústavy, která stanovila pravidla referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii.

září 2009 – Nabyla účinnosti ústavní novela o rozpuštění Poslanecké sněmovny, podle níž „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců“.
Jednorázové změny Ústavy ČR:

1998 – Po pádu koaliční vlády Václava Klause (ODS) v roce 1997 bylo hlavním úkolem dočasné vlády Josefa Tošovského dovést Česko k předčasným volbám. Jako cestu, jak dojít k předčasným volbám, zvolil parlament ústavní zákon, kterým Poslanecká sněmovna omezila své funkční období 30. červnem 1998.

2009 – Rovněž po pádu koaliční vlády Mirka Topolánka (ODS) v březnu 2009 přijal parlament ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny. Ústavní soud ale zákon v září 2009 zrušil a volby se konaly v řádném termínu na jaře 2010.

Ćtěte také:
ČSSD v hlasování podpoří přímou volbu prezidenta

Přímá volba: Schůzka koalice a ČSSD změnu nepřinesla

Autor: ČTK

14.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies