VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stále jenom prší, Česko se připravuje na neúrodu

Praha - Normálně by měli plné ruce práce. Teď se mohou jen bezmocně dívat, jak jim úroda hnije na polích. „Tak mizerné počasí jsme už dlouho nezažili,“ shodují se čeští farmáři, kterým už přestává přát snad i svatý Petr.

3.6.2010 44
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Moš

Extrémní rok 2010, ve znamení záplav

„Letošní rok je extrémní,“ potvrzuje místopředseda Asociace soukromého zemědělství Václav Perník. „Potřebovali bychom vyjet na louky dělat sena, ale nemůžeme. S technikou bychom na té rozmáčené půdě udělali více škody než užitku,“ říká.

Jenže neposekaná tráva začíná na loukách hnít. Farmáři se proto obávají, že nebudou mít čím krmit svá zvířata. „Pícniny měly být už dávno sklizené, na těch bude velká škoda. Je to katastrofa, všechno hnije odspodu,“ zoufá si František Maršálek, předseda jednoho ze zemědělských družstev na Přerovsku. On sám si prý více než deset let měří, kolik u nich v kraji naprší vody. Dosavadní rekord za květen byl 170 milimetrů, letos je to už 250 milimetrů.

Farmáři: Nestíháme ani brambory

Ale seno podle farmářů není jediné, co bude chybět. Ztráty se dají očekávat i na obilí, které v současné době čelí jedné z největších hrozeb – škodlivým houbám. „Dá se předpokládat větší výskyt celé řady houbových chorob. U zaplavených porostů lze rovněž předpokládat i zahnívání a odumírání rostlin,“ uvedla Deníku Dita Vrbová ze Státní rostlinolékařské správy.

Chladné a deštivé jaro udeřilo také na Vysočině, kde se nejvíce pěstují brambory. V polovině května nebyla osázena třetina polí a do dneška se situace zlepšila jen o málo. „Pořád jsou podle mého odhadu minimálně desítky hektarů, které je třeba osázet,“ nechal se slyšet tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR Josef Králíček.

Se ztrátami počítají i včelaři, kteří museli začít svá včelstva přikrmovat. Kdyby to neudělali, včely by deštivé měsíce nepřežily.

Jak bude nakonec vypadat sklizeň, si zatím zemědělci nedokáží anebo nechtějí představit. „Teď se nedá říct, jaké bude mít počasí dopady na úrodu. Víme jen, že bude nižší než vloni. Pod vodou je nyní asi sedmnáct tisíc hektarů,“ říká Jan Záhorka z Agrární komory.

Zda počasí zacloumá i s cenami potravin, je prozatím také velkou neznámou. Značné množství zboží totiž už dnes pochází ze zahraničí, takže není odkázané na tuzemskou produkci.

Deštivé počasí ničí úrodu.


Může za to sopka? Ano, tvrdí vědci

Objevují se zprávy, že za neobvykle chladným a vlhkým květnem nemusí stát jen rozmary počasí, ale i nedávná erupce islandské sopky Eyjafjallajökullu. Několik studií tuto teorii potvrzuje.

Poukázala na to známá meteoroložka Dagmar Honsová. „Záleží na tom, kolik popela se dostalo do atmosféry. Podle islandských vědců to bylo množství, které by klima v Evropě mohlo skutečně ovlivnit,“ říká.

Ona sama je ale opatrná. „Podle mého je to tak padesát na padesát, jestli za to může sopka, či nemůže,“ tvrdí. Ale i podle ní byl letošní květen skutečně výjimečný: „Hledala jsem, kdy byly v květnu takové povodně a naposledy to bylo v 19. století.“

Posel hladomorů v Evropě

Nicméně zkušenosti s následky výbuchu sopky lidstvo už má a nejsou zase tak dávné. V roce 1783 vybuchla islandská sopka Laki a do ovzduší vrhla 500 milionů tun sopečných plynů.

Na celé severní polokouli se ochladilo, což mělo za následek řadu neúrodných let. Odborníci se domnívají, že následkem mohly být pražské povodně z roku 1784 a dokonce i Velká francouzská revoluce, kterou mohl podnítit nastalý hlad.

Islanďané přitom varují před další a mnohem mocnější erupcí než u sopky Eyjafjallajökullu. Tentokrát by o sobě měl dát vědět vulkán Katla.


Vojtěch Janda, redakce Deníku, ČTK

3.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 44
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4 8

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny
13 8

Babiš by měl sám opustit vládu. Dohnala ho minulost, říká Hamáček

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Pořád lepší blesk, než teroristé. To si asi říkali cestující Airbusu A380, který musel v sobotu odpoledne po zásahu bleskem na Letišti Václava Havla v Praze k mechanikům na kontrolu. Místo jednoho obřího letadla přiletělo pro cestující náhradní, dokonce to samé, až z Londýna.

Za ohýnky a popíjení hrozí pokuty, varují strážníci před čarodějnicemi

Čarodějnické oslavy v noci ze 30. dubna na 1. května jsou z pohledu pražských strážníků rok co rok stejné. Stejně jako hasiči a zdravotničtí záchranáři zaznamenávají i příslušníci městské policie během filipojakubské noci požáry související s nedostatečným zabezpečením ohňů. Občas se objeví případy nahnutých či naříznutých májek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies