V současnosti může soud rozhodnout v trestním řízení o odškodnění jen v případě majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích. V ostatních případech se musí poškození domáhat náhrady žalobou na ochranu osobnosti. Této možnosti oběti podle ministerstva spravedlnosti nevyužívají příliš často.

Výši nároku poškozeného určí soud na základě dokazování. Oběť by měla mít povinnost uvést, z jakých důvodů a v jaké výši náhradu nemajetkové újmy požaduje. Kdyby byly k rozhodnutí o nároku zapotřebí další důkazy, které by měly trestní řízení protáhnout, odkáže soud poškozeného na civilní řízení. Pohledávka oběti by se mohla hradit i ze zaplacené kauce.

Nové přezkoumávání trestů pro vězně

Součástí novely je i nová úprava přezkumu kázeňských trestů pro vězně. Změna je reakcí na verdikt Ústavního soudu, jenž zrušil ustanovení, podle kterého tyto tresty nelze přezkoumat soudem s výjimkou propadnutí nebo zabrání věci. Nově by mohly soudy přezkoumávat také rozhodnutí o umístění vězně do uzavřeného oddělení nebo o jeho umístění do samovazby.