VYBERTE SI REGION

Sociolog Ivan Gabal: Francie překvapí, v dobrém. Nízké pudy nezvítězí

Praha – Ivan Gabal je poslanec působící ve výboru pro obranu. Především je ale profesí sociolog, který se dlouhodobě zabývá problematikou vyloučených lokalit v Česku. Jeho pohled na pařížské události je proto cenný dvojnásobně. Vnímá teroristický útok nejen z celosvětového pohledu, ale též z místního, neboť otázka koncentrace lidí jiné víry či pleti v ghettech hraje v aktu nenávisti také roli, 
i když podle Ivana Gabala nikoli zásadní.

13.1.2015 72
SDÍLEJ:

Ivan GabalFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Ve stanovisku KDU-ČSL jste k masakru v pařížské redakci týdeníku Charlie Hebdo napsal: „Je načase začít se bránit. Útok v Paříži je útokem na celou Evropu, tedy i na nás a především na naše svobody. Smrt bezbranných by měla vést k probuzení evropského společenství, ke zvýšení bezpečnosti a k větší spolupráci demokratických států v obraně hodnot, jejichž hájení dnes v Paříži stálo nevinné oběti život." Když hovoříte o obraně, co máte konkrétně na mysli?
Z evropské perspektivy jde o posílení zpravodajské spolupráce, tlak na Turecko, aby účinněji kontrolovalo své hranice, kudy prochází evropští bojovníci Islámského státu. Potřebujeme odblokovat dohodu o výměnách informací o leteckých pasažérech, kterou zablokoval Evropský parlament. Teroristé 
z Paříže nejspíše prošli výcvikem v Sýrii a vidíme, jakou paseku ve dvou nadělali, přitom v řadách Islámského státu jich z Evropy bojují tisíce.

A vnitrostátní opatření?
Pokud jde o naši vlastní bezpečnost, myslím, že stávající dohoda o navyšování obranných výdajů mezi koaličními stranami není dostatečná. Navrhoval jsem v únoru okamžité navýšení na 1,3 procenta a pak postupně až na dvě procenta HDP. Bohužel se to nepovedlo a plánujeme navyšovat jen na 1,4 procenta do roku 2020, ale náběh je příliš pomalý, potřebujeme více peněz již v letošním a příštím roce a také širší politickou shodu. Bezpečnostní situace se vyvíjí velmi nepříznivě. Konkrétně musíme naplnit stavy bojových útvarů české armády, a to neprodleně. Měli bychom počty vojáků dále navyšovat. Kromě lidí potřebujeme modernizovat bojové kapacity ve výzbroji, radarech, v elektronické obraně, dále munici, bojeschopné vrtulníky, dozbrojit druhou brigádu obrněnými transportéry, prostředky pro zasahování pozemních cílů pro letectvo. Je toho hodně, co se zanedbalo, ale za prioritní považuji ženy a muže schopné sloužit ve zbrani, včetně záloh. Musíme si uvědomit, že obrana země je věcí nás všech, finančně 
i osobně. Máme – pro laiky možná překvapivě – kvalitní armádu, velmi si cením jejích schopností, ale musí růst.

Do jaké míry souvisí vraždění ve Francii s její vojenskou angažovaností ve světě? Byla teroristy vybrána záměrně právě tato země, nebo šlo hlavně o karikaturisty z Charlie Hebdo, kteří si dělali legraci z Proroka Mohameda i představitelů Islámského státu?
Atentát souvisí s významným bojovým angažmá Francie. Navíc, podobně jako teroristický útok na New York v roce 2001 mířil na symboly americké moci, tento atak mířil na symbol kulturní a politické svobody ve snaze rozpoltit Francii, která má velkou muslimskou komunitu i otevřenou intelektuální 
a kulturní reflexi dnešního velkého napětí. Je to válka proti evropským poměrům
ze strany aktérů chaosu, zločinu a organizovaného zabíjení.

V Evropě se nyní zvedla obrovská vlna sounáležitosti s francouzskými novináři. Co bude jejím hlavním důsledkem ze sociologického hlediska? Bude to zesílená kritika muslimských přistěhovalců a jejich způsobu života, nebo spíš snaha víc s nimi mluvit a dostat je z jejich ghett?
Událost je více spjata s boji v Sýrii a Iráku než s postavením muslimských komunit v Evropě. Ale rozhodně se bude debatovat i o kompatibilitě muslimských komunit s evropským právem a liberalismem. Proč z Evropy odchází mnozí bojovat za Islámský stát, v tisících. Od vypuknutí válečných konfliktů, zejména invazí Kremlu do Afghánistánu, stejně jako Saddámovy invaze do Kuvajtu, začal v islámském světě zpětný vývoj ke konzervativnímu sebeuzavírání a k expanzi vojenského násilí ve vnitřních poměrech. Vývoj západních společností je právě opačný: otevírání, liberalizace a posilování práva. První fáze arabského jara, konfrontovaná s urputnými zkorumpovanými totalitními režimy, vlastně akcelerovala fundamentalismus 
a násilný vývoj. Udržování násilného Asadova režimu 
v Sýrii otevřelo prostor pro zapojení nejbrutálnějších islamistických sil a vznik Islámského státu. Američané nedotáhli stabilizaci Iráku 
a vypařili se z vnitropolitických důvodů. Konec studené války má v arabském světě daleko divočejší průběh než 
v bývalé Jugoslávii nebo Sovětském svazu.

Co je hlavní příčinou až fanatické nenávisti těchto lidí k zemím (nejde jen o Francii, ale také Británii, Německo či Švédsko), které se staly jejich novou vlastí?
Nikdo nemohl čekat, že to bude snadné. Ale hlavní problém je exploze násilí na Blízkém východě, která se přelévá do Evropy, nepřímo obrovskou imigrací a přímo počtem zahraničních evropských bojovníků. A samozřejmě, čím více se arabský svět propadá do násilí a válek, tím více narůstá kontrast bezpečí a bohatství liberální Evropy, který probouzí kladné emoce i nenávist a strach. Zejména u oné pověstné „třetí" generace muslimských imigrantů, kteří hledají svou identitu. Útoky na New York a Washington v roce 2001 také nekořenily uvnitř americké společnosti, ale v tom, že Američané nechali po porážce Rusů v Afghánistánu tuto zemi i její bojovníky zcela napospas poválečné mizérii, Tálibánu a destruktivním silám muslimského fundamentalismu, který v boji proti agresi Kremlu předtím podporovali. Blízký východ byl hluboce zatažen do studené války zkorumpovanými diktaturami, obrovskými armádami, tajnou policií a především násilím na občanech a jejich masivním okrádáním. Diktatury jako v Libyi, Iráku, ale dnes zejména v Sýrii byly neschopné přechodu do 21. století a boj o to, zda se budou modernizovat, nebo fundamentalizovat, nebyl 
v moci normální občanské opozice. Tak přišlo násilí, strašné násilí. Ani Američané nedokázali předvídat, jak devastovaná a ubitá byla irácká společnost. Byl jsem šokovaný tím, co jsem mohl vidět po americké invazi 
v Basře. To nebyla osvobozená společnost, to byl osvobozený koncentrační tábor.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro sobotní Deník uvedl: „Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pro její prospěch pracovat. Myslím, že tito lidé by měli žít ve svých zemích, tam praktikovat svoje náboženství a nepokoušet se narušovat normální život v zemích, které mají jinou kulturu." Podle něj „zatímco v případě Čechů není problém odlišné kultury, tak lidé z těchto zemí zmíněnou adaptační schopnost nemají. To není kritika, to je konstatování". Souhlasíte s takovým pohledem?
Své podmínky, kde budeme zrozeni, si nevybíráme. Zejména ti, kdo se narodí rodičům na úprku za lepším životem, před bídou, válkou či perzekucí. Svou kulturu, víru, hodnoty si neseme s sebou, protože to je naše identita. Mám k migrantům docela respekt. Ostatně jsou i zdrojem vývoje, někdy dost konfliktního. Po letech v uzavřené a monokulturní společnosti nás to děsí, ale je třeba strach překonávat.

Nejsou namístě obavy, že atentát v Paříži bude hlavně vodou na mlýn extrémní pravici, konkrétně Národní frontě Marine Le Penové? Může mít tato událost spouštěcí efekt pro neblahý osud Evropy (výhra Le Penové v prezidentských volbách, její těsné spojenectví s Putinovým Ruskem, odchod Velké Británie z EU, rozpad unie), nebo to Evropané ustojí a budou se chovat racionálně?
Jsem na to zvědavý. Vaše otázka je sázkou na nízké pudy, Francouzů i Britů. Mám Francii za vlajkovou loď evropského myšlení, kritické sebereflexe a schopnosti rozlišit, kdo je viník. Myslím, že Francie překvapí, v dobrém. Ve Francii zřejmě nepřevládl strach, ale hrdost a odpovědnost za evropskou kulturu 
a civilizaci, za svobodné myšlení, soudržnost v mnohosti, sebevyjádření a pozitivní hledání. Měli bychom se k tomu připojit. Demokracie sice je permanentní krize, to jsem pochopil, ale strach 
v tom není dobrý rádce. Musíme se připravit, těch krizí bude víc. Neprožíváme nic krátkodobého. Potřebujeme se bránit teroru i strachu. Musíme se bránit a musíme být odolní.

Autor: Kateřina Perknerová

13.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 72
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto.

Střelba v obchodním centru v americkém Burlingtonu, čtyři mrtví

Burlington - Pět mrtvých si v pátek vyžádala střelba v obchodním centru ve městě Burlington v americkém státě Washington. O život přišly čtyři ženy a také jeden muž, který nakonec podlehl vážným zraněním. Informovala o tom dnes tamní policie. Střelec uprchl ještě před příjezdem policistů, kteří po něm pátrají.

Češi mají k vědě pozitivní přístup, vyplývá z průzkumu

Praha - Postoj většiny Čechů k vědě je pozitivní, přináší podle nich důležité inovace zejména v technických oblastech života a je klíčová pro budoucí prosperitu. Největší přínos má věda podle oslovených pro zdraví, životní prostředí a technický pokrok. Přesto se necelá třetina lidí domnívá, že vědecké objevy jsou od běžného života příliš vzdálené. Vyplynulo to z dotazníkového šetření Bayer Barometr 2016, které má ČTK k dispozici. Zpracovala ho společnost Median.

VÍME PRVNÍ
Mladý muž byl už dříve kvůli výhružným SMS, které posílal své bývalé přítelkyni, odsouzen za stalking. Nyní mu hrozí další soudní líčení. Podle informací Deníku byl Šimek obviněn 
z trestných činů vydírání 
a nedovoleného ozbrojování.

Státnímu zástupci nastražil granát pod auto bývalý voják

Havlíčkův Brod – Policejní komando tento týden 
v úterý zadrželo v Havlíčkově Brodě šestatřicetiletého bývalého profesionálního vojáka Davida Šimka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies