VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fiala z Asociace nemocnic: Nejvíce by nám pomohlo snížení DPH

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ – Pro vyrovnání peněz českým nemocnicím stačí doplnit pár vět do úhradové vyhlášky, domnívá se Stanislav Fiala z asociace, která sdružuje malé a střední nemocnice.

3.2.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

Od ledna se nevybírá stokoruna za den hospitalizace. Začaly už nemocnice výpadek ekonomicky pociťovat?
Zatím výrazně ne. V akutní péči poplatky činily zhruba dvě procenta příjmu nemocnic, ale zařízením chybí mnohem více. Celkový deficit je totiž zejména kvůli loňskému roku mnohamiliardový. Pokud by se ale výpadek poplatků nadále neřešil, bylo by to samozřejmě znát.

Plnil podle vás poplatek skutečně regulační funkci – máte nyní pocit, že pacienti či jejich příbuzní mají tendenci jeho absence zneužívat?
Ne, z našich nemocnic nic takového hlášeno nemáme. Poplatek tak velkou regulační funkci neplnil, do nemocnice si zejména při akutní péči nechodí nikdo lehnout, aby si tam užíval. Trochu jiná situace je v následné péči, kde poplatek dělá víc, jde asi o šest až osm procent příjmů. Tam se samozřejmě mohou vyskytnout případy, že příbuzní nechávají v zařízení staršího pacienta a berou si jeho důchod. To ale není způsobeno poplatky a jejich regulační funkcí, ale tím, že sociální a následná péče u nás není dořešená. Pro spoustu starších prostě není zajištěna péče.

Byl byste pro obnovení poplatku?
Naše asociace pro jeho zavedení nebyla ani dříve. Regulační poplatky jsme považovali spíše za věc, která pomůže pojišťovnám – ty tenkrát také o danou částku snížily úhrady. Nám to tedy nijak nepomohlo a i dnes zaujímáme neutrální, až negativní stanovisko. Pokud by byl zaveden poplatek 60 korun, jak se nedávno uvažovalo, byl by to drobný příspěvek na stravu, ale ani na tu by zcela nestačil, protože dnes přijde na 100 až 120 korun denně. Ošetřovací den v akutní péči ale stojí včetně léků několik tisíc, takže nějaká padesátikoruna navíc nikoho nezachrání. Vzhledem k tomu, že ale
s obnovením nová vláda nepočítá, bereme vážně příslib pana ministra o dorovnání 
z rozpočtu a novelizaci úhradové vyhlášky, tak aby se peníze do nemocnic dostaly. 
Z navýšení plateb za státní pojištěnce, k němuž došlo na podzim, se totiž k nám nedostalo prakticky nic.

Ministr Němeček přislíbil kompenzaci během druhého či třetího čtvrtletí. Dokdy byste peníze potřebovali, aby se výpadek nedotkl chodu?
Novelizace úhradové vyhlášky je možná hned od 
1. dubna, tři měsíce bychom bez poplatků vydrželi. Pak je to velmi jednoduché – udělalo by se to tak, jak se novelou vyhlášky před třemi lety navýšily peníze pro lékaře, jenže teď by se zvedla úhrada za ošetřovací den o stokorunu. To je velice snadné, navíc bychom pak peníze dostali 
i zpětně. Jde přitom o snadné doplnění vyhlášky o dvě věty.

Od příštího roku má navíc zmizet poplatek za ambulanci. Jakou formou by tady mělo dojít ke kompenzaci?
Ambulance tvoří třetinu kapacity nemocnic, takže i to bychom pocítili. Vyrovnání by mělo být opět buď jako 
u hospitalizačních poplatků, anebo snížením daně z přidané hodnoty u léků a nejlépe 
také u zdravotnických prostředků. Kdyby se snížila DPH z 21 a 15 procent na pět procent – některé země EU jako Velká Británie či Finsko mají dokonce na léky nulovou daň –, tak bychom ve zdravotnictví nechali ročně šest miliard, což je mnohem více než výpadek dalších poplatků. Je prostě zločin, když stát vydělává na daních pro nemocné.

Nemocnice

Autor: Michaela Koubová

3.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies