VYBERTE SI REGION

Krejčíř dostal 15 let za snahu o vytunelování Čepra

Praha - Za snahu o vytunelování státního podniku Čepro a přípravu vraždy celníka poslal soud uprchlého Radovana Krejčíře na 15 let do vězení. Do tohoto trestu se započítávají i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další zločiny, za něž byl odsouzen dříve. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Verdikt není pravomocný, kauzou se bude zabývat odvolací soud. Krejčíř je nyní ve vazbě v Jihoafrické republice. Česko usiluje o jeho vydání, kterým se bude tamní soud zabývat 28. ledna.

27.11.2015 7 AKTUALIZOVÁNO 27.11.2015
SDÍLEJ:

Radovan Krejčíř.Foto: ČTK/AP

Soud potrestal pěti roky vězení také bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana. Krejčíř s Pechanem by podle soudu měli společně zaplatit Čepru škodu přes 18 milionů korun a úroky z prodlení, protože podle soudu škodu státnímu podniku způsobili. Předsedkyně trestního senátu Hana Hrnčířová při zdůvodnění rozsudku zdůraznila, že Krejčíř dostal trest na samé horní hranici trestní sazby. Hlavním důvodem bylo to, že páchal trestnou činnost opakovaně a v minulosti mu české soudy uložily 10,5 roku vězení. U Pechana soud naopak zvolil mírnější trest, protože od páchání trestné činnosti uběhla dlouhá doba.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze tak nejen potvrzuje správnost kontinuálního postoje vedení společnosti Čepro, které tvrzené pohledávky od počátku odmítá jako fiktivní, ale zároveň bude mít zásadní význam také na další průběh souvisejícího civilního řízení, v němž se společnost Venturon Investment, resp. jí spřízněné společnosti, snaží vymoci od státem vlastněné společnosti Čepro cca 3 mld. Kč.

Pražský městský soud rozhodl v případu uprchlého Radovana Krejčíře a dalších deseti lidí, kteří se podle obžaloby pokusili vytunelovat státní podnik Čepro a připravit stát o další miliardy. Zleva jsou Aleš Zagora, Ivo Hricík a Aleš Kohoutek.

Fiktivní pohledávky

Krejčíř s Pechanem podle obžaloby vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se však podnik vůbec nedozvěděl. Krejčíř a Pechan prý totiž prostřednictvím dalších obviněných přesvědčili úřednici z podatelny Čepra, aby sebrala soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie. Pechan se hájil tím, že pohledávky byly pravé.

Soud s tím ale nesouhlasil. Soudkyně v několikahodinovém zdůvodnění rozsudku rozsáhle popisovala složitý systém, jak Krejčíř s Pechanem s pomocí takzvaných "bílých koní" uzavírali smlouvy o postoupení pohledávky, aby situaci kolem Čepra co nejvíce znepřehlednili.

Krejčíř byl odsouzen také za to, že chtěl vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze a hodlal podplatit některého celníka, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a následně s penězi uprchl. Podle obžaloby se poté chtěl celníka, kterého měl sehnat dosazený jednatel firmy Radek Zwierzyna, zbavit. Zwierzyna se ale začal bát o život a v červnu 2005 vše oznámil na policii.

Spokojené Čepro

Dnešní rozsudek přivítalo Čepro, podle kterého bude mít význam při řešení civilního sporu o obří pohledávku vůči státnímu podniku 2,6 miliardy korun. "Rozhodnutí soudu tak nejen potvrzuje správnost kontinuálního postoje vedení společnosti Čepro, které tvrzené pohledávky od počátku odmítá jako fiktivní," uvedlo Čepro v tiskové zprávě.

V Krejčířově organizovaném gangu údajně byl Aleš Zagora, který dostal pět let ve vězení. Další členové Jaroslav Siuda, Tomáš Pavlíček, Jan Kohoutek a Ivo Hricik dostali dvou a tříleté podmínky. U zbývajících tří členů údajného Krejčířova gangu Radka Nauše, Jaromíra Raidy a Aleše Kohoutka soud upustil od potrestání. Muži vinu popírali. Potrestána nebyla ani poslední obviněná úřednice z Čepra Ivana Skopcová.

Státní zástupce Jaroslav Dolejší nechtěl komentovat, zda je s rozsudkem spokojen. "Soud provedl velmi podrobné dokazování, a to se odrazilo v jeho rozhodnutí," řekl novinářům Dolejší. Podle něj totiž soud jeho obžalobu zpřesnil. Žalobce se částečně proti rozsudku odvolal, jelikož nesouhlasil s tresty pro Pechana, Siudu a Skopcovou. U ostatních si ponechal lhůtu pro odvolání, což udělala i většina advokátů.

Krejčíř utekl policistům při domovní prohlídce své vily v Černošicích. Podle soudkyně policisté při prohlídce jeho honosného sídla našli spousty papírků s poznámkami, grafy a postupy. Jeden byl prý výstižně nadepsán "scénář Čepro". Krejčíř po útěku s manželkou a synem odletěl na Seychely, později přesídlil do Jihoafrické republiky.

Krejčíř nyní v jihoafrickém vězení čeká, jak vysoký trest dostane za pokus o vraždu, únos a přechovávání drog. Soud by mohl rozhodnout 22. února. V JAR je obviněn i z dalších trestných činů.

Krejčíř byl odsouzen za celní únik, podvod a tunelování

Výběr trestních kauz Radovana Krejčíře, které řeší či řešila česká justice (dnes pražský soud v souvislosti s kauzou Čepro odsoudil uprchlého Krejčíře na 15 let do vězení):

Podvod s akciemi Tepláren Otrokovice

Krejčíř získal akcie otrokovické teplárny od firmy Frymis jako jednatel společnosti Corado Credit z Českého Těšína. Podle obžaloby je vylákal pod falešnou záminkou, že je potřebuje pro účetní operace své společnosti. Akcie ale v rozporu s dohodou nevrátil, ani za ně nezaplatil. Vzniklou škodu soudy vyčíslily na 75 milionů korun. Justice Krejčířovi za podvod vyměřila v srpnu 2010 pravomocný šestiletý trest.

Vytunelování společnosti Technology Leasing

V květnu 2013 zamítl Nejvyšší soud Krejčířovo dovolání proti rozsudku, který ho uznal vinným z vytunelování společnosti Technology Leasing. Podle rozsudku Krejčíř vymyslel v roce 2002 plán na ovládnutí zmíněné firmy a vyvedení jejích finančních prostředků s využitím leasingových operací. Krejčíř spolu se dvěma spolupachateli získal od firmy Technology Leasing téměř 108 milionů korun bez poskytnutí protihodnoty. Peníze si pak pachatelé rozdělili. Za vytunelování firmy a další trestné činy dostal Krejčíř v lednu 2011 souhrnný osmiletý trest.

Celní únik ve společnosti M5

V listopadu 2013 rozhodl odvolací vrchní soud, že Krejčíř má strávit 10,5 roku ve vězení za více než půlmiliardový daňový únik jihlavské společnosti M5. Podle obžaloby Krejčíř a další tři lidé zneužívali od listopadu 2001 do ledna 2002 při dovozu benzinu a nafty povolení nezajišťovat celní dluh. Nemuseli tak na hranicích platit clo hotově. Zákon to umožňoval, avšak dluh musel být uhrazen do deseti dnů. Obvinění ale peníze nespláceli, čímž podle státního zástupce zkrátili stát na daních o 533 milionů korun. Pravomocný trest pro Krejčíře v délce 10,5 roku je souhrnný, započtena jsou do něj tedy i předchozí odsouzení. Součástí trestu je rovněž pokuta tři miliony korun a pětiletý zákaz působení ve vedení obchodních společností. Nejvyšší soud nedávno odmítl Krejčířovo dovolání.

Vyvedení peněz ze společnosti Corado Holding

V roce 2010 soudy Krejčíře zprostily obvinění, že machinacemi s akciemi vyvedl z vlastní firmy Corado Holding do ciziny 271 milionů korun. Podle žaloby Krejčíř nakoupil pro Corado Holding od své firmy sídlící na Britských panenských ostrovech bezcenné akcie společnosti Roget's Investments Internacional ze Seychelských ostrovů. Podle pravomocného verdiktu soudu nešlo o trestný čin.

Podvody vůči společnosti Čepro a vražda celníka

Pražský městský soud dnes Krejčíře za snahu o vytunelování státního podniku Čepro a přípravu vraždy celníka poslal na 15 let do vězení. Do tohoto trestu se započítávají i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další zločiny, za něž byl odsouzen dříve. Verdikt není pravomocný.

Krejčíř s někdejším obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanem údajně vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za více než 2,6 miliardy korun. Peníze na státním podniku v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se však vedení firmy vůbec nedozvědělo, protože podplacený zaměstnanec zatajoval soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem vůči Čepru pravomocně uznaly a k exekuci ve státním podniku následně nedošlo jen díky zásahu policie. Podle žaloby chtěl Krejčíř rovněž vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze. Podplacený celník je měl naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a poté i s penězi uprchnout. Podle obžaloby Krejčíř a další obžalovaní chtěli následně celníka nechat zavraždit.

Vydírání podnikatele

Obžaloba tvrdí, že Krejčíř zorganizoval únos podnikatele Jakuba Konečného, aby ho jakožto údajného policejního informátora postrašil a aby se dostal k jeho nemovitostem. Pražský městský soud Krejčíře v roce 2008 uznal vinným z organizace únosu; verdikt však zrušil Nejvyšší soud. Čin byl posléze překvalifikován na pokus o vydírání a soud potrestal Krejčíře 6,5 roky vězení. Také toto rozhodnutí odvolací senát zrušil. Případ se tak vrátil před městský soud, který loni stíhání zastavil s odůvodněním, že případný trest by byl bezvýznamný vedle souhrnného trestu uloženého Krejčířovi v jiných kauzách. Letos na jaře ale vrchní soud nařídil dotáhnout případ do konce.

Autor: ČTK

27.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies