VYBERTE SI REGION

Sobotka: Pokud EU schválí trvalé kvóty, budeme se bránit i žalobou

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nevyloučil, že Česká republika by se zavedení trvalého mechanismu přerozdělování migrantů mezi státy EU bránila žalobou. Doufá ale, že Česku se ve spolupráci s ostatními zeměmi podaří schválení trvalých kvót zabránit. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Uvedl, že kdyby se jim zabránit nepodařilo, nebude vylučovat žádnou možnost dalších kroků.

17.4.2016 6 AKTUALIZOVÁNO 17.4.2016
SDÍLEJ:

Premiér Bohuslav Sobotka.Foto: Deník/Martin Divíšek

"Nechci vylučovat dopředu žádnou reakci," řekl předseda vlády na dotaz na možnou žalobu.

Česká vláda již dříve odmítla, aby se republika připojila k žalobě, kterou se Maďarsko a Slovensko u Soudního dvora EU hodlají bránit loňskému rozhodnutí Rady EU. V září v ní ministři vnitra států EU většinou hlasů schválili kvóty pro přerozdělení desetitisíců uprchlíků. Proti tehdy byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Podle premiéra by bylo chybou se k této žalobě připojit, protože české vládě by se pak hůř bránilo právě zavedení trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků.

K tomu, aby se ČR k žalobě připojila, premiéra opětovně vyzval předseda opoziční ODS Petr Fiala. "Musíme se připojit k té žalobě, jinak to špatně dopadne," prohlásil na Primě.

Změna pravidel

Změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl, má Evropská komise předložit do léta. Ve dvou předběžných variantách počítá s přerozdělováním migrantů. Sobotka to označil za motivování k nelegální migraci a za snahu o federalizaci azylové politiky.

Proti trvalému mechanismu přerozdělování by podle premiéra měla vzniknout širší koalice než jen na půdorysu visegrádské skupiny. Jednoznačně proti trvalému přerozdělovacímu mechanismu se staví například i Francie, uvedl Sobotka. ČR bude podle něj usilovat o to, aby se o této věci jednalo v Evropské radě, kde hlavy států a vlád přijímají rozhodnutí jednomyslně, a ne v ministerské Radě EU, kde se používá většinové hlasování. "Pokud se to (zablokování mechanismu) nepovede, pak bych nevylučoval žádnou možnost reakce ze strany České republiky," prohlásil.

Proti trvalému přerozdělování hodlá premiér argumentovat i problémy, které byly v ČR s projektem přesidlování křesťanských uprchlíků z Iráku, z nichž se část rozhodla Česko opustit. "Dopadlo to podle starého českého přísloví: 'Za dobrotu na žebrotu'," podotkl. Uprchlíci si podle předsedy vlády hledají zemi s nejvýhodnějšími životními podmínkami nebo stát, kde mají příbuzné. "Proti tomu postavit systém relokací, to prostě nebude funkční," dodal premiér.

Autor: ČTK

17.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies