VYBERTE SI REGION

Stát ročně vydělá miliony na mrtvých

ČR – Stát ročně získá na odúmrtích, tedy dědictví po lidech, kteří nemají zákonného dědice, jmění v hodnotě desítek milionů korun. Například letos to je už 48,46 milionu korun, loni to bylo nejméně 44,93 milionu. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

3.8.2010 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Hodnota státem „zděděného“ majetku je však zřejmě daleko vyšší. Statistické sledování odúmrtí zákon úřadu nestanovuje, a ten navíc u některých nabytých věcí ani jejich hodnotu neuvádí. Loni se to týkalo například osmi obrazů z majetku významného pedagoga, který působil na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Bez vyčíslení hodnoty

Díla, mezi nimiž byly i obrazy Maxe Švabinského či malířky Aleny Čermákové, byla předána Národnímu památkovému ústavu v Olomouci bez vyčíslení hodnoty. Podobné to bylo i v případě renesančního zemědělského statku Petrův Dvůr, který byl zdarma převeden na město Netolice. Letos zase úřad převedl na Regionální muzeum Náchod bez vyčíslení hodnoty kolekci starožitných hraček.

Zřejmě největší dědictví s vyčíslenou hodnotou, které kdy státu připadlo, bylo 35,233.116 korun. Zahrnovalo mimo jiné zemědělské usedlosti s pozemky v hodnotě přes devět milionů korun, obytný dům s pozemky za víc než pět milionů, cenné papíry v hodnotě 11 milionů korun a zůstatky na vkladových účtech přes osm milionů. Dědictví stát získal v říjnu 2005. Většina pozůstalosti se přitom nacházela v Praze a Středočeském kraji.

Zubní korunky, auta i starožitnosti

Jenom o něco nižší hodnotu pak mělo dědictví, které zaměstnanci ÚZSVM předali Muzeu Českého ráje v Turnově letos. Cena sbírky uměleckých předmětů přesahovala 29 milionů korun. Byl mezi nimi například soubor soch Getsemanská zahrada, který v roce 1829 vytvořil Ignác Martinec, 240 knih, převážně rukopisů, 3511 starých tisků či více než 28.000 odborných knih.

Stát díky odúmrti získává majetek nejrůznější hodnoty i charakteru – od drobných předmětů, jakými jsou například věci do domácnosti či dokonce zlaté zubní korunky, přes automobily a nemovitosti až po umělecké předměty, sbírky a starožitnosti. Často touto cestou dostává peníze na vkladních knížkách, akcie či podílové listy. Nemovitosti a movité věci se většinou odprodávají. Umělecké předměty, starožitnosti, originály obrazů nebo sbírky předmětů, například známky či mince, předává stát zdarma muzeím a galeriím. „Šperky ze zlata a stříbra převádí ÚZSVM bezúplatně Puncovnímu úřadu,“ uvedla mluvčí ÚZSVM Jana Rennerová.

Vše musí být důkladně prověřeno a zapsáno

Ne vždy je přitom pro stát dědictví jednoduché získat. Musí například zjišťovat, zda zemřelý skutečně nemá dědice. To byl i případ domu na Strakonicku, kde se zdlouhavě musel dohledávat dědic po ženě, která zemřela v roce 1942 v koncen­tračním táboře jako oběť rasových zákonů. Navíc se musí při případném dědictví zapsat každá nalezená položka, ať už je to nábytek, šperky nebo řada starých šatů ve skříni.

Výjimečně se dokonce ozve zákonný dědic až několik let poté, co je dědictví vypořádáno. Podobný případ se odehrál například v Holubicích na Vyškovsku. Součástí odúmrti byl rodinný dům, peněžní hotovost a movité věci v celkové hodnotě zhruba 170.000 korun. Při projednávání dědictví notář žádného dědice nenalezl, a tak dědictví na základě usnesení Okresního soudu ve Vyškově připadlo státu. Teprve po roce a půl se o dědictví přihlásila příbuzná zůstavitele, když zjistila, že její příbuzný zemřel. ÚZSVM jí tak musel na základě občanského zákoníku dědictví vydat.

Autor: ČTK

3.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies