VYBERTE SI REGION

Společné vzdělávání. Výzva pro učitele i rodiče

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ – Na jaře byla schválena novela školského zákona, a to včetně hojně diskutovaného paragrafu 16. Ten mimo jiné říká, že všechny děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření ve škole.

21.10.2015 106
SDÍLEJ:

Pokud se ministryni Kateřině Valachové podaří proměnit teorii o užitečnosti a správnosti společného vzdělávání v úspěšnou praxi, čestné místo v čítankách ji nemine.Foto: Deník/Jan Karásek

To je průlomový moment, protože reálně otevírá dveře inkluzivnímu, tedy společnému vzdělávání dětí zdravých i těch s handicapem či naopak s mimořádným talentem. Na přípravu nemá ministryně školství Kateřina Valachová moc času, protože zápisy začínají už v lednu. Rodiče dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) se budou muset rozhodnout, jestli svou ratolest nechají ve speciální škole, nebo ho dají do běžné základky. V obou případech je čekají změny.

„Hlavním cílem je, aby se třeba rodičům dětí 
s poruchou 
autistického spektra, odkázaných na 
vozíček, sociálně 
znevýhodněných nebo
s poruchami učení nestávalo, že jsou odmítáni v běžných základních školách proto, že neexistuje dostatečný způsob jejich podpory."

Ve speciální škole už se nebude učit podle přílohy LMP (redukovaný program, méně dětí ve třídě, speciální pedagogové, finanční podpora od státu), ale podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, takže zdejším žákům přibydou kantoři odborných předmětů. V běžné škole zase bude k dispozici nová metodika, pomůcky i asistenti pedagogů. Mimochodem, už nyní se v nich bez zvláštní podpory učí 3500 žáků s diagnózou lehké mentální retardace. Novela nepřináší automatické rušení škol, kde se převážně vzdělávají děti s LMP. V paragrafu 16 odstavci 9 se výslovně praví, že „pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo třídy, oddělení a studijní skupiny, pokud se shledá, že samotná podpůrná opatření by nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání".

Přes všechna známá fakta je odborná i rodičovská veřejnost na nohou. Zděšení způsobily fámy, že se budou rušit speciální školy a děti s těžkým zdravotním postižením zamíří do běžných třídních kolektivů. Někdo si zase myslí, že ministerstvo jediným pokynem rozpráší školy, kam většinou nebo výlučně docházejí malí Romové. Oboje je nesmysl.

Vyhláška je na cestě

Ministerstvo školství nyní intenzivně pracuje na vyhlášce, podrobném přehledu podpůrných opatření a upraveném vzdělávacím programu, takže školy by již počátkem příštího roku měly mít návod pro uvedení novely do praxe.

Na nedávném Kulatém stolu vzdělávacích asociací a EDUin ovšem zatím bylo mezi odborníky optimismu jako šafránu. Skeptici se nechali slyšet, že „buď nastane chaos, nebo se nestane nic". Jana Mendlíková, ředitelka Základní školy praktické a speciální v Mnichově Hradišti, Mladoboleslavskému deníku řekla: „Pokud by měli žáci s lehkým mentálním postižením začít navštěvovat základní školu běžného typu, bylo by to obtížné nejen pro ně, ale i pro učitele. Negativní budou nejspíš i ohlasy rodičů a žáků na adresu pedagogů."
Roman Král, ředitel 2. základní školy v Mladé Boleslavi zase upozorňuje, že trend inkluzivního vzdělávání je sice správný, ale bez personální a finanční podpory se systém dříve, nebo později zhroutí. Je přesvědčen, že školy na takový posun v současné době připravené nejsou. „Jsme jednou ze zemí s nejčastější selekcí dětí, rozřazováním do různých ‚kvalitativních' skupin. To vytváří sociální zátěž společnosti a deformuje připravenost dětí do života," uvedl. Přesně to má novela školského zákona, která se v tomto bodě začne naplňovat 1. září příštího roku, změnit.

