VYBERTE SI REGION

'Staňte se po smrti stromem' na prvním přírodním hřbitově

Praha - Jak důstojně uložit popel svých blízkých a zároveň se zbavit mnohdy morbidních pocitů z návštěvy klasického hřbitova, plného mramorových náhrobků a křížů? Už za několik měsíců by to mělo být možné.

21.5.2014 15
SDÍLEJ:

Na dosud nevyužívané části hřbitova v Ďáblicích, kde se nachází vzrostlý háj by se už brzy mohl otevřít takzvaný Les vzpomínek, neboli přírodní ekologický hřbitov. Pozůstalí dostanou možnost uložit zde popel svých blízkých přímo ke kořenům stromu.Autor: archiv VLP

Správa pražských hřbitovů (SPH) prý totiž finalizuje svůj záměr takzvaného ekologického pohřebiště. Má se rozprostírat v lesní části ďáblického hřbitova.

Pro alternativně smýšlející lidi ideální řešení. Zpopelněné lidské ostatky tu bude možné uložit přímo ke kořenům stromů a možná také do takzvané bios urny, z níž posléze vyroste nový strom.

Jak už Pražskému deníku před časem přiblížil šéf SPH Martin Červený, „Les vzpomínek" bude prostý všech smutek vyjadřujících prvků, jako jsou právě náhrobky, kříže, umělé květiny či sošky. „Funguje to tak, že máte hřbitov jako les, kde si člověk ještě za svého života vybere strom, který je mu sympatický. To místo si předplatí a pod strom je pak pochován," vysvětlil.

Hřbitovní správa v Ďáblicích prý již spolupracuje na projektu tří studentek brněnské Masarykovy univerzity s názvem Ke kořenům. Zapojit by se prý chtěl také propagátor bios uren Antonín Merhaut z Křivoklátu.

Bez náhrobků, bez křížů, jen s živými květinami

Ještě letos na podzim by mohlo veřejnosti sloužit první ekologické přírodní pohřebiště v Praze. Konkrétně v lesní části ďáblického hřbitova. Tisku to potvrdila Jana Omelková z tamní hřbitovní správy. Lidem, kteří trpí nepříjemnými pocity při návštěvě klasického hřbitova by to mohlo ulehčit poslední rozloučení s blízkými a vzpomínání na ně.

Podle šéfa Správy pražských hřbitovů Martina Červeného se z dosud zanedbané části hřbitova v Ďáblicích stane přívětivá louka s Lesem vzpomínek. Bez náhrobků, bez křížů, jen s živými květinami. Jak Červený připomněl, na přírodním hřbitově se popel většinou sype přímo do země nebo se uloží do ekologicky rozložitelné urny. Místo ale nemá žádný náhrobek, jako identifikátor pro pozůstalé slouží právě strom.

Na hřbitově by možná mohla být i louka, kde by se pohřbívalo do země. Lidé by si pak podle nabídky a ceníku vybrali dřevinu nebo květinu, která by později vyrostla nad jejich ostatky. „Nebudou se tam nosit květiny v celofánu, ani zapalovat svíčky. Ale budou se tam vysazovat luční květiny, kdo bude chtít vysadit strom, vysadí se mu tam strom," doplnil ředitel.

Pro někoho to může být morbidní představa

Vedle spolupráce ďáblické hřbitovní správy na studentském projektu Ke kořenům, kdy má být popel zemřelých ukládán přímo pod stromy se nabízí také alternativa takzvané ekologické, neboli bios urny. Jak popisuje propagátor tohoto neobvyklého způsobu pohřbívání Antonín Merhaut z Křivoklátu, přímo z urny, uložené do země za čas vyroste strom.

„Horní část urny je navržena tak, aby zde mohlo být zasazeno semeno, případně sazenice stromu. Proto, aby bylo možno zasadit semeno, nebo sazenici, je třeba sem umístit i půdu, nejlépe z místa, kde bude strom zasazen," vysvětluje Merhaut.

Pro někoho to může být morbidní představa, přesto však podle zjištění Pražského deníku může tento nápad časem získat na popularitě. Pochmurná a melancholická atmosféra klasických hřbitovů je nesympatická osmi z deseti mladých respondentů, které Pražský deník oslovil.

Klasické hřbitovy někomu nahánějí husí kůži

„To je vlastně hlavní důvod, proč častěji nezajdu právě na hřbitov zavzpomínat na dědečka a babičku. Na tom místě je mi úzko," popisuje pětadvacetiletá Zuzana Jůnová z Petřin. „Vnímám to jako paradox. Když na ně vzpomínám jen tak, jsou to vždy hodně veselé a milé vzpomínky. Hřbitovy s kříži a černými náhrobky mi zkrátka nahánějí husí kůži," dodává s tím, že myšlenka rozkvetlé louky a lesa, jakožto místa posledního spočinutí je o mnoho pozitivnější.

„Je to takový návrat k prapůvodnímu, tedy přírodnímu způsobu," myslí si například třicetiletý Josef Šmíd z Dejvic. „Já věřím, že smrt není konec, že není potřeba donekonečna truchlit. Jenže ona truchlivá atmosféra na vás na klasickém hřbitově padne, ač se tomu bráníte sebevíc. Přírodní hřbitov je tedy dobrý nápad," dodal.

Strom rostoucí přímo z urny je podle něj zajímavá myšlenka. „Už jsem o tom slyšel. V zahraničí to funguje a to prý i v silně křesťansky založených státech. Stačí překonat konzervativní zábrany," je přesvědčen Josef Šmíd.

Návrat k životu prostřednictvím přírody

„Speciální bios urna dokáže v začátku růstu oddělit semeno stromu od popela. Po uplynutí určité doby, od uložení do země a začátku růstu se ekologický materiál urny začne rozkládat a spolu s popelem se stane podložím a hnojivem pro strom," doplnil Antonín Merhaut s tím, že urnu je nejlépe do země uložit na jaře, nebo na podzim. Sám tento způsob pohřbu vnímá jako návrat k životu prostřednictvím přírody.

Jak již tento týden uvedla některá média, ďáblická hřbitovní správa aktuálně spolupracuje se třemi studentkami brněnské Masarykovy univerzity na projektu Ke kořenům. Ten by mohl odstartovat už za několik měsíců a jeho ústředním motivem je umožnit pozůstalým uložit popel svých blízkých přímo ke kořenům stromů v přírodní části hřbitova v Ďáblicích.

Studentky, Monika Suchánská, Blanka Dobešová a Alžběta Šimíčková, které se svým nápadem nedávno uspěly v soutěži Social Impact Award věří, že se setkají s pozitivními ohlasy. Jsou prý totiž přesvědčeny, že ve veřejnosti roste nespokojenost s mnohdy neosobními službami standardních pohřebních ústavů.

Populární hlavně ve Velké BritániiPřírodní hřbitovy jsou asi nejpopulárnější ve Velké Británii. Zde byl první přírodní hřbitov s možností ukládání popela zemřelých přímo ke kořenům stromů otevřen v roce 1994. O rok později jich už fungovalo 150. Před časem to pro agenturu AFP uvedl Andy Clayden ze Sheffieldské univerzity, zabývající se touto problematikou. Dnes je prý v Británii na 200 takových alternativních pohřebišť. Také v Británii podle Claydena platí, že na přírodním hřbitově musí být používány výhradně takové materiál, včetně uren, které se zde beze zbytku rozloží.

Čtěte také: Nechat se pohřbít na louku pod strom? Proč ne, říkají Pražané

Autor: Jakub Krupka

21.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Hnutí ANO sází 
na disciplínu

Zdá se, že žijí přes kopírák. Zprvu nadšení stoupenci Andreje Babiše a jeho protikorupčního hnutí se po čase cítí jako ve svěrací kazajce. Kdo neplní příkazy shora, je nepohodlný.

Polibek posiluje imunitní systém a snižuje stres

Řím – Polibek není jen symbolem romantické lásky a gestem vášně. Má rovněž určité terapeutické účinky, například zmírňuje bolesti hlavy a páteře. Nedávná studie ukázala, že oxytocin, který se při polibku uvolňuje, může mírnit bolesti, protože má analgetické vlastnosti a schopnost zmírňovat úzkost a deprese časté u těch lidí, kteří trpí chronickými bolestmi. Příznivých účinků polibku na naše tělo je přitom víc.

Linka bezpečí: Dětem chybí základní informace 
o sexualitě

Praha – Rodičům se to asi nebude líbit. Ale každý čtvrtý hovor na Lince bezpečí se o prázdninách týká sexuálních témat. Dětem a mladistvým prostě chybí odpovědi na základní otázky. „Často jsme jediní, komu mohou děti bez obav a s důvěrou položit otázky související se sexualitou," uvedl vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.