Sobotka nechce víc vojáků, Zeman ho kárá

5. 6. 2014

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka v úterý pronesl ve Vídni v podstatě nevinnou větu: „Některé země se obracejí na NATO a požadují, aby tam byla zvýšená vojenská působnost. Vím, že se jedná o Polsko, vím, že se jedná o pobaltské státy, ČR nic takového nepotřebuje. My jsme si už vyhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a v tuto chvíli taková potřeba není a ČR nebude patřit mezi takové země, které by volaly po posílení vojenských jednotek NATO  v Evropě."

Bohuslav Sobotka. | Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Není v ní ani slovo, které by odporovalo koaliční smlouvě, vládnímu prohlášení, natož programu ČSSD. V ničem se neliší ani od toho, co Bohuslav Sobotka řekl Deníku 15. května: „Hlavně platí, že po nás nikdo nic takového nepožaduje. Pokud by ke zhoršení situace  v budoucnu došlo, podle mne by rozumní lidé pochopili žádost ČR o podporu NATO," uvedl tehdy předseda vlády.

Jeho vídeňské prohlášení však vyvolalo poprask. Proč? Ve Varšavě nejvyšší polští představitelé zrovna žádali prezidenta USA Baracka Obamu o zvýšení americké vojenské přítomnosti v jejich zemi. To jim šéf Bílého domu slíbil: „Přijel jsem, abych vás ujistil, že Američané jsou si vědomi závazků ohledně bezpečnosti." Čeští sociální demokraté jako nejsilnější vládní strana ovšem potřebu vyšší vojenské ochrany necítí. Sobotkův postoj vyděsil vicepremiéra  a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka. „ČR sama nemusí na svém území vojáky NATO mít, ale nemůže odmítat umístění aliančních sil na území spojenců," řekl Pavel Bělobrádek. Připustil však, že Sobotkova slova byla zkreslena.
Premiér včera zopakoval, že ČR se necítí ohrožena a nemá potřebu žádat o přítomnost vojsk NATO. K tomu už Pavel Bělobrádek připomínky neměl.

Pokárání od prezidenta

Zato se hlasitě ozval prezident Miloš Zeman. Aniž počkal na Sobotkovo vysvětlení, pokáral ho: „On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se ji musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby," řekla hlava státu novinářům ve Varšavě. Přitom Miloš Zeman patří právě k těm politikům, z nichž diplomatům občas naskakují pupínky. Třeba když navrhl přestěhovat českou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nebo oslovil novinářku tázající se na unesené české dívky arabským pozdravem Alláhu akbar.

Zajímavou proměnou prošel i Zemanův vztah k Rusku. Na konferenci Dialog civilizací před jedenácti lety například uvedl: „I když to dnes zní oběma stranám bizarně, v horizontu dvaceti let se Rusko stane členem EU a já jsem tady zažertoval, že pokud se to některým lidem nelíbí, ať si představí, že Evropská unie se stane členem Ruské federace, neboť to vyjde nastejno."

V posledních měsících ale prezident Zeman vystupuje jako největší jestřáb, když žádal o aktivní účast NATO  v případě překročení ukrajinských hranic ruskými vojsky. Za souhlas s posílením přítomnosti sil NATO v Evropě si vysloužil dokonce pochvalu prvního místopředsedy ODS Jana Zahradila. Není známo, jak se prezident staví k aktuálnímu vyjádření svého přítele slovenského premiéra Roberta Fica. Ten včera uvedl: „Slovensko už má své historické zkušenosti s účastí cizích vojáků, vzpomeňme si na invazi v roce 1968. Nedokážu si představit, že by na našem území byli cizí vojáci, že by zde byly protiraketové stanice,  o které by pečovali zahraniční vojáci." Musí se asi hodně učit.