VYBERTE SI REGION

Sobotka: Některé policejní zásahy při čínské návštěvě vnímám jako excesy

Praha /ROZHOVOR/ – Česká zahraniční politika se podle pravicové opozice, občanských aktivistů 
a některých umělců odklání na Východ. Je to jen záležitost prezidenta Zemana, nebo mu v tom sekunduje i vláda? O tom Deník hovořil s premiérem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, který se před několika dny vrátil z cesty po USA.  

13.4.2016 60
SDÍLEJ:

Premiér Bohuslav Sobotka.Foto: Deník/Martin Divíšek

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze má nahořklé dozvuky. Týkají se především chování policie, která nepostupovala k demonstrantům na obou stranách stejně, zdá se, že nadržovala čínským vítačům. Řešili jste to na pondělním zasedání vlády?

Předpokládám, že ministr vnitra Milan Chovanec vládu teprve bude informovat o výsledku šetření, které zadal. Jsem rád, že se tomu věnuje, protože některé medializované zásahy nepokládám za rozumné a přijatelné. Úkolem policie bylo zajistit veřejný pořádek, oddělit skupiny lidí s různými názory. Zabavování tibetských vlajek jen proto, že visí z okna, bych pokládal za exces ze strany policie. Je dobře, že všechny věci, na které občané upozornili, budou prošetřeny a ozřejmí se, jestli došlo, či nedošlo k porušení zákona.

V souvislosti s kulisami 
a aranžmá přijetí čínského prezidenta se objevily názory, že česká zahraniční politika se otáčí směrem na Východ. Souvisí to i s výrokem prezidenta Miloše Zemana v čínské televizi, že už nepodléháme tlaku USA 
a EU, ale opět děláme nezávislou politiku ve prospěch našich národních zájmů. Co na to jako premiér říkáte?
Patřím k lidem, kteří jsou rádi, že čínský prezident přijel na návštěvu České republiky, neboť to odráží velmi dobré vztahy, které s Čínou máme. ČLR je druhá největší ekonomika světa a my jsme země, jež je životně závislá na exportu našich výrobků a služeb. Je dobře, že jsme, pokud jde o vztahy s Čínou, dohnali zpoždění, které jsme měli za Německem, Británií 
a USA. Možná je správné si uvědomit, že řada věcí, které se odehrály a jsou problematizovány a přetřásány, nejde na vrub Číňanů. Za ně jsme zodpovědní my v České republice, takže bych z nich nevinil čínského prezidenta, měli bychom si je vyříkat sami mezi sebou.

A činíte tak?
Ano. Jsme svobodná demokratická země a je naprosto v pořádku, když tu probíhá veřejná diskuse o důležitých krocích české zahraniční politiky. Návštěva čínského prezidenta se neodehrává příliš často a nezapomeňme, že při cestě do Spojených států se zastavil jenom v ČR, takže to skutečně bylo ocenění vysoké úrovně česko-čínských vztahů. Pokud jde o to, kde se dnes Česká republika nachází, pak je jasné, že jsme z hodnotového hlediska součástí demokratického Západu. Mám na mysli demokratický politický systém, respekt k právnímu státu a sociální spravedlnosti, snahu o dodržování lidských práv. Je to dobré společenství, do něhož jsme se dostali na základě vlastních demokratických rozhodnutí. Naše vlády vzešlé ze svobodných voleb a ve shodě klíčových politických stran podaly přihlášku do NATO a do Evropské unie, lidé v referendu rozhodli o našem členství v EU. Příslušnost k oběma těmto společenstvím garantuje stabilitu, bezpečí 
a do značné míry i prosperitu naší země.

Mínění, že prezident Miloš Zeman víc akcentuje naše vztahy 
s Východem, zatímco vy podporujete především rozvoj transatlantických vazeb a spojenectví s Bruselem, ale nevzniklo jen tak. Má základ v reálných krocích jak hlavy státu, tak vašich.
Nikdo z nás nepřekračuje rámec, který je definován poměrně širokým konsensem 
v naší společnosti za posledních 25 let, tedy že máme být členem EU a NATO. To formálně, ale i fakticky naši zemi ukotvuje. V politice, kterou realizuji, navazuji na dlouhodobou tradici postojů, které zastávala ČSSD v minulosti. Mandát prezidenta republiky je odvozen od občanů a jim se odpovídá. Vláda dělá politiku, na níž se dohodla v rámci koaliční smlouvy a na základě volebních programů stran, které ji tvoří. Hledáme možnosti shody. Tento čtvrtek se opět scházejí nejvyšší ústavní činitelé včetně pana prezidenta, aby se poctivě snažili o koordinaci zahraniční politiky. Ne vždy se to povede, ale nejsme jedinou demokracií, kde mají ústavní činitelé 
v něčem rozdílné názory.

Minulý týden jste ukončil pětidenní cestu po USA, kde jste byl nejen účastníkem summitu o jaderné bezpečnosti, ale také jste se potkal s mnoha krajany. Jak je mezi nimi vnímána současná Česká republika?
Měl jsem skutečně možnost setkat se s průřezem lidí počínaje byznysmeny, kteří podnikají v USA i ČR, až po naše krajany. Hovořil jsem jak s potomky lidí, kteří do USA přijeli před 150 lety, tak s čerstvými přistěhovalci, kteří tam odjeli pracovat před deseti lety, založili firmy a hlásí se k naší krajanské komunitě. Získal jsem dojem, že jde o velmi živé společenství, jež má zájem 
o kontakt s ČR a vítá například to, že naše vláda začala podporovat krajanské školství. V mnoha amerických městech vznikají české školy, jež v posledních dvou letech dostávají z našeho rozpočtu systémovou podporu. To značně pomáhá k udržování národního povědomí, k pěstování českého jazyka pomocí pravidelné výuky.

Z hlediska budoucích kontaktů – a koneckonců to také souvisí se školstvím – jistě byla podnětná návštěva firmy Elona Muska SpaceX v Los Angeles zaměřené na lety do vesmíru. Setkal jste se s českými inženýry, kteří tam pracují a patří mezi vědeckou světovou elitu?
Byl to jeden z důvodů, proč jsem využil možnost firmu SpaceX navštívit. Jednak jsem mohl pohovořit 
s Čechy, kteří v ní působí, jednak pro mne bylo důležité zachytit tamní atmosféru tvůrčího tavicího kotle. Na bázi privátní firmy se zde vyvíjejí skutečně špičkové technologie, které podle mě zásadně ovlivní svět v příštích letech. Věkový průměr jejích zaměstnanců se přitom pohybuje mezi 35 a 40 lety. Byl bych rád, kdybychom s těmito technologickými platformami byli ve větším kontaktu, protože Česká republika je průmyslová země a my musíme hledat možnosti, jak udržet konkurenceschopnost našeho průmyslu a cesty jeho modernizace. K tomu podobná setkání účinně přispívají. Stejně důležitá je zkušenost lidí z IT firem, s nimiž jsem mluvil v kalifornském Silicon Valley. Oni vědí, jak propojovat byznys v USA a zaměstnávání lidí v ČR, což stojí za propagaci. Jde o příběhy nesmírně úspěšných Čechů, kteří podnikají v USA ve vysoce konkurenčním prostředí a jsou schopni získat pro naši republiku mimořádně zajímavé zakázky.

Jenže právě prodávání těch vztahů, kontaktů a zkušeností nám moc nejde, nebo se alespoň doma o nich příliš neví. Všichni znají doktora Bohdana Pomahače a jeho obličejové plastiky, ale skoro nic netušíme o výsledcích spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny 
v Brně a špičkovou americkou klinikou Mayo Clinic. Jde 
o úspěšný příběh?
Souvisí to s tím, že v Minnesotě má své sídlo Mayo Clinic, kde pracuje přes 50 tisíc lidí, ale i Minnesotská univerzita, která má vynikající tradici v oblasti medicínského výzkumu. Jsem strašně rád, že existují české vazby na obě tyto instituce a studují tam naši vysokoškoláci, což je velmi dobrá zpráva pro české zdravotnictví – tedy pokud se vrátí domů. Mám za správné, aby se udržela spolupráce mezi centrem klinického výzkumu u svaté Anny a Mayo Clinic, neboť je to jedna z mála příležitostí, kdy máme bezprostřední kontakt s nejpokročilejšími technologiemi medicinského výzkumu. Investice, které jsme z evropských fondů nasměrovali do brněnského centra, by se mohly v příštích letech vrátit. Je tam velký potenciál a určitě bychom se i díky těmto stykům mohli dostat na americký trh.

Nebo naopak nalákat ho k nám. To jistě bylo vaším záměrem, když jste pobýval v Los Angeles a přesvědčoval americké producenty, že se jim vyplatí točit filmy v ČR. Koneckonců vaše vláda navýšila finanční pobídky pro Státní fond kinematografie na 33 milionů dolarů ročně, což je rekordní částka. Už se rýsuje nějaký nový Amadeus nebo Casino Royale, které by se natáčely v Česku?
Řekl bych opět, že máme příležitost. Nám se tam povedla jedna věc – a já chci poděkovat všem, kdo tomu pomohli – a to dostat za jeden stůl zástupce všech šesti největších filmových studií, které sídlí v Hollywoodu a kontrolují filmový trh severní Ameriky. Všichni mají na Českou republiku velmi pozitivní reference z 90. let, kdy u nás americké produkce intenzivně natáčely, než došlo 
k velkému výpadku. Spolu 
s fondem kinematografie a ministerstvem kultury se snažíme, aby se k nám hollywoodská studia vrátila. Musíme ještě analyzovat situaci kolem našich pobídek, do jaké míry jsou konkurenceschopné vzhledem k tomu, co nabízí třeba Maďarsko nebo Velká Británie. Jsme ale na tom velmi dobře ohledně zázemí pro filmaře, což v Americe registrují. My jsme naši republiku intenzivně propagovali a teď už bude záležet na tom, nakolik bude zajímavá pro jednotlivé filmové projekty. Mohu potvrdit, že filmy se už dnes v Hollywoodu prakticky netočí, producenti hledají lokace mimo USA, v čemž hrají značnou roli náklady.

V projevu v jednom z nejstarších světových Think tanků Brookings Institution ve Washingtonu jste připomněl vizi Václava Havla o spolupracující Evropě, 
v níž mizí hranice. A dodal jste, že právě tato představa se nám v posledních měsících jako by vzdaluje. Vnímají Američané složitou situaci Evropanů v souvislosti s uprchlickou krizí a především reálným brexitem?
V USA se o tom mluví, i když ne tolik jako o amerických primárkách, to je nepochybně téma číslo jedna. Nicméně brexit je téma číslo dvě nebo tři. Určitě existují obavy, neboť pokud Velká Británie odejde z unie, oslabí to nejen Evropu, ale nepochybně i Británii, což zkomplikuje možnost hledat shodu na klíčových mezinárodních otázkách. Ve Spojených státech existuje několik tendencí. Jedna z nich se kloní k tomu, ať Evropa do budoucna řeší své záležitosti sama, zatímco Amerika nechť se soustředí na svoje věci. To 
v současné fázi kampaně hodně zdůrazňuje Donald Trump. Snažil jsem se apelovat na ostatní Američany, kteří vnímají potřebu udržet vazby mezi USA a Evropou. Není totiž důležité argumentovat pouze v Evropě, my musíme získávat i Američany pro myšlenku pokračování spolupráce na vysoké úrovni nejen v oblasti obrany, bezpečnosti a boje proti terorismu, ale také v rozvoji ekonomických vztahů či pracovních příležitostí. Jedním 
z cílů mé cesty, byť to mohu ovlivnit jen z malé části, byla snaha podpořit ty, kdo usilují o udržení těsných kontaktů mezi Spojenými státy a Evropou.

Autor: Kateřina Perknerová

13.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 60
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies