VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stát může ušetřit miliony, úředníci tomu brání

Praha - Problémy okolo státních zakázek a škrty ve státním rozpočtu. To vše vzbuzuje otázky, proč Česká republika stále ještě nemá transparentní systém zadávání veřejných zakázek, kdy by například za ministerstva či jiné státní úřady vyřizoval jejich nákupy centrální úřad. Úspory by přitom mohly být veliké.

5.8.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív Deníku

„Řada odborníků odhaduje, že veřejné zakázky jsou předražené o 15 až 20 procent,“ říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí.

Ceny, za které nakupuje soukromý sektor, jsou totiž podle něj nižší než ceny, za které nakupuje sektor veřejný.

„Na rozdíl od některých současných škrtů je to obrovský zdroj možných úspor. Navíc by tak nebolel obyvatelstvo jako celek,“ dodává.

Toho si všiml i současný premiér Jan Fischer. „Bude moudré, když se vrátíme k některým projektům, které vyšuměly, jako jsou třeba centrální nákupy pro státní správu,“ prohlásil začátkem června. Nevidí prý důvod pro to, aby si jednotlivé resorty nakupovaly automobily nebo materiál individuálně podle svých plánů.

V současnosti totiž u nás v oblasti veřejných zakázek funguje pouze informační portál ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o veřejných zakázkách a koncesích a informační systém Centrální adresa. Na obou však lze nalézt pouze informace o zadání veřejných zakázek a neřeší jejich „zastřešení“ pro všechny resorty pod jeden orgán. Centrální adresa navíc patří České poště a ministerstva ji pouze využívají.

Infografika

Nepřítel: ministerstva

O centrální nákup pro státní správu se pokoušely již sociálnědemokratické vlády, ale neuspěly. „Návrh na centrální nákupy, který se u nás snažila prosadit Zemanova vláda, šel trochu mimo, protože řešil hlavně to, kdo by je měl mít na starosti. Nakonec si vybrali Správu hmotných rezerv, což nebylo nejšťastnější. To je poddimenzovaná instituce, která obtížně zvládá svoji vlastní agendu,“ říká David Ondráčka z Transparency International.

Snahy o zavedení jednotného systému pokračovaly i poté, za Špidlovy a Paroubkovy vlády. Ukázalo se však, že jejich největším odpůrcem jsou sama ministerstva. „Naráželo to na odpor jednotlivých úřadů, které vždy říkaly, že mají určitá specifika, že je potřeba zohlednit odlišná kritéria. Bránily se tomu, aby vznikl výčet položek, které by bylo možné do centrálního nákupu zařadit,“ říká bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jednotliví ministři vybavení podklady od svých úředníků se na zasedáních vlády bránili tomu, aby vznikl jednotný seznam.

Pozor na lobbisty

Celý program zavedení jednotného nákupu tak nakonec ztroskotal. A to i přesto, že se podobné myšlenky průběžně objevovaly dále. V současnosti se pak i přes prohlášení premiéra Fischera v této oblasti nic neděje. Vyplývá to jak z vyjádření ministra financí Eduarda Janoty, tak z informací, které Deníku poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj, jež má tuto věc na starosti. Rozvoj centralizovaného zadávání zakázek probíhá pouze na úrovni jednotlivých ministerstev.

„Připravujeme projekt pro elektronické zadávání veřejných zakázek, předpokládá se však, že tento systém bude využívat každý úřad samostatně,“ prohlásil Jan Štoll z tiskového oddělení MMR. O tom, zda se bude v této oblasti něco dít alespoň po volbách, se přitom dá pochybovat. Oslovení politici by jej podle svých slov uvítali, žádné konkrétní informace však nemají.

„Množstevní sleva by mohla uspořit nákupy, na druhé straně by tato koncentrace zakázek byla i koncentrací lobbistických a korupčních tlaků,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Muselo by se tak podle něj sáhnout k ochraně například ve formě výměny zaměstnanců.

Máme zpoždění, napřed jsou i Slováci

Kanada, Itálie, Rakousko. To jsou jenom tři příklady zemí, kde v současnosti funguje centrální úřad pro zadávání státních zakázek. A nejsou ve svém oboru zrovna nováčky. Fungují již dvacet i více let.

Mezi tyto vyspělé státy se zařadilo i Slovensko, kde od roku 2000 existuje Úřad pro veřejné zakázky a více než tři roky Útvar pro veřejné zakázky, který spadá pod ministerstvo financí. Právě jejich vznik inspiroval i české politiky. Myšlenka centrálních nákupů k nám byla importována ze slovenské zkušenosti,“ říká bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Na Slovensku se najednou objevil silný hráč, který byl odpovídajícím způsobem vybaven, měl know-how, byli tam obchodníci, takže dosáhl mnohem lepších cen než jednotlivá ministerstva,“ notuje si s ním Pavel Mertlík, shodou okolností také bývalý ministr financí.

Pod útvar ministerstva financí, který převzal problematiku centralizovaných nákupů v roce 2007, přitom spadají například nákupy kancelářského papíru a obálek, osobních automobilů a náhradních dílů, pojištění motorových vozidel či pohonných hmot. „O tom, co potřebují a zda na to mají dostatečné zdroje, ovšem rozhodují jednotlivá ministerstva,“ říká Ján Onda ze slovenského ministerstva financí.

Úspory jdou do milionů

Mezi důvody, proč Slovensko tento úřad zřídilo, přitom patřily úspory při nákupu materiálů či omezení negativních jevů, jako je netransparentnost veřejných zakázek. Podle údajů z loňského roku se přitom tento krok Slovensku vyplatil. „U vybraných druhů zboží, u kterých se předpokládá největší odběr, jsou nasmlouvané ceny o 20 až 30 procent nižší než ceníkové ceny,“ praví se ve zprávě o vyhodnocení výsledků centrálního veřejného nákupu vybraných komodit za loňský rok. Například na xerografickém papíru a obálkách tak podle zprávy slovenské úřady loni ušetřily v přepočtu 1,2 milionu českých korun a na nákupu osobních automobilů více než 17 milionů.

Nic není dokonalé

Tento způsob zadávání zakázek má samozřejmě své mouchy. Ukázal to nedávný případ právě ze Slovenska, který před několika dny rozvířil deník Sme. Pro ministerstva zahraničí, hospodářství, zdravotnictví, životního prostředí a spravedlnosti tam byly centrálně nakoupeny vozy Kia za 4,9 milionu eur, tedy více než 126,8 milionu českých korun. Jedno z nich přitom vyjde téměř na 429,5 tisíce korun.
V době, kdy byl kontrakt dojednáván, tedy v říjnu loňského roku, to byla výhodná cena. Ovšem od té doby průměrné ceny vozů klesly. Kia tak nyní na Slovensku vyjde o více než 41,5 tisíce korun levněji. A hodnota vozů rozhodně neporoste.
Celková částka určená tamním ministerstvem financí přitom ještě nebyla zcela vyčerpána, protože jednotlivé úřady budou nakupovat vozy postupně. Dá se však odhadnout, že kdyby tak činily v době, kdy je nutně potřebují, vyšlo by je to podstatně levněji. Současné nasmlouvané ceny se totiž musí držet až do konce roku 2011.

Autor: Pavel Cechl

5.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies