Nakonec ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) došla trpělivost a se souhlasem premiéra Petra Nečase rozhodl, že se projekt ukončí.

V pondělí mu správní rada VZP dala dvěma třetinami hlasů zelenou.

„K 30. červnu došlo k ukončení financování projektu IZIP. 22 členů správní rady bylo pro vypovězení smluv, někteří členové se zdrželi hlasování a někteří sociální demokraté hlasování opustili. Proti nebyl nikdo," říká poslanec a člen správní rady VZP Boris Šťastný (ODS).

Podle dalšího člena správní rady Michala Babáka (VV) mělo vypovězení přijít už před rokem.
„Ušetřili bychom státu přes sto milionů korun a zároveň by se snížilo riziko možných arbitráží," domnívá se.
Háček je ale v tom, že minoritním vlastníkem akcií IZIP je soukromá švýcarská společnost eHI. A ta nyní bude mít v rukou zdravotní data dvou a půl milionu pojištěnců, kteří elektronickou knížku mají.

Fungovat budou do konce roku

Ačkoliv smlouvy s IZIP skončí na konci června, knížky budou fungovat až do konce roku. Tehdy totiž vyprší výpovědní lhůta. A tak i když VZP už projekt platit nemá, bude ji ještě stát 85 milionů korun.

Co na to společnost IZIP? „Rozvazovat smlouvy v tuto chvíli není nejvhodnější. Do konce června běží pilotní projekty na Vysočině a v Karlovarském kraji. V posledních dnech dokonce začala zdravotní knížky využívat krajská záchranka na Vysočině. S rozhodnutím se mělo počkat po 
30. červnu," míní mluvčí projektu IZIP Martina Klapalová.

Jestli nakonec na IZIP doplatí i vedení VZP, zůstává ve hvězdách. „Pro nás je prioritní vyřešit IZIP a kdo na něm nese podíl. Na tom se ukáže, nakolik je vedení schopné spolupracovat. Zatím to dobré nebylo," podotkl minulý týden šéf resortu Leoš Heger.

„Co se týče nehospodárnosti, podporuji návrh ČSSD, aby vznikla parlamentní vyšetřovací komise," uzavírá Boris Šťastný. O tom, jak má VZP dále postupovat, rozhodne do 14 dnů mimořádná správní rada.

Nenaplněné naděje

2001 – Projekt IZIP odstartovali současní europoslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký spolu s lékařem Pavlem Hronkem.
2002 – Zahájen zkušební provoz.
2004 – Odstartoval běžný provoz.
2011 – VZP navýšila svůj podíl 
v IZIP na 51 procent. Za akcie dala zhruba milion korun. Zbylé akcie vlastní švýcarská společnost eHI.
květen 2012 – Ministr Leoš Heger (TOP 09) se s premiérem Petrem Nečasem (ODS) shodli na zastavení projektu. To nakonec dvěma třetinami hlasů schválila 
i správní rada VZP.
IZIP v číslech
300 milionů korun stálo vytvoření systému
1,8 miliardy korun dala na projekt během deseti let VZP
85 milionů korun ještě knížka bude stát po vypovězení smluv
2,5 milionu lidí má zdravotní knížku IZIP
200 milionů záznamů zanesli lékaři do zdravotních knížek
80 záznamů připadá na jednu zdravotní knížku
8500 zdravotnických zařízení zaznamenávalo do knížek
Zdroj: ČTK, IZIP


Šéf Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák pro Deník řekl:

Třetina lékařů nemá internet

Šéf Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Praha – Elektronizace je namístě hlavně u receptů, říká lékař Václav Šmatlák.

Poznají pacienti, že elektronické knížky IZIP skončí?
Nepoznají. Nikdo je nepoužívá, a jestli ano, tak maximálně při posílání dat do laboratoří. K tomu ale IZIP není potřeba, já používám elektronický kontakt i bez IZIPu.

Mělo by se naše zdravotnictví elektronizovat?
Tomu se nevyhneme. Je to otázka například receptu nebo neschopenky. Nesmí to ale být na úkor jednoduchosti. Dnes jsem měl pacienta, který potřeboval něco zapsat do elektronické knížky. Než jsme se k tomu dostali, trvalo to alespoň deset minut. Pak už mě pacient přemlouval: Pane doktore, už toho nechte, nechci vás zdržovat. Chceme se na elektronizaci podílet. Jestli ministerstvo něco spustí bez poznatků z praxe, dopadne to stejně jako IZIP. A když nám to nařídí povinně, doplatí na to pacient, protože nebude čekat 15 minut, ale tři hodiny.

V jaké časové perspektivě je možné spustit elektronizaci, aby skutečně fungovala?
Pokud se na tom začne intenzivně pracovat, což se ještě nestalo, mohlo by to být za jeden či dva roky.

Může elektronizaci zkomplikovat napojení lékařů na síť?
Kdo žije v podhůří nebo na Vysočině, ví, že přístup k internetu je omezený a ne tak kvalitní, aby bylo možné se na něj spolehnout. Když nepůjde síť nebo proud, museli by lékaři zavřít ordinaci, protože by nemohli nic zapsat. Dnes si poradíme s papírovou dokumentací. Máte třeba praktika, který má ordinaci a dvě další v okolních vesnicích, kde je jedno odpoledne v týdnu. Tam většinou připojení na internet přes pevnou linku nebývá.

Jde odhadnout, kolika lékařům přístup na internet schází?
Zhruba třetině praktických lékařů. Navíc máme ze zákona povinnost jezdit k pacientům, kteří nemohou sami dojít. Představte si, že přijdu k paní, které je 85 let, špatně se hýbe a potřebuje recept hned, protože za hodinu přijde dcera nebo sousedka, která jí lék vyzvedne. Když budu muset použít elektronický recept, k léku se nedostane.

A jak se díváte na elektronické zdravotní knížky?
Není to nic jiného než virtuální záznamové zařízení, kde je napsáno, s čím se pacient dlouhodobě léčí, na co je alergický, jaké bere léky a kdy byl očkován. Nevidím v tom problém. Je dobré, že se na ni pacient může kdekoliv ne světě připojit. Pro pravidelné nahlížení a zapisování v ordinaci je to ale nepoužitelné. Jsou země, kde mají propracované technologie a informace se dají takto sdílet – například v Dánsku či Velké Británii, kde s tím začali před dvaceti lety. My jsme z tohoto pohledu rozvojovou zemí. Velkou otázkou ale pro nás je, jestli má být zdravotní dokumentace kompletně vedená a sdílená elektronicky a kde by měla být uložená data.

Měla by takovou dokumentaci mít na starosti pojišťovna, nebo soukromá společnost?
U soukromé firmy je větší riziko zneužitelnosti dat. Dokud to není ošetřeno zákonem a pod státním dohledem, je to riziko. To teď vidíme u IZIPu. Co se bude dít s daty, která mají k dispozici? Jde o obchodovatelnou záležitost – mohou o ně mít zájem pojišťovny, farmaceutické firmy… Pokud ministerstvo plánuje povinnou elektronizaci, pak to musí dobře ošetřit.