Startovacích bytů, na něž by cenově dosáhly i některé rodiny s dětmi, je totiž stále nedostatek.

„Velký počet rodin se tak dostává do svízelné situace. Asi si umíte představit, jak to vypadá, když dva sourozenci s partnerkami a dětmi bydlí u svých rodičů. Například na Smíchově se běžně stává, že na čtyřiceti metrech čtverečních bydlí až osm lidí. Využívají toho, že smíchovské byty mají vysoké stropy, a přespávají na dřevěných patrech,“ říká Kateřina Hůlová z organizace Člověk v tísni.

Podle ní se přitom nejedná jen o sociální případy. V podobné situaci se ocitají i rodiny, kde jsou rodiče zaměstnáni.

Svatba jako podmínka

„Pokud mají rodiny malé děti, je v Praze problém sehnat byt, i když nepatří mezi sociálně nejslabší – pronajímatelé totiž o mladé rodiny nestojí a často je odmítají. Do potíží se tak mohou dostat i lidé, kteří jsou ze svého platu schopni hradit nájem až ve výši deset tisíc korun,“ vysvětluje Hůlová.

Navzdory tomu si městské části, které nabízejí startovací byty pro mladé rodiny, na přemrštěný zájem kupodivu nemohou stěžovat. „Když jsme naposledy pořádali losování o startovací byt, přihlásili se dva zájemci. Ještě předtím byli čtyři, a to už byl na naše poměry opravdu nával,“ říká starostka Prahy 17 Jitka Synková (ODS).

V Řepích je podle ní v současné době 20 startovacích bytů. Nájemní smlouva platí vždy maximálně pět let, pak se byt uvolní pro další pár či mladou rodinu. „Počet žadatelů výrazně klesl, když jsme zavedli podmínku, že páry žadatelů, které zatím nemají děti, musejí být sezdané,“ dodává Synková.

Podobnou zkušenost mají také v Praze 2, kde se do výběrového řízení na osm bytů přihlásilo jen pět zájemců.

„Opravdu potřební“ mají naději

Některé městské části zavádění startovacích bytů vůbec neplánují.

„Co je to startovací byt? Startuje člověk, kterému je dvacet a má sílu a schopnost pracovat, nebo důchodce, který nešťastnou shodou okolností přišel o všechno a musí zase začínat od začátku? Domníváme se, že zavádění kategorie startovací byt je diskriminační. My sice přidělujeme byty ze sociálních důvodů, ale měříme přitom všem stejným metrem. Pokud je někdo opravdu potřebný, byt dostane,“ říká Martin Šalek, tiskový mluvčí Prahy 6. Podobný přístup mají radnice například v Praze 3, 4 a 8.

A co si počnou smíchovské rodiny, které večer co večer přestavují obývák na ložnici pro 8 lidí? „Startovací byty plánujeme, bližší informace však v tuto chvíli nemohu poskytnout,“ sdělil Deníku tiskový mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík.

Také v Praze 7 se již startovací byty zavádějí. „Dosud jsme startovací byty neměli. Nyní jsme zhruba za tři miliony korun zbudovali bytové jednotky pro tento účel v objektu v Argentinské ulici. Tyto byty by měly sloužit zejména jako startovací byty pro učitele, lékaře či policisty,“ uzavřel Martin Vokuš, tiskový mluvčí Prahy 7.

JAN VÁVRA

Pracovnice azylového domu Ludmila Boková v rozhovoru pro Deník řekla:
Spousta pražských rodin se nachází v pasti

Podle Ludmily Bokové z azylového domu Kolping v Bohnicích je pro některé mladé rodiny prakticky nemožné získat dostupné bydlení.

Pro koho především je váš azylový dům určen?

Jsme azylový dům pro maminky s dětmi. Ubytovány jsou zde především matky hodně mladé, nezralé, rizikové, které k nám zpravidla přicházejí proto, že nemají kde být. Mnohdy jim hrozí i odebrání dítěte. Většinou bydlely u svých rodin nebo u přátel. Cílem naší práce je tyto maminky připravit, aby v budoucnu dokázaly samostatně žít, pokud možno ve vlastním bytě.

Mohla byste popsat situaci, ve které se vaše klientky nejčastěji nacházejí?

