VYBERTE SI REGION

Soud: Surfujete na pracovním počítači? Můžete čekat i vyhazov

Brno - Zneužití služebního počítače k soukromým účelům nebo k zábavě v pracovní době může vést až k okamžité výpovědi. Vyplývá to z nového rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS). Propuštěný muž, jehož dovolání soudci zkoumali, neuspěl ani s argumentem, že kontrola využívání služebního počítače byla nezákonná a narušila jeho soukromí.

22.8.2012 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv VLP

Zákon dává zaměstnavatelům právo absolutně zakázat využívání počítačů a telefonů pro soukromé účely. Firmy mohou zákaz ve vnitřních předpisech zmírnit, případně surfování tolerovat. Pokud však zaměstnavatel trvá na zákazu v plné šíři, může mít surfování po internetu pro zaměstnance vážné následky. „Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance je zcela na vůli zaměstnavatele," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Dal mu výpověď

Pracovník pily na Jindřichohradecku údajně v září 2009 strávil celkem 103 hodin na webových stránkách. V podstatě pracoval jen osm z 21 pracovních dní, zbytek strávil neefektivně na internetu. Zaměstnavatel mu dal výpověď. Muž se neúspěšně bránil žalobou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. Jeho odvolání následně zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích.

Zákoník práce konkrétně stanovuje, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení. Zaměstnavatel je oprávněn to přiměřeným způsobem kontrolovat. Zároveň ale zákon stanovuje, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí pracovníků skrytým sledováním, odposlechem, kontrolou elektronické pošty nebo listovních zásilek.

Pro osobní potřebu

Kontrola využívání internetu v případě jindřichohradecké pily podle Nejvyššího soudu nebyla zásahem do soukromí. O nezákonnou kontrolu by šlo v případě, kdyby zaměstnavatel předtím povolil využívání počítače pro osobní potřebu. Pila však ve svém pracovním řádu výslovně zakazovala navštěvovat internetové stránky s pochybným obsahem, sledovat on-line zpravodajství, TV nebo rozhlas přes internet. Firma proto měla právo zkontrolovat, zda zaměstnanec zákaz dodržuje.

Kontrola nijak nezjišťovala obsah e-mailů nebo jiných soukromých sdělení. Jejím výsledkem byl pouze výpis navštívených stránek. „O soukromí zaměstnance (o jeho osobnosti) jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly nebylo toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec sledoval takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisely," uzavřel Nejvyšší soud.

15 minut denně

Míra zneužívání pracovního času na firemních počítačích loni v Česku klesla o pět procent. Mimopracovními činnostmi tak zaměstnanci v průměru trávili asi 51 minut denně. Nejčastěji využívají lidé pracovní počítač k vyřizování soukromých e-mailů, stále častěji komunikují na sociálních sítích a oblíbené je také on-line nakupování. Vyplývá to z analýzy společnosti truconneXion, zveřejněné letos v dubnu.

Autor: ČTK

22.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies