I když státníci mluvili o podpoře hledání řešení s Tureckem a Řeckem, zároveň je podle nich potřeba mít připraven alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.

Polská premiérka Beata Szydlová podotkla, že tento plán není zaměřen proti žádné zemi EU. Evropa ale podle ní potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření. Evropa podle ní stojí před vážnými výzvami a před problémy, jejichž řešení musí být založeno na zdravém rozumu a společném postoji.

Maďarský premiér Viktor Orbán přiznal, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné, během současné migrační krize je ale podle něj skupina potřeba víc než kdy dřív. Současný nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven, řekl.

Orbán také podpořil další účastníky summitu. "Maďarsko plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice," uvedl Orbán. Podpořil také vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU.

Makedonský prezident Ďorge Ivanov zdůraznil, že jeho země jako kandidát na členství v unii nese v migrační krizi těžší břemeno než mnohé státy, které už členy jsou. Od EU chce hospodářské i politické záruky a řešení za účasti Řecka, na které však nechce břímě odpovědnosti za migranty převalit.

Slovenský premiér Fico prohlásil, že hodnota zemí Visegrádu v rámci evropské debaty o řešení problémů s migrací tkví v tom, že už před několika měsíci poukazovaly na bezpečnostní rizika, která jiní evropští politici neviděli. "Zdá se mi, že mnohým evropským politikům v migrační krizi chybí smysl pro realitu," uvedl dnes. Země Visegrádu by proto podle něj měly na nadcházejícím summitu EU k migraci být významným motorem jednání.

Fico také odmítl kritiku visegrádských zemí za příliš tvrdý přístup vůči uprchlíkům. "Dovolte mi, abych odmítl jakékoliv obviňování zemí V4, že nejsme solidární a nejsme evropští," zdůraznil. Země Visegrádu podle něj aktivně nabízejí finanční i personální pomoc zemím, které mají problémy s vlnou přistěhovalců.

Výsledky dnešního jednání Visegrádu o migraci jsou ale podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy zmatečné. "Jednání V4 přes veškerou oficiální rétoriku potvrdilo, že jsme svědky konce schengenského prostoru v současné podobě," uvedl. Pozastavení a pozdější vyloučení Řecka je podle něj stále více reálnou možností. Tuto variantu potvrzuje podpora států V4 pro začlenění Bulharska a Rumunska do Schengenu, dodal. Fiala zároveň ocenil, že země V4 iniciovaly ve věci zvládání migračních toků aktivnější spolupráci se státy jihovýchodního Balkánu.