Stát chce dorovnávat seniorům nájemné

V následujících dvou letech skončí v celém Česku regulované nájemné. Lidé tak budou muset platit tržní cenu. A to přinese problémy.

„Lze předpokládat, že ukončení deregulace bude mít dopad na udržení bydlení sociálně slabých seniorů žijících v plošně nadstandardních nájemních bytech v atraktivních lokalitách, zejména v Praze a velkých městech,“ upozorňuje Pavel Rakouš z odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Nejhůře na tom budou senioři, kteří si často s ohledem na nedostatek malých bytů a jejich vysokou cenu na volném trhu nemohli vyměnit byt za menší. Postiženi budou i senioři, kteří již nemají dost sil na přestěhování.

MMR proto chce sociálně slabým seniorům žijícím ve velkých nájemních bytech, na které se v současné době vztahuje možnost deregulace, dotovat nájemné. Vyplácelo by jim rozdíl mezi nájemným na konci deregulace a současným regulovaným nájemným. „Ovšem pouze nad úroveň, kterou nemůže krýt sociální dávka,“ říká Rakouš. Podpora by se navíc omezila jen na byty větší než 38 metrů čtverečních, obývané pouze jedním člověkem.
„Realizace opatření ovšem závisí na rozpočtových možnostech státu a na nutné změně legislativy,“ dodává Rakouš.

Potřebných je více

Problémy s penězi na nájem má ale více lidí. Již nyní jich je podle průzkumu MMR více než 35 tisíc. Množství takových domácností však je zřejmě ještě daleko vyšší, protože do šetření byly zahrnuty obce, ve kterých bydlí jen polovina české populace.

I jejich počet navíc může zvýšit deregulace. K problémovým domácnostem v Praze se totiž připojí další větší města, kde kvůli převisu poptávky nad nabídkou i po skončení deregulačního procesu alespoň na čas budou vysoké nájmy. Pokud se nepodaří státu ve spolupráci s místní správou vytvořit omezenou nabídku dostupných nájemních bytů pro sociálně slabé, může se problém ještě zvětšit.

„Bezdomovectví se může objevit i tam, kde tento pojem dosud nebyl znám,“ varuje Rakouš.

Vhodných sociálních bytů pro sociálně slabé, tedy bytů s podstatně nižším nájemným, než je tržní, je v současnosti nedostatek. To ostatně přiznávají i mnohá města. Například Zlín, kde by jich chtěli postavit více. Nebo Brno.

Chybí definice

„Je tu ale problém, protože neexistuje přesná definice sociálního bytu. Má představa je taková klícka s jedním pokojem, kuchyňkou a koupelnou, zhruba za 2,5 až tři tisíce korun za měsíc. Ale abychom udrželi takovou cenu, museli bychom sehnat velice levný zdroj bytů,“ říká náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.

Řešit to Brněnští chtějí tak, že budou vyčleňovat bytový fond, ze kterého budou byty sociálně slabým přidělovat. Podobný přístup volí i v Českých Budějovicích či Znojmě.

Na mnoha místech je ovšem problémem, že místní úředníci často nevědí, co to sociální byt je. Do průzkumu Deníku mnohá města bez obalu zařadila mezi sociální všechny byty ve svém vlastnictví. Bez ohledu na to, že jsou v nich běžní nájemníci, kteří svůj příbytek sociálně slabým jenom těžko v případě potřeby uvolní. Jako sociální nájemné pak uváděli regulované, které dříve či později skončí.

Je však nutné starostům přiznat, že ne vždy je chyba na jejich straně. Současný propad příjmů z daní jim navíc komplikují i neplatiči.

„Máme jich moc, a to číslo se pořád zvětšuje,“ říká Vilém Reichsfeld, místostarosta Veselí nad Moravou. V jeho městě sice nejsou dlužné částky tak vysoké jako v jiných městech, přesto dosahují statisíců. Na výstavbu nebo koupi sociálních bytů tak peníze nemusejí zbýt.

Dotace na sociální bydlení může zaujmout v regionech, míní developer

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se rozhodlo neomezovat dotaci na výstavbu sociálního bydlení pouze na veřejnou správu. Zažádat si o ni mohou i soukromí investoři s tím, že dostanou na jeden byt až 500 tisíc korun. Poté však musí tento byt minimálně deset let pronajímat jako sociální za nájem 43 korun za metr čtvereční. Navýšit jej každý rok mohou o inflaci. „Zajímavé to bude především v regionech,“ říká Jan Rosák, ředitel developerské divize realitní společnosti Century 21.

Na trhu s byty je znát stagnace. Je pro firmy specializující se na výstavbu pronajímání místo prodeje výhodné? Budou mít o to zájem?

Určitě ano. U nás zatím tento typ výstavby téměř neexistoval, zatímco všude ve světě je běžný. Nevím, proč bychom měli být výjimkou. Ale to se týká pouze nových staveb, které teprve budou zahájeny.
Pokud jde o stavby, které už běží a mají schváleny úvěry, tak je potřeba dohodnout se s financující bankou na změně modelu financování. Takové projekty už běží a reakce ze strany bank byly pozitivní. Je ale potřeba myslet na to, že to stojí další peníze. Je například potřeba vybavit byty kuchyní a podobně.

MMR nyní přišlo s tím, že by financovalo výstavbu sociálních bytů i soukromým investorům. Je tohle pro developery zajímavé?

Zajímavé by to mohlo být zejména pro regiony. Co se týče Prahy, bude se jednat asi spíše o dotace na změnu existujících staveb než o novostavby.

A co developerské firmy, se kterými v současnosti spolupracujete?

Určitě je pro některé z nich tento koncept jednou z cest. Záleželo by na konkrétních podmínkách projektu.

Neprodělávali byste na tom?

Záleží samozřejmě na cenách vstupů, kde mohou výrazně přispět obce, např. poskytnutím vhodného pozemku. Zajímavou variantou pak také může být možnost čerpat dotace na jednotlivé byty, kdy investor může vyčlenit na sociální byty jen určitou skupinu bytů v rámci projektu.
(cep)

Místostarosta: Nabízíme levné byty i slevu na nájmu

Praha -Problémy s lidmi, kteří nemají na nájem, budou muset řešit i místní úřady. Mnohé z nich se do toho již pustily. Například v Praze.
„Sociálně slabým poskytujeme třeba slevu na nájemném,“ říká místostarosta Prahy 3 Zdeněk Lochman.

Spustili jste sociální program pro lidi, kteří nezvládají platit nájemné. Na jakých zásadách spočívá?

Stojí na třech pilířích. Tím prvním je takzvané ústupové bydlení, kdy už více než rok nabízíme nájemcům velkých obecních bytů možnost přestěhovat se do menších. Podají si přitom žádost na předepsaném formuláři a doloží ji kopií smlouvy o nájmu bytu a dalšími doklady. Pak bytová komise posoudí jejich případ a přidělí jim menší byt.
Druhým z pilířů je dočasná sleva na nájemném pro nájemce městských bytů. Podmínkou je, aby žadatelé bydleli v bytě, ve kterém se zvýšilo nájemné, platili pravidelně nájem a podali si žádost o menší byt výměnou za stávající. Do výměny dostanou slevu na nájemném. Další částí je finanční podpora. Ta se přitom týká všech obyvatel Prahy 3. Pokud doloží, že splnili podmínky pro získání státní sociální podpory a přesto jim to nestačí, dostanou podporu formou daru.

Proč jste program zahájili?

Jsme výrazně seniorskou městskou částí. Žižkov měl být zbourán v rámci komunistického plánu asanace, a proto zde nedostávali byty mladí lidé. Poměr seniorů je tak hodně vysoký. A právě oni jsou hodně postiženi deregulací. Už během dřívější deregulace projevovali zájem o menší a levnější bydlení, což nás inspirovalo.

Kolik těchto ústupových malometrážních bytů máte?

V současné době jsou těch bytů desítky. Všechny ale ještě nejsou obsazeny a je možné o ně žádat. A celkem tu bydlí asi 70 tisíc lidí.

Jak je zaručeno, že lidé vaši finanční pomoc získají?

Musejí napřed vyčerpat všechny podmínky, které jim dává státní sociální politika. Pokud to splní, mají na podporu nárok.

Kdo má nárok na ústupový byt?

O ten může požádat kdokoliv, kdo má v naší městské části pronajatý obecní byt. Požadovaný byt navíc musí být minimálně o čtvrtinu menší než ten stávající.
(cep)