Zpravidla kolem nich lidé projdou bez povšimnutí, protože ani netuší, že by se v krajině mohly ještě vyskytovat. Staré a dávno zapomenuté odrůdy ovocných stromů, jako by se často krčily v koutě. V poslední době ale zřejmě přichází jejich renesance. „Tyto odrůdy pod tlakem intenzivního zemědělství a velkoobchodníků zmizely z našeho povědomí a posléze i z naší krajiny. Tu a tam však v podobě přestárlých stromů ještě dožívají. Na jejich záchranu ale nezbývá moc času," uvedl Martin Lípa z Českého svazu ochránců přírody.

Zapomenutá chuť

Zhruba po dvaceti letech práce se daří ochráncům některé z těchto odrůd vrátit zpátky do života. K dispozici k tomu mají 22 genofondových ploch od Slezska až po Karlovarsko, na nichž pěstují několik tisíc ovocných stromků desítek až stovek odrůd. O ně sadaři postupně přestali mít zájem. Přitom chuťově mohou být mnohdy daleko zajímavější než odrůdy, které jsou dnes běžně k dostání v obchodech.

„Pěstitelé nyní dávají přednost odrůdám, které jsou technologicky odolnější, takže se třeba při manipulaci nepomačkají a podobně. Navíc se pěstují takové odrůdy, které jdou na ruku většinové chuti spotřebitele," vysvětlil nedávný soumrak dnes už vzácných odrůd. Podle Lípy jsou tyto tendence znát především u jabloní. Některé odrůdy jsou přitom opravdu hodně staré. Například ještě do 60. let minulého století hojně rozšířenou hrušeň špinka zřejmě do Čech přivezl z Francie král Karel IV., který se narodil přesně před 700 lety. Nicméně i další druhy ovoce mají dávno zapomenuté odrůdy. Právě v těchto dnech ochránci přírody objevili hned několik odrůd třešní. „Velkým překvapením byl nález neznámé staré odrůdy nazvané pracovně Radnická plavka. Chuťově vynikající odrůdu se nepodařilo ztotožnit se žádnou dnes známou starou odrůdou," přiblížil Lípa. Další vzácné stromy byly nalezeny na Táborsku, Karlovarsku, Kutnohorsku, Českobudějovicku nebo Pardubicku. Zdá se však, že tyto a další odrůdy se do jídelníčku vrátí. Ve větší míře se o ně začínají zajímat třeba zpracovatelé ovoce, protože tyto odrůdy jsou často vhodnější do moštů než ty současné.

„Přicházejí se zeptat, které odrůdy jsou vhodné na cidery, tedy nápoje, které nemají u nás tradici," upřesnil Lípa. Někde se ale zapomenuté odrůdy vracejí, aby zkrášlily krajinu. „Budou nejen vyrábět kyslík, ale vrátí lidem staré odrůdy třešní, jabloní, trnek a budou sloužit pro všechny i kolem polních cest," nastínil plán starosta Kostelan na Kroměřížsku Jan Petřík. Obec chce těmito stromy osázet deset tisíc metrů čtverečních.

Stále nové

V současné době je na světě nesčetné množství ovocných odrůd. Jen jablek je asi 35 tisíc a další vznikají, v čemž mají prsty i čeští vědci. Například v malém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve Střížovicích u Turnova vyšlechtili odrůdu Opal, která je od roku 2005 chráněna ve Spojených státech a rok později byla patentována i v Evropské unii. Opal zdomácněl právě především na americkém trhu a začíná se prosazovat i v dalších zemích po celém světě. Jen v Česku se na něj poněkud zapomnělo. Letos je ale po úspěchu v zahraničí začal nabízet obchodní řetězec Globus. Opal se vrátil domů.