„Problém spánkové medicíny se týká stále většího počtu lidí, přičemž podceňování spánkových poruch může být nebezpečné," varuje Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Společným rysem většiny spánkových poruch je časté probouzení. To vede k vyplavování stresových hormonů, hlavně kortizolu a k urychlení kornatění tepen. Pokud lidé spí nedostatečně a přerušovaně, hrozí jim také častěji obezita, cukrovka, infarkt, mozková příhoda, ale i nádorová onemocnění. Nové studie například potvrdily, že větší riziko rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva je třeba u těch, kteří pracují v třísměnném provozu. Mrtvice ale podle jiných studií častěji hrozí i těm, kteří spí naopak příliš dlouho.
„Zkracování spánku souvisí se zrychlováním životního tempa a požadavky, které jsou na nás kladeny," domnívá se Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. Potřeba spánku je sice individuální a s věkem se mění, přesto se odborníci shodují, že optimálně má spánek trvat sedm až osm hodin. Kritickou mezí pro zdraví je šest hodin. Pokud člověk spává kratší dobu, aktivují se zánětlivé procesy, zvyšuje se stres a snižují se ochranné mechanismy.
Nekvalitní spánek ale podle výzkumů provedených v posledních dvou letech zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně," vysvětluje Nevšímalová. Podle ní vyšší riziko hrozí třeba u pacientů se spánkovou apnoí, tedy se zástavou dechu ve spaní.
Projevy nespavosti se u nás objevují u třetiny až poloviny kojenců a batolat. U malých dětí mluvíme o problémech s usínáním tehdy, trvá-li jim víc než 20 minut a předčasně se probouzejí. Pokud potíže trvají déle než tři měsíce a objevují se několikrát týdně, je třeba navštívit lékaře. Klíčové přitom je, že by se kojenec kolem třetího a čtvrtého měsíce měl naučit usínat samostatně, bez přítomnosti rodiče, bez krmení, bez houpání či nošení v náručí.
Až u 15 procent předškoláků a školáků se objevuje náměsíčnost, noční děsy a můry či přetrvávající pomočování. Potíže obvykle s věkem ustupují. Dospívající pak mají nejčastěji problém s načasováním spánku. Učení a další aktivity přesouvají do nočních hodin, usínají později a později se také budí.
Zatímco dospělým v některých případech mohou pomoci hypnotika, pro děti v Česku žádný lék na spaní zatím schválen nebyl.
Jako dudek:* Spěte v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma – spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy.
* Nepřejídejte se, vyvarujte se těžkých jídel a alkoholu.
* Aspoň tři hodiny před ulehnutím nepijte kávu.
* Těsně před spaním necvičte. Vyplavují se přitom endorfiny, které spánku brání.
* Před ulehnutím není dobrá práce na počítači ani sledování televize.
* Dodržujte před spaním vždy stejný sled činností.
* Ložnici užívejte pouze pro spánek nebo sex.
* Neusnete-li do 30 minut, jděte do jiné místnosti něco dělat.
ZDENA KOLÁŘOVÁ