Jako příklad uvedu rodinu, která bydlí již devět měsíců v našem takzvaném tréninkovém bytě. Matka má pouze základní vzdělání, což je u našich klientek typické, a je na mateřské dovolené se svým rok a půl starým chlapečkem. Otec je vyučen a pracuje. Jejich příjem se pohybuje kolem sedmnácti tisíc. Matka má ve své městské části zažádáno o byt, bylo jí ovšem sděleno, že zatím vůbec nepočítají s tím, že by její žádost řešili. Otci v jeho městské části bylo řečeno, že když si žádost podá, na byt bude čekat minimálně dva nebo tři roky. Obecních bytů je nedostatek a na pokrytí žádostí jejich počet nestačí.

Má taková rodina šanci ucházet se o startovací byt poskytovaný magistrátem?

Musela by mít zajištěn určitý příjem. Rodina, o níž hovořím, tento požadavek nesplňuje. Manželé usilovali o hypotéku, ale ta jim nebyla poskytnuta. Řešením je tedy pronájem nebo odstěhování z Prahy. Pokud by ale rodina šla do podnájmu, zaplatila by v lepším případě osm až deset tisíc a na další náklady by jim zbylo jen velmi málo. Někdo by mohl říct, že paní by mohla jít do práce a zvýšit tak rodinné příjmy. Dítě by ale musela umístit do nějakého zařízení, což je v Praze velmi obtížné – školky jsou přeplněné. I když by nastoupila do zaměstnání, se svým vzděláním by získala práci, která je málo placená a dostávala by sotva minimální mzdu.

Tyto případy se zřejmě opakují, kolik lidí o pobyt v azylovém domě žádá?

Ročně evidujeme až devadesát žádostí. Spousta podobných rodin se totiž nachází v pasti. Pokud nemají štěstí, že bydlí v bytě s regulovaným nájmem, nemají prakticky šanci dostupný byt získat. Týká se to především lidí s nižším vzděláním a příjmy.

Maminkám také poskytujete ubytování v tréninkových bytech. Jak tento systém funguje?

Program tréninkových bytů jsme zahájili letos v lednu, pracujeme na něm však více než rok a půl. Pokud od nás maminky přecházejí rovnou do vlastního bytu, mohly by bez další podpory sklouznout ke starým vzorcům. Už několikrát se v minulosti stalo, že matky selhaly a dítě jim bylo odebráno. Rozhodli jsme se proto dát do našeho systému péče jakýsi mezičlánek právě v podobě tréninkových bytů. Oslovili jsme městské části, které nám většinou byly ochotné vyjít vstříc. Velmi rychle jsme získali obecní byt v Praze 9, trochu déle to trvalo v Praze 8 a po roce jsme získali byt i v Praze 5. Klientka tedy od nás přejde do tréninkového bytu, kde dál pokračuje spolupráce mimo jiné i na definitivním řešení jejího bytového problému. Teprve pak by měla usilovat o vlastní bydlení.

JAN BRODNÍČEK

Městské části nabízejí místa ve slosování

Vyřešit problémy s bydlením? V šesté a desáté městské části mají mladé rodiny víc možností, jak přijít k novému bytu, než zažádat o pronájem. Mohou totiž jeho prodej nebo pronájem vyhrát ve slosování. Jedno z nich právě vyvrcholí v příštích dnech v Praze 6.

Zdejší radnice do soutěže vyčlenila celkem dvacet bytů na prodej. Nejmenší byt má velikost 21 metrů čtverečních, největší je o trojnásobné rozloze. Do výběrového řízení podalo přihlášku celkem 454 zájemců.

Vytvořili jsme rovné podmínky

„Aby měli možnost účastnit se prodeje bytového fondu i ti občané Prahy 6, kteří nebydlí v bytech městské části, vytvořili jsme rovné podmínky. Do výběrového řízení se měl možnost zapojit každý, kdo je nejméně od roku 1991 občanem městské části, v minulosti nebyl účastníkem žádné etapy privatizace v Praze 6 a není vlastníkem ani spoluvlastníkem žádné nemovitosti určené k bydlení,“ vysvětlil podmínky starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. Dodal, že možnost přihlásit se skončila minulý týden.

Od zahájení privatizace obecního bytového fondu v šesté městské části v roce 2003 jde již o třetí kolo řízení na prodej bytů formou losování.

Soutěž o pronájem

Stejným způsobem mají možnost získat byty i lidé v Praze 10. S jediným rozdílem: soutěží se o pronájem. Kritéria zveřejní radnice do několika týdnů. Loňské, v pořadí již páté losování pod rozsvíceným vánočním stromečkem se neobešlo bez slz. Radnice umožnila pronájem obecních bytů dvanácti lidem. Přihlásilo se jich 108.

LUCIE BOHÁČOVÁ