Deník získal exkluzivní informace o obsahu prováděcího předpisu, který upřesňuje a doplňuje strohé paragrafy zákona. Dnes vám je přinášíme.

Podporujme každé dítě, s plusy i s mínusy

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) řekla Deníku: Už se nestane, že školy děti odmítnou

Praha – Ministerstvo školství připravuje vyhlášku, která má odpovědět na otázku, jak se bude naplňovat nárok žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na všestrannou podporu. Ministryně Kateřina Valachová ji chce podepsat do konce roku. Nyní objíždí regiony a osobně se snaží vysvětlovat, co všechno se od příštího školního roku změní. O tom s ní hovořil i regionální Deník.

Paragraf 16 novely školského zákona je symbolem inkluzivního, tedy společného vzdělávání dětí v hlavním proudu. Znamená zároveň automatické rušení praktických nebo dokonce speciálních škol?
Nerušíme základní školy praktické a už vůbec ne školy speciální. Novela pouze více podporuje společné vzdělávání dětí a upravuje nárok každého dítěte na materiální a personální podporu v rámci běžných základních škol. Zdůrazňuji, že jde o potřeby všech dětí, tedy jak těch se zdravotním postižením, tak těch mimořádně nadaných.

Jak je tedy možné, že se hromadí hlasy ze škol, které se v novele a postoji ministerstva nevyznají a mají z budoucího vývoje obavy? A to ani nemluvím o znepokojené rodičovské veřejnosti, která má strach z kvalitativního ohrožení výuky, pokud ve třídách budou dvě nebo čtyři děti s lehkým mentálním postižením (LMP).
Část těchto obav souvisí s něčím jiným, než je rušení škol, které se nekoná ani konat nebude, totiž se zrušením přílohy LMP. Ta skutečně přestane platit 1. září 2016, ovšem nikoli bez náhrady. Obsah přílohy bude upraven v rámci rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy a nahradí tak příhodnějším způsobem přílohu LMP, tedy vzdělávání dětí se speciálními potřebami.

A o ty právě jde. Jak se promění vyučování? Komu se bude přizpůsobovat obsah a rychlost výuky?
Pochopitelně všechny děti nebudou vzdělávány stejným tempem, jak jsem zaslechla z některých zdrojů.

Což znamená, že děti s LMP budou mít nárok na asistenta, že výuka v těchto třídách bude individuálnější a klesne v nich počet žáků?
Z hlediska organizace vzdělávání dojde k největším změnám na školách, které mají v současnosti pouze speciální třídy a všechny děti se v nich učí podle přílohy LMP. Těch je v celé republice čtrnáct a vzdělává se v nich zhruba 450 dětí. Nově budou muset informovat rodiče o změnách, k nimž dochází v důsledku zrušení přílohy LMP. Rodiče se budou moct vyjádřit, jestli takové vzdělávání pro své děti pokládají za dostatečné. Pokud ano a zároveň budou mít doporučení školského pedagogického zařízení, tak dítě fyzicky zůstane ve stejné škole, ale bude vzděláváno jiným způsobem. Tyto školy budou muset do pedagogického sboru ke speciálním pedagogům přijmout i další učitele odborných předmětů.

Podpora asistenta

To ale hovoříme o nepatrné menšině škol. Rodičovskou veřejnost a učitele zajímá především osud masy základních škol, které budou muset paragraf 16 realizovat.
Nejdůležitější vzkaz je, že od 1. září 2016 budou všechny základní školy schopny materiálně i personálně zajistit speciální potřeby dětí, jejichž rodiče se rozhodnou poslat je do běžné ZŠ. To budou moci učinit u zápisu nebo při změně školy. Tam budou mít nově zaručenou podporu formou asistenta pedagoga, půl úvazku učitele nebo kompenzačních pomůcek. K veškerým změnám bude existovat prováděcí předpis včetně přehledu a definice všech podpůrných opatření. Obavy některých ředitelů tak mohou pramenit z toho, že tento předpis neznají.

Nepochybně. Proč ještě není hotov, když novela začala platit v květnu?
Tento týden nad jeho textem probíhá vnitřní připomínkové řízení, k němuž jsou přizváni i odborníci ze školských asociací či nevládních organizací. Po ukončení této oponentury bude oficiálně zahájeno meziresortní připomínkové řízení. Vyhlášku bych ráda podepsala do konce roku.

Kolik na její realizaci budete potřebovat peněz?
Na rozšíření podpory školských poradenských zařízení máme na příští rok zajištěno z rozpočtu sto milionů korun. Vedle toho jsme vyčlenili půl miliardy korun na asistenty pedagogů, kterou pošleme krajským úřadům prostřednictvím normativu. Zároveň jsme přijali definitivní rozhodnutí, že jejich platy budou hrazeny z národních zdrojů. V roce 2017 předpokládám zvýšení rozpočtu pro regionální školství minimálně o jednu miliardu. V březnu pak vydáme výzvu v rámci operačního programu VVV (Výzkum, vývoj a vzdělávání), kde budou moci školy žádat o prostředky na školní asistenty cestou šablon. Během podzimu chceme definovat odborné a organizační postupy pro podporu společného vzdělávání. Hlavním cílem je, aby se třeba rodičům dětí s poruchou autistického spektra, odkázaných na vozíček, sociálně znevýhodněných nebo s poruchami učení nestávalo, že jsou odmítáni v běžných základních školách proto, že neexistuje dostatečný způsob jejich podpory. Nyní na ni vzniká nárok, takže by měl skončit stav, kdy jsou tyto děti často vzdělávány v hlavním proudu jen díky obrovskému úsilí rodičů a mimořádnému vypětí učitelů.

Jaká je souvislost mezi paragrafem 16 a integrací romských dětí, respektive snahou zabránit segregační praxi, kdy vznikají čistě romské třídy, ba dokonce školy, a to bez ohledu na schopnosti, potřeby nebo talent jejich žáků?
Velmi často je novela vykládána tak, že společné vzdělávání má přispět hlavně k integraci romských žáků, nebo pouze dětí s lehkým mentálním postižením. Není tomu tak, protože společné vzdělávání se týká úplně všech dětí. I těch, které speciální potřeby nemají, ale tvoří s těmi ostatními jeden kolektiv. Romské děti a děti s LMP nejsou tedy jediné skupiny a už vůbec nejsou exkluzivní. Pro školy, které se nacházejí například v sociálně vyloučených lokalitách a jsou navštěvovány zcela nebo převážně romskými dětmi, novela žádnou razantní změnu představovat nebude. Od 1. září 2016 tyto školy rozhodně rušeny nebudou a jejich žáci mávnutím kouzelného proutku také nezačnou navštěvovat školy v okolí. To ani nikdo neplánoval, nehrajeme si na sociální inženýry. Tyto školy, byť se na nich vzdělávají děti převážně romské, se už dnes maximálně snaží o to, aby nebyly nějakým uzavřeným hradem. Novela nám dává šanci do budoucna společně se vzdělávat, protože přestanou existovat materiální a personální překážky.

Počítáte vy osobně s tím, že počet praktických škol, dříve zvláštních, klesne?
Základní školy praktické nemají oporu v zákoně, i když se jim tak historicky říká. Ty, které učí podle RVP, budou podle něj učit dál, byť v upravené verzi pro děti se speciálními potřebami. Zásadní změny v organizaci výuky čekají jen ty školy, kde jsou všechny třídy speciální a učí se v nich podle přílohy LMP. To je v kompetenci zřizovatelů, protože já školy rušit nemohu. Žádné změny se netýkají speciálních škol, kde se učí podle programu pro speciální vzdělávání a jsou určeny dětem se středním a těžkým zdravotním postižením. Tady naopak musím říct, že některé školy pro zrakově postižené nebo neslyšící patří mezi špičku ve vzdělávání a já se na listopadové Radě ministrů v Bruselu chystám náš model představit jako následováníhodný. Na jejich výsledky můžeme být hrdí. To neznamená, že dítě s lehkým sluchovým postižením nebo dítě odkázané na vozíček nebude schopno díky kompenzačním pomůckám nebo plošině navštěvovat běžnou školu.

Nebojíte se, že to učitelé v narvaných třídách nezvládnou?
Pracovní verze vyhlášky zatím počítá s tím, že pokud budou ve třídě čtyři děti se speciálními potřebami, maximální počet žáků ve třídě bude 17. Chceme se tedy soustředit na to, aby byly co nejdříve hotovy vyhláška s přehledem podpůrných opatření, rámcový vzdělávací program upravený o zrušenou přílohu LMP a metodické listy. Spoléháme i na odborné konzultace, díky nimž budou informace o všech těchto krocích systematicky směřovat ke zřizovatelům, ředitelům, učitelům. Z mého pohledu je zcela klíčové napravit informační deficit u rodičů. Chci, aby věděli, že jejich dětem se může dostat co nejlepšího vzdělání podle volby, kterou za dítě učiní.

Jak dítěti bez handicapu prospěje, že bude ve třídě se čtyřmi spolužáky s lehkým mentálním postižením?
Už nyní se v běžných třídách potkávají různé děti. Nové bude to, že každé dítě se speciálními potřebami bude mít podporu, a to nikoli proto, že si ředitel nastřádá do pokladničky, nebo že to je na úkor ostatních žáků. Děti nebudou získávat jen znalosti a informace, ale budou se vzdělávat i díky vzájemným vlohám a nedostatkům, naučí se vnímat, že každý jsme jiný, někdo má talent, někdo má velkou duši, ale potřebují vyrovnání kvůli zdravotnímu handicapu. To je hodnota, kterou ocení každý rodič. Když jsem se vzdělávala já, měla jsem štěstí, že v mých třídách to takto fungovalo a osobně se domnívám, že v tomto ohledu jsem bohatším člověkem.

Takže nesouhlasíte s větou prezidenta Zemana, že pokud se budou vzdělávat děti handicapované s těmi bez handicapu, budou obě skupiny nešťastné?
Obava pana prezidenta spočívala v tom, že se budou rušit speciální školy a že by děti s těžkým zdravotním postižením měly být vzdělávány v běžných školách, navíc bez jakékoliv podpory. Tady by vznikalo riziko možného neporozumění mezi dětmi i zhoršení kvality vzdělávání ostatních žáků. Tato obava je ale zcela lichá, neboť nic takového parlament neschválil. Změna se týká dětí s lehkým mentálním postižením, ale chci zdůraznit, že se už nyní 3500 dětí s diagnostikovaným LMP vzdělává v běžných školách. Nevím, co by chtěli odpůrci novely těmto dětem vytknout a jak podle nich snižují kvalitu vzdělávání. Takový pohled musím odmítnout.

Autor: Kateřina Perknerová

21.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 106
SDÍLEJ:

Zdravotníci odrodili holčičku cestou v sanitce

Roli porodníků zastali ve čtvrtek zdravotníci havířovské záchranné služby, když v průběhu transportu budoucí maminky přivedli na svět zdravou holčičku.

Rusko posílá zpět do Sýrie bombardéry

Damašek/Moskva – Rusko posílilo svou leteckou základnu v Sýrii a dopravilo tam několik bombardérů. Napsal to dnes ruský list Izvestija, podle kterého je armáda připravena poslat i letadla na podporu pozemních operací. List se odvolává na nejmenovaného armádního představitele. Ruské ministerstvo obrany zprávu zatím nepotvrdilo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že si Rusko nedává pro operace v Sýrii žádné časové omezení.

Pravicoví extremisté v Německu mají stále častěji zbraně

Berlín – V Německu rychle roste počet nelegálně držených zbraní v rukou příznivců krajní pravice. Loni jich policie při raziích, na demonstracích a po spáchaných trestných činech zabavila 1947, více než dvojnásobek proti roku 2014. S odvoláním na informace Spolkového kriminálního úřadu (BKA) to dnes uvedla agentura DPA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies