„Listiny přicházejí ze všech stran, jednání proto odročíme, dnes tedy rozhodnutí nepadne. U dalšího jednání ale budeme pokračovat tak, aby rozhodnutí padlo," uvedl soudce Vít Jašek. Odročení požadoval i žalobce. „Lhůta na prozkoumání nových důkazů je krátká, je nepostačující kvůli dodání důkazů z obou stran," uvedl vikář řádu Metoděj Hofman.
Soud dnes procházel například dokumenty pocházející z archivu bezpečnostních složek, byly mezi nimi dokumenty z procesů vedených proti sestrám řádu. „Pro podstatu tohoto řízení to nedokládá nic kromě perzekuce, kterou řád prošel. Také to dokládá, že i v 50. letech řád existoval a že proti němu tehdejší Československá republika vedla soudní spor, což vyvrací námitky protistrany, že řád byl zrušen nacistickou říší," uvedl Hofman. Podle právních zástupců NPÚ naopak z důkazů vyplývá, že majetek Německého řádu byl po roce 1945 řádně konfiskován vyhláškou z 19. září 1945.
Řád žádá vydání hradu, zpět chce hradní komplex i mobiliář. Žalovaná protistrana se ve sporu snaží dokázat, že řád nemá na objekt právo. Památkáři odmítli vydat hrad s odůvodněním, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj tento zákon nevztahuje. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky.
Kolaborace nebo perzekuce?
Členové řádu se snaží mimo jiné před soudem prokázat, že nebyli kolaboranti, ale naopak byli perzekvováni. Zástupci NPÚ nechtějí spor v době jednání komentovat. „S ohledem na zamítnutí výzev ze strany Národního památkového ústavu se dalo předpokládat, že se druhá strana bude domáhat vydání majetku soudní cestou. Co se týče dalších komentářů, s ohledem na probíhající soudní řízení vyčkáme na vynesení rozsudku," řekla dnes mluvčí NPÚ Simona Juračková.
Německý řád se domáhá navrácení svého majetku také jinými žalobami. Počet žalob podaných na kraje se však rozhodl zredukovat na základě výzvy České biskupské konference, aby od určovacích žalob upustily také řády a kongregace působící v Česku. „Aktuálně se tak u soudu řeší Bouzov a kostel v Karlově Studánce. Nemá cenu vést zbytečně moc soudních sporů. Ty kauzy jsou si podobné, dokud se nerozhodne jedna, plýtvali bychom časem soudů i penězi," doplnil vikář Hofman.