Je o tom přesvědčen předseda české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), který na bruselském vrcholném setkání hájil zájmy českých občanů pracujících ve Velké Británii (potažmo v Německu či Rakousku), ale zároveň je hlasitým přívržencem unijního svazku s ostrovní monarchií. „Pokud Velká Británie na základě referenda z EU vystoupí, spustí se vlna nacionalismu a separatismu, jejíž negativní důsledky by byly obrovské," uvedl Bohuslav Sobotka při dnešním setkání s novináři.

Podle něj by tento akt rozpoutal debatu o možném vystoupení z EU i u nás. „Jsem proti referendu o této otázce a pochopitelně i proti odchodu z unie, neboť by nám to přineslo hospodářský a bezpečnostní úpadek. Posílil by se vliv Ruska, ale také Německa. Díky členství v EU máme vůči velkým unijním zemím rovné postavení, o ně bychom přišli," řekl premiér. K referendu, jak dodal, musí vládu vždy dotlačit relevantní politické síly, v Británii to byl nacionalistický UKIP a část konzervativců, v Česku ovšem takové síly nejsou. „Toto téma by mohly poté zneužívat různé extremistické skupiny," míní Sobotka. O vystoupení z EU, eventuálně referendu k této otázce v Česku nejčastěji hovoří SPD Tomia Okamury, Úsvit s Blokem proti islámu Marka Černocha a Martina Konvičky či Svobodní Petra Macha. Do této debaty by ale aktivně mohli v případě odchodu Velké Británie vstoupit i exprezident Václav Klaus a ODS.

Migrační proud do léta zeslábne

Bohuslav Sobotka na dotaz Deníku vyjádřil naději, že migrační proud z Turecka přes Řecko do Evropy se do léta výrazně zmírní. Pokud se tak nestane díky plnění dohody s Tureckem, musí ho unie zastavit na západním Balkánu vlastními silami. Tato otázka bude hlavním tématem bruselského summitu osmadvacítky s Tureckem, který se bude konat 7. března. Pokud čísla o počtech uprchlíků přicházejících z Turecka do Řecka nebudou vypadat dobře, bude na stole plán B, tedy uzavření řecko-makedonské a řecko-bulharské hranice. V tom případě ale bude nutné Aténám poskytnout pomoc, například při budování a udržování hotspotů. Premiér je zároveň přesvědčen, že Turecko, jehož vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu, potřebuje evropské spojence a mělo by se snažit o zadržování uprchlíků na svém území. Migrační vlna se poté logicky začne přelévat jiným směrem, přes Rusko a Ukrajinu do Pobaltí, eventuálně znovu do Itálie. „Zabezpečení vnější schengenské hranice se v každém případě ukáže jako nezbytnost," tvrdí Bohuslav Sobotka.

Uvedl, že na posledním summitu podpořil stanovisko rakouského předsedy vlády Wernera Faymanna, který přes protesty Řecka oznámil, že výrazně omezí počty přijímaných běženců. „Každá rozumná migrační politika musí mít limity. Můžeme přijmout jen tolik lidí, kolik jsme v rámci Evropy i jednotlivých zemí schopni integrovat," soudí premiér.