VYBERTE SI REGION

Společné vzdělávání. Zazdí ho volební kampaň?

Praha /INFOGRAFIKA/ – Čtrnáct let. Takovou dobu nikoliv teoreticky, ale 
v praxi rozvíjejí společné neboli inkluzivní vzdělávání na ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov. Tedy ten typ výuky, který prezident Miloš Zeman nazval „experimentem, jenž nebude fungovat". Když byla loni na jaře schválena novela školského zákona, vzbudilo to rozruch jen mezi omezeným okruhem odborné veřejnosti. Speciální pedagogové bili na poplach, že rušením škol, kde se vzdělávají děti s lehkým mentálním postižením, se zničí dlouholetá tradice.

17.2.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: ČTK/DPA/Karl-Josef Hildenbrand

Po přijetí normy, která od 1. září 2016 ukládá státu povinnost zajistit dětem se speciálními vzdělávacími potřebami podporu (pomůcky, asistenty, metodiku), došlo v resortu školství 
k výměně ministrů, a tak se o inkluzi na pár měsíců přestalo mluvit.

Tématem se stala po několika vyjádřeních hlavy státu, podle níž je společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných „neštěstím". Tento názor převzala i řada hejtmanů, konkrétně třeba Martin Netolický z Pardubického kraje či Jiří Běhounek z Vysočiny. Citlivé téma se tak před volbami stalo politikem, kde o podstatu věci jde až v poslední řadě.

Ve svazkové škole Regionu Karlovarský kraj se učí 275 dětí a mezi nimi 48 žáků se zdravotním postižením. Ředitelka Jitka Topičová Deníku řekla, že žádoucí výsledky se mohou dostavit jen, máte-li výborné pedagogy a peníze. To druhé škole, kterou zřizují inkluzi nakloněné obce Sadov, Otovice a Hájek, dramaticky chybí. „Byli jsme na tom vždycky hůř než školy speciální nebo praktické, které na dítě s handicapem dostávaly daleko víc peněz. Ale lépe na tom byly i běžné ZŠ, jež takové žáky odmítaly, protože naše finanční přilepšení zdaleka nepokrylo námahu učitelů. Přesto se nám dařilo mít menší počty žáků ve třídách nebo dělit je na studijní skupinky," popisuje Jitka Topičová.

Nedostatek financí

Před třemi lety ale museli zrušit skupinky pro první a následně druhý stupeň. Loni pak kraji došly peníze i na asistenty pedagogů. „Několik let to jde rapidně dolů, netarifní složka se tak dramaticky snížila, že kvalitní inkluzivní vzdělávání nemám z čeho platit. Rádi bychom dělali víc, mám ochotné kantory, ale příjmy vyschly," dodává ředitelka. Novela by měla podobnou situaci radikálně změnit, neboť nárok na financování inkluze budou mít všechny děti, jež se chtějí zařadit do hlavního proudu 
a zdravotní stav jim to dovolí. Ideálně by to pak mohlo všude vypadat jako v ZŠ Grafická 
v Praze 5, kde funguje tým pedagogů, kteří jsou ochotni se dále vzdělávat, speciální pedagog, jenž působí ve školním poradenském pracovišti dvakrát týdně, a deset asistentů pedagoga.

Její ředitelka Radmila Jedličková za zásadní považuje, že „žádná ze škol by se neměla chovat segregačně a veřejně či skrytě stanovovat, kdo do jejich školy může a kdo ne, ale měly by přijímat děti dle spádové příslušnosti a na základě pečlivého zvážení jednotlivých případů." Je přesvědčena, že nový školní rok nic převratného nepřinese: „Ti, kteří prohlašují, že 1. září dojde 
k jakémusi zlomu a devalvaci českého školství a k mnoha tragédiím dětských osudů, zbytečně straší veřejnost, neboť většina populace žádnou změnu nezaznamená." Důkazem je to, že ani do tak vyhlášené ZŠ zatím nikdo z praktické školy nepřestoupil.

Inkluze v číslech a faktech.

Autor: Kateřina Perknerová

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Kvalita života? Brno je dvanácté nejlepší v Evropě, tvrdí prestižní web

Brno – Podle hodnocení renomovaného serveru Numbeo je Brno čtyřicáté místo s nejlepší kvalitou životních podmínek na světě. Od posledního hodnocení si o šest míst polepšilo.

Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů hrozí pásmová nemoc

Praha - Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů může zejména starší lidi postihnout pásmová nemoc. Souvisí s přesunem přes více časových pásem v jednom dni. Chod vnitřních hodin, které kontrolují v těle tlak, teplotu a hladiny hormonů, se naruší. Postiženého bolí hlava, nemůže jíst ani spát. Vhodnou prevencí je postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním, radí prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislav Maďar.

Osud rysa na Šumavě je nahnutý

Praha – Rys ostrovid nemá ještě na Šumavě vyhráno. Vědci teď dokonce přišli se zjištěním, že by tato šelma mohla z šumavských hvozdů úplně zmizet. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska varuje, že rysům se může stát osudným jejich omezený počet, tedy i nízká genetická variabilita a také odloučení šumavské populace ve středoevropském prostoru. Už nyní považují šumavskou populaci rysů za ohroženou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.