Podle Úmluvy o zákazu biologických zbraní z roku 1975 se podobné látky nesmějí vyrábět, natož používat. Země jako Irák, Írán, Korejská lidově demokratická republika či Libye však podobná omezení zřejmě nerespektují. Západní Evropa se také děsí možnosti, že biologické látky zneužijí teroristé. Rizika má snížit Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění bakteriologických a toxinových zbraní. Některé její prvky by do české legislativy měl přenést vládní návrh zákona, který v uplynulém týdnu doporučil ke schválení hospodářský výbor.

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
Mladí lékaři nechtějí sloužit přesčas

MÁ PŘEDEJÍT KRÁDEŽÍM A MOŽNÉMU ZNEUŽITÍ

„Vládní novela do zákona doplňuje konkrétní požadavky na zabezpečení rizikových biologických látek a toxinů a celkově ho zpřísňuje," řekl Deníku mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Radek Pokorník. Smyslem je co nejúčinněji zamezit krádežím a možnému zneužití biologických látek ke kriminálním činům.

V Česku smí s rizikovými látkami nakládat pouze držitel povolení. Nově se do zákona vkládá povinnost takovýchto subjektů chránit tyto látky před ztrátou, krádeží nebo zneužitím. Držitel bude muset také zajistit, aby do místností s materiálem směly vstoupit jen určené osoby, a povede jejich aktuální seznam.

Marine Le Penová a Emanuel Macron, favorité voleb
Volby ve Francii: Do druhého kola postupují Macron a Le Penová

„Je důležité, aby k těmto látkám neměl přístup nikdo nepovolaný. Vývoj nebo výroba prostředků k šíření biologických zbraní totiž nemusí být vázána na pracoviště, kde vznikají," uvedl Pokorník. Novinkou je také jednodušší postup při ohlašování podezřelých událostí. Nález se už nebude muset oznamovat státnímu zastupitelství či Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, ale postačí kontaktovat policii.