VYBERTE SI REGION

Sommeliér: Letošní vína mohou překonat i ročník '97

Brno /ROZHOVOR/ - Žádné naříkání, jen samá chvála. A předpoklad mimořádného úspěchu. Tak hodnotí letošní ročník vinaři na jižní Moravě. Tvrdí, že je nadprůměrný.

29.10.2011
SDÍLEJ:

Brněnský sommeliér a pořadatel prestižní soutěže TOP 77 vín České republiky Dan Mádr.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Nejen v kvalitě, ale i v kvantitě. Oproti minulým rokům totiž sklidili o polovinu více hroznů. Navíc tvrdí, že letošní víno má šanci stát se nejlepším moravským ročníkem počátku tisíciletí. První ochutnávka jejich sklizně se pomalu blíží. Na svatomartinské víno a slavnosti už se chystají téměř všechna města na jižní Moravě. „Mladá vína mohou hodně napovědět, jak celý ročník dopadne,“ říká brněnský sommeliér a pořadatel prestižní soutěže TOP 77 vín České republiky Dan Mádr.

Je letošní úroda skutečně tak mimořádná, jak vinaři tvrdí?
Jednoznačně ano. Tak mimořádná, že možná předčí i výjimečný ročník 1997. Tehdy se vyrobilo nadprůměrně dobré víno, ale z nižšího výnosu než letos. Tento rok se urodilo o polovinu více hroznů než obvykle.

Takže je to po čtrnácti letech opět mimořádný ročník?
Předpokládá se, že výsledek, tedy kvalita vína, by mohl předčit i vína z úspěšného roku 1997. Vinaři totiž používají lepší výrobní technologie a také mají větší zkušenosti právě s kvalitními přívlastkovými víny.

Díky čemu se letos hroznům tak dařilo?
Bylo naprosto ideální počasí, dostatek srážek v době, kdy hrozny rostly, dostatek sluníčka a málo deště v době, kdy se v hroznech koncentroval cukr. Díky tomu se jim také vyhnuly plísně.

Je už sklizeň u konce?

Zatím ještě ne docela, ale už se k němu chýlí. Ve vinohradech už zůstávají jen hrozny pro vinařské rarity.

Přeje počasí i ledovým a slámovým vínům?
Pro slámová vína jsou zatím podmínky velmi dobré. Vinaři totiž sklidili zdravé hrozny, které se dosuší na slámě. U ledového vína se to zatím nedá říct, záleží na tom, kdy přijdou dostatečné mrazy.

Šetří si letos vinaři na tyto speciály více hroznů než loni?
Pokud vím, tak si ve vinohradech nechávají více hroznů než v uplynulých letech. Ale vše se může rychle změnit, záleží na počasí. To může plány vinařů změnit velice rychle.

Kromě letoška vinaři v posledních letech pláčou nad úrodou, že je nízká. Jak to, že jim ale ještě nikdy víno nedošlo?
Každý zemědělec si vždy přeje tu nejlepší úrodu, takže z tohoto pohledu se jejich negativní hodnocení dá pochopit. Za to, že víno nikdy nedošlo, vděčíme v České republice především dovozům. A to jak hroznů, tak hotového vína. Naše vinice totiž pokrývají přibližně jenom polovinu spotřeby vína v republice. Velká část dovážených vín však nemá dostatečnou kvalitu. Naštěstí v poslední době však přibývá společností, které se podobně jako já snaží dovážet pouze velmi kvalitní vína.

Ochutnal jste už letošní vzorky?
Osobně nejsem moc velkým přítelem popíjení velmi mladých vín, ale měl jsem samozřejmě příležitost sledovat u několika vinařů, jak se letošní mladé víno vyvíjí. Z toho soudím, že mohou být tento rok opravdu velmi spokojeni.

Jak u nás vlastně vznikla tradice svatomartinských vín?
Jedenáctého listopadu má podle prastaré legendy přijet Martin na bílém koni. Jinými slovy má začít sněžit. To se traduje odnepaměti. Ale pouze počasí rozhodne o tom, zda se pranostika naplní. Možná právě proto vznikla v 18. století na Moravě tradice vítání mladého vína. Polovina listopadu je totiž doba, kdy sedlákům končily hrubé práce a mohli se konečně více věnovat vínům ve sklepě. Je to tradice, kterou mají vinaři pevně v rukou a určitě se nestane, že se na svatého Martina neotevřou mladá vína.

A ta novodobá tradice? V posledních letech se stalo vítání svatomartinských vín velkým hitem v celé republice.
To je obdoba marketingového projektu francouzského vinaře Georgese Duboeufa. Ten založil tradici Beaujolais nouveau, podle které se mladé beaujolais může pít nejdříve třetí čtvrtek v listopadu. V Itálii mají své Vino Novello a tak by se dalo pokračovat.

Z jakých odrůd se u nás svatomartinské víno vyrábí?
Mohou se dělat pouze ze tří bílých odrůd: Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský. A ze dvou červených odrůd: Svatovavřineckého a Modrého Portugalu.

Kdy přesně letos mohou lidé poprvé svatomartinská vína ochutnat?
Jedenáctého listopadu v jedenáct hodin. To se slavnostně otevřou lahve na náměstích mnoha měst na jižní Moravě. Tedy vlastně už v celé republice, protože ta novodobá tradice se rozšířila velice rychle. Jedenáctého v jedenáct se bude otevírat například i na brněnském náměstí Svobody.

Jaké jsou výhody a nevýhody mladého vína?

Největší výhodu z mladých vín mají vinaři. Rychle se totiž prodají a oni pak mohou peníze investovat dál. Například do speciálních školení o vínech, která jsou stále více oblíbená. Chodí na ně milovníci vína a náročná klientela.

A klady a zápory pro spotřebitele?
Mladá vína jsou výrazně ovocná a chutnají skoro každému. To je bezesporu výhoda. Ovšem nehodí se pro delší skladování a lidé by je měli vypít nejpozději do Vánoc. To se týká právě svatomartinských. Samozřejmě existují i výjimky, kdy je svatomartinské víno dobré i za rok.

Jaká vína se tedy hodí k archivaci?

Pochopitelně ne každé víno je vhodné skladovat. To už je vyšší vinařská liga a radost každého obdivovatele vína, když může pozorovat a vychutnávat, jak víno zraje. Jak se zakulacuje a získává stále nové vůně a chutě. Bohužel vín určených k archivaci je z celosvětové produkce maximálně pět procent, takže musíte vědět, jaké víno archivovat. Skutečně velká světová vína lze vychutnávat až padesát let.

Jak dlouho vydrží moravská vína?
Naprostou většinu produkce je potřeba vypít asi tak do dvou let. Ale i na jižní Moravě se vyrábějí vína vhodná k archivaci na deset až patnáct let.

Po jaké době se obvykle u nás dostane víno od vinaře na trh?
Moravská a česká vína se na trh dostávají většinou s příchodem následujícího jara. Pro některá, zejména červená vína, to však i přesto může být příliš brzy.

Na čem to závisí?
Například na barvě vína. Bílá jsou všeobecně pitelná dříve než červená. Rozhodující je také technologie výroby. Například ve Francii, v Itálii, ale i ve Španělsku skutečně dobří vinaři prodávají svá vína nejdříve po dvou až pěti letech zrání. Myslím si, že by to prospělo i u nás. Alespoň červená vína by mohla zrát déle.

Které odrůdy se u nás pěstují nejčastěji?
Odrůdová skladba vinic je stále ještě poplatná době minulé, kdy se upřednostňovaly odrůdy s vysokým výnosem. Z bílých se u nás nejvíce pěstuje Müller-Thurgau a z červených Svatovavřinecké.

Daří se tu ještě nějakým dalším odrůdám?
Řekl bych, že vlastně všem s výjimkou těch vyloženě pozdních, jako je třeba Cabernet Sauvignon. Ale i z této odrůdy se dají získat vysoce kvalitní hrozny, když ovšem omezíme výnos.

Existují nějaké módní odrůdy?
Ano, už několik let je módní například Chardonnay. V poslední době mají lidé zájem také třeba o Kerner, což je u nás nově uznaná bílá odrůda. Vznikla v Německu. Z červených vín je velmi populární Cabernet Moravia, která vznikla na Břeclavsku. Oblíbený je i Merlot původem z Francie. Už několik let se však vysazuje i na Moravě a hodně se mu tady daří.

Má moravské víno v zahraničí dobrou pověst?
Jistě, naši vinaři mají ve světě velmi dobré jméno, ale bohužel pouze mezi opravdovými znalci. Vyváží se od nás totiž jen nepatrné množství, takže celosvětově známá naše produkce zatím není.

Co o moravském víně soudíte vy?
Rozhodně se nedá globálně srovnávat moravské a zahraniční víno. Ale když vezmeme konkrétní vinaře, tak například francouzští odborníci by byli jistě mile překvapení například Merlotem od bořetického vinaře Stanislava Pazderky. Letos získal i jedno z hlavních ocenění na naší soutěži TOP 77 vín České republiky.

V zahraničí si ale pochvalují především naše bílá vína. Z kterých oblastí na jižní Moravě pocházejí ta nejlepší?
Na Znojemsku se například výhradně na bílá vína specializuje vinařství Lahofer. Pokud srovnáme jejich Sauvignon s jakýmkoliv evropským Sauvignonem, bude ten jejich vždy mezi nejlepšími. Totéž se ovšem týká i mnoha dalších Sauvignonů ze Znojemska, protože právě tato oblast je vyhlášená Veltlíny a Sauvignony. V mikulovské oblasti je pro změnu skvělé Chardonnay nebo Rulandské bílé. A hlavně odrůda Pálava, která bývá pro zahraniční odborníky vždy velkým překvapením. Slovácká oblast má zase vynikající Ryzlink rýnský a tak bychom mohli pokračovat, až by z tohoto rozhovoru vznikla celá kniha.

Je pití vína zdravé?
Určitě, o tom nemůže být pochyb. Například alkohol, který ve vínu je, podle mnoha výzkumů při rozumné dávce výrazně snižuje riziko infarktu. Víno obsahuje také spoustu minerálních a polyfenolických látek, zejména resveratrol. Ten umí tlumit růst a dělení nádorových buněk. I prospěšnost pití vína je téma, které vydá na samostatný článek.

Kolik ho má dospělý člověk denně vypít?

Přibližně dvě až tři sklenky. Žena zhruba polovinu této dávky. Velmi přitom ovšem záleží na tom, zda pijete víno třeba k obědu a potom k večeři. Když se dávka takto rozdělí, může být o trošku vyšší. Vždy ale ze všeho nejvíce záleží na kondici a zvycích konkrétního člověka.

Je pro zdraví prospěšnější bílé, nebo červené?
Zahraniční studie vyzdvihují především červené. Ale studie pana profesora Milana Šamánka kupříkladu dokázala, že ze zdravotního hlediska má moravské bílé víno stejný účinek jako například červené víno z Francie.

Autor: Jan Spěšný

29.10.2011
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies