Soud poprvé vystavil původní verzi Charty 77

Několik nenápadných stran strojopisu s ručně psanými poznámkami. Perem od loni zesnulého exprezidenta Václava Havla, tužkou od spisovatele Pavla Kohouta. Jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů novodobých československých dějin. Lidé mají od čtvrtka možnost vůbec poprvé v historii spatřit originální pracovní verzi prohlášení Charta 77.

Dokument je součástí nové výstavy s názvem "Charta 77. Od občanského vzdoru k demokratické ústavě", která je instalovaná v prostorách Ústavního soudu v brněnské Joštově ulici.

Expozice vznikla u příležitosti pětatřicátého výročí iniciativy Charta 77 a dvacátého výročí Ústavního soudu. „Originály čtyř pracovních verzí věnoval do sbírky Moravského zemského muzea letos v lednu spisovatel Pavel Kohout, který se o ně staral celých pětatřicet let,“ uvedla mluvčí muzea Eva Pánková.

Výzva komunistické straně

Charta 77 vyzývala státní moc komunistické strany, aby dodržovala lidská a občanská práva, k čemuž se zavázala na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Uskutečnila se v roce 1975 v Helsinkách. „Obsah prohlášení signatáři domluvili jedenáctého prosince 1976 v pražském bytě překladatele Jaroslava Kořána. Asi 250 kopií pak vznikalo na psacích strojích u Václava Havla doma,“ přiblížila vznik dokumentu Pánková.

Na Tři krále 1977 chtěli Václav Havel společně se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a hercem Pavlem Landovským text charty osobně doručit tehdejšímu parlamentu. Cestou je však přepadla Státní bezpečnost, která rozpoutala protikampaň vrcholící podpisem Anticharty v pražském Národním divadle. Přesto se text charty podařilo propašovat do několika západních médií.

Podle spisovatel Pavla Kohouta se originály zachránily díky švýcarskému velvyslanci Walteru Jaeggimu. „Předal jsem mu je, než jsem musel opustit svůj pražský byt. Po jeho smrti se jich ujal prezident švýcarského kantonu Nidwalden Bruno Leuthold, který mi je předal zpět, když jsme se ženou v roce 1979 museli nuceně opustit Československo,“ popsal při čtvrteční návštěvě Brna Kohout.

Změnili dějiny

Jedním ze signatářů byl i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Když jsem dokument podepisoval, nedokázal jsem si představit, že bude mít takový dopad. Bral jsem jej jako další petici, která zapadne. Svým způsobem se charta stala listinou, která změnila naše dějiny,“ vzpomínal zpětně Rychetský.

Také podle Kohouta se při samotném vzniku charty nedalo předvídat, jakého významu iniciativa dosáhne. „O její věhlas se paradoxně postaraly státní represe, které vyvolala. O největší osobní odvaze jde podle mě mluvit až u dalších vln signatářů. Už dopředu věděli, co jim po podpisu charty hrozí,“ myslí si spisovatel.

Součástí výstavy je vedle originálu charty například i deset původních podpisů, kterými se signatáři osobně zavázali k obsahu charty. „Lidé uvidí také původní výtisk Rudého práva, které uvedlo zásady, k nimž se přihlásila i tehdejší vláda na konferenci v Helsinkách,“ přiblížil kurátor výstavy Zdeněk Drahoš.

Výstava v prostorách ústavního soudu je stálá. Originál charty však časem nahradí napodobeniny. „Naši konzervátoři budou dokument pečlivě sledovat. Světelné podmínky jej postupem času mohou poškodit. Proto jej přibližně za tři měsíce vyměníme za věrohodné kopie a originály uložíme v naší sbírce,“ vysvětli ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.