Starostové se obávají zániku malých vesnických škol

Spekuluje se o tom, že by z vesnic v budoucnu mohly zmizet základní školy.

Nová koncepce ministerstva školství totiž počítá se změnou systému financování regionálního výukového systému.

Pokud by byl materiál závazný, znamenalo by to podle starostů pro mnohé školy konec. Zejména těch na vesnicích. Většina z nich by totiž nebyla schopna dostát optimálnímu vzoru. Tím je podle dokumentu škola s minimálně dvěma třídami v ročníku a alespoň jednadvaceti žáky. Jejich financování by tak zůstalo výhradně na zřizovateli, kterým je obec. Ty však nemají peněz nazbyt.

Škola je stěžejní

„My už teď financujeme školu částkou 1,5 milionu korun ročně. Jsou to peníze, které nám potom chybí v rozpočtu. Na druhou stranu škola je pro nás stěžejní. Má návaznost na mateřskou školku a se školou mají společnou jídelnu. Pokud by se tak stalo, bylo by to nekoncepční, protože nedávno jsme na modernizaci školy dostali dotaci,“ uvedla starostka Hvožďan Markéta Balková.

Pokud by vláda koncepci schválila, museli by o budoucnosti školy rozhodnout zastupitelé. Ti jsou však ve Hvožďanech jednotní a školy se vzdát nechtějí. Starostové se však už nyní zcela vážně obávají o budoucnost škol. Není pochyb o tom, že bez škol by se pak výrazně snížila i kvalita života na venkově. Mnohým rodinách by takový krok zkomplikoval finanční, potažmo životní situaci. Žáci by totiž museli dojíždět.

Starostové se bojí o školy v obcí, protože podle nově navrhované koncepce, která počítá se změnou systému financování regionálního výukového systému, hrozí malým vesnickým školám zánik.

Vesnice by musely doplácet

K tématu se vyjádřilo také ministerstvo školství.

Kritéria optimálních škol s určitým počtem tříd i žáků jsou pro ty vesnické problém. Většina škol v obcích není totiž schopna tuto kapacitu naplnit. Mnohde je v každém ročníku pouze jedna třída.

Vesnice by se podle něj mohly dostat do velmi prekérní situace a na chod škol by byly nuceny hodně doplácet.

„Je to nemyslitelné. Finančně bychom jako obec takovou zátěž neutáhli. Byl by to krok zpět. Podle mě obec, kde zanikne škola, klesá minimálně o třídu níže. Naše škola funguje od roku 1784 a nedokáži si představit, že by v obci nebyla,“ sdělil Deníku starosta Věšína Pavel Hutr.

Kromě dojíždění by lidé navíc přišli o kulturní a společenské akce, které školy pořádají.

„Pokud by ministerstvo koncepci zrealizovalo, zasáhlo by to minimálně polovinu škol. Některé z nich by musely být uzavřeny. Zřizovatelé by neměli peníze na mzdy,” říká předseda pracovní skupiny pro školství a sport ve Sdružení místních samospráv České republiky Oldřich Vávra. To ovšem jen v případě, že by koncepce dovolovala výjimky ve formě nižšího počtu žáků ve třídě. S tím však zatím nepočítá.

Že by škola měla zaniknout, si nedokáže představit ani starosta Staré Huti Petr Dragoun.

„V případě, že by obec táhla celou školu, stagnovala by a platilo by se pouze školství. Není snad potřeba rozvádět, že škola se v neposlední řadě podílí nemalou mírou na společenském životě v obci. Divím se, že menší školy jsou tak málo v úctě. Přitom taková škola není anonymní, vztahy jsou jiné, škola dokáže jinak reagovat a takhle by se daly vyjmenovat další a další výhody.

Podle mého názoru mají děti z takových škol také dobrý základ do života,“ doplnil Dragoun.

K navrhované koncepci se vyjádřilo také ministerstvo školství.

„Fixní minimum na provoz takzvané málotřídky s 30 a méně dětmi je podle koncepčního záměru reformy financování 618 tisíc korun ročně. Tohoto minima má být dosaženo při počtu pěti žáků. Číslo 21 žáků je v tomto případě pouze počtem žáků, pro který je navrženo stanovit oborový normativ.

Pokud ovšem bude mít méně než „optimálních“ 21 žáků, ale bude mít 5 a více žáků dosáhne fixního minima, nelze říct, že škole hrozí zánik. Naopak, každá takováto málotřídka obdrží výrazně více prostředků než by obdržela v současném systému financování,“ vysvětluje poněkud krkolomně ministerstvo.