Nejvyšší soud rozhodl už v listopadu bez veřejného jednání, po Novém roce spis vrátil k obvodnímu soudu, kde kauza takzvaně obživla, zjistila z databáze InfoSoud. Nejvyšší soud zatím nezveřejnil odůvodnění svého rozhodnutí, není tak jisté, zda dal žalobcům zapravdu v plném rozsahu.

Czerninová byla v době smrti občankou Československé republiky

Jedna z úřednic pracovala v roce 1999 jako vedoucí magistrátního odboru vnitřní správy, druhá jako právnička a hlavní městská matrikářka. Policisté a žalobci jim o 15 let později vytknuli to, že změnily negativní rozhodnutí matriky Prahy 1 a určily, že Czerninová byla v době své smrti v roce 1965 občankou Československé republiky.

Zemi opustila dobrovolně v roce 1945, o majetek rodinu připravily Benešovy dekrety. Podle žalobců magistrátní úřednice ignorovaly některé dostupné dokumenty a rozhodly bez zjištění přesného a úplného stavu věci.

Obvodní soud zastavil stíhání obou žen předloni v květnu

Czerninová pocházela z rodu Schwarzenbergů. Její potomci díky rozhodnutí o občanství mohli uplatnit nemalé restituční nároky na její někdejší majetek. Pozemkové úřady posléze podle obžaloby rozhodly o vydání milionů čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku, konkrétně třeba v katastrech Lišov, Hvozdec, Štěpánovice a Velichov.

Obvodní soud předloni v květnu stíhání obou žen zastavil kvůli uplynutí pětileté promlčecí doby. V červenci rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze. Zároveň poznamenal, že potvrzení o státním občanství Czerninové nebylo jediným podkladem pro rozhodování o majetkových nárocích dědiců.

NSZ nesouhlasilo s promlčením 

NSZ v dovolání, které má k dispozici, naopak poukazovalo na zásadní význam potvrzení o občanství jakožto „esenciálního předpokladu uplatnění restitučního nároku".

NSZ nesouhlasilo ani s promlčením. Lhůtu je prý nutné počítat nikoli od vydání sporného potvrzení, ale od vzniku účinku, což je v tomto případě restituce majetku. Vzhledem k tomu, že úřady vydávaly nemovitosti potomkům Czerninové ještě v roce 2012, stíhání prý nemůže být promlčené.

Pražský soud loni zamítl žádost o obnovu řízení 

Potomci usilují také o vrácení majetku po Eugenu Czerninovi, manželovi Josefiny, který je výrazně rozsáhlejší. K rodovému majetku patřil například zámek v Jindřichově Hradci.

Nejvyšší správní soud ale v roce 2007 rozhodl, že Czernin neměl nárok na zachování státního občanství po druhé světové válce. Nesplnil podmínku aktivní účasti v boji proti okupantům. Pražský městský soud loni zamítl žádost Czerninova vnuka o obnovu řízení.

Čtěte také: Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev