Nově s tím počítá reforma psychiatrie. „Původně jsme léčbu závislostí do reformy nezařadili, na podnět adiktologů, kteří tyto lidi léčí, jsme ale stanovisko přehodnotili,“ řekl Roman Prymula.

DĚRAVÁ SÍŤ

O narkomany se nově postará zvláštní tým, který bude působit při takzvaných psychiatrických komunitních centrech. V každém regionu vyroste alespoň jedno. Závislí tam dostanou nejen terapii, ale také takzvanou substituční léčbu. To znamená moderní metodu, při které pacient polyká pilulky s podobnými vlastnostmi, jako má droga, ale bez ničivého vlivu na organismus. Dávky se pacientovi postupně snižují.

Dnes se závislí dostávají k léčbě jen těžko. Síť center je podle odborníků děravá. „Substituční léčbu u nás poskytuje jen 63 registrovaných ambulancí,“ potvrdil vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský.
Šéfové české justice protestují: polská soudní reforma ohrožuje demokracii

Pojišťovny navíc na terapii šetří: zatímco závislých na pervitinu je v Česku více než 34 tisíc lidí a heroin si píchá zhruba 4,5 tisíce lidí, substituční léčbu podstupuje jen kolem dvou tisíc pacientů.

Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra loni zaplatila tuto léčbu jen dvanácti lidem. „Stálo to celkem 167 500 korun,“ doplnila mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Kolik lidí dostává léky na závislost? Zdroj: DENÍK/ Jakub Smetana

Klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny se dostali k substituční léčbě ve 157 případech. „Spousta pacientů si proto musí platit léky ze svého. To pro ně ale znamená vytáhnout z kapes tisíce nebo i desetitisíce korun denně,“ říká Viktor Mravčík.

LEVNĚJŠÍ HEROIN

Někteří se proto snaží dostat k tabletám na černém trhu, další zůstanou na heroinu. Gram heroinu totiž podle něj stojí méně – zhruba tisíc korun. „Tito lidé se pak ale nedostanou pod kontrolu. Zůstávají v drogových komunitách, nepracují, páchají trestnou činnost. Mohou přenášet choroby, jako je žloutenka nebo AIDS,“ popisuje adiktolog z kliniky Remedis Vratislav Řehák. Naproti tomu léčení pacienti fungují běžně v rodinách a legálně si vydělávají.

Colours of Ostrava 2017 - středa
OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

„Čtyřicet procent z nich už se k původní droze nikdy nevrátí, desetina z nich začne dokonce abstinovat,“ dodává Řehák. V okolních zemích, například v Německu či Rakousku, už proto dávno platí substituční léčbu naprosto každému, kdo ji potřebuje.