VYBERTE SI REGION

Stát zjistí, kolik dětí nemá na obědy ve školách

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/– Buchtičky se šodó, zemlbába, v koprovce studené vajíčko natvrdo, plíčky v zelenobílé hmotě a UHO. Tak si většina obyvatel pamatuje na školní jídelny z dob svého dětství, kdy vychovatelky kontrolovaly, zda žáci, i přes evidentní nechuť, všechno snědli. Situace se změnila, dnes je standardem výběr z několika jídel a myslí se čím dál víc i na děti s nejrůznějšími alergiemi.

13.2.2015 112
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pavel Sonnek

České školní jídelny za svých 70 let existence udělaly velký pokrok. Ve čtyřicátých letech hledal národ způsob, jak podpořit výživu lidí, na jejichž zdraví se podepsaly válečné útrapy. Nakonec se podařilo navázat na činnost prvorepublikových spolků a začaly se zřizovat vývařovny a jídelny přímo ve školách. V padesátých letech se již ve školních jídelnách stravovalo 400 tisíc dětí, tedy asi čtvrtina československých školáků.

Jejich největší rozvoj nastal v 70. a 80. letech minulého století, po změně režimu se ale počet dětí navštěvujících školní jídelny snížil, nyní zde jí 70 procent školáků.

Nejen jídlo, ale kultura stolování

Samotné jídelny už dávno překročily pouze vyživovací funkci, nyní se snaží i o to, aby byla na výši kultura stolování a aby děti získávaly základní stravovací návyky. Občas se tak stává, že se například s luštěninami setkají poprvé až ve škole, protože dříve byly zvyklé pouze na hranolky, pizzu 
a hamburgery.

Jídelny mají přesně předepsáno, kolik musí nakoupit jednotlivých ingrediencí na žáka, aby se děti stravovaly správně. Za pokrm pro dítě platí rodiče okolo 30 korun, vše kromě surovin dotuje stát.

Přesto podle dostupných informací v některých regionech rodiče na obědy pro děti nemají. Nejrůznější organizace se pro ně snaží získat peníze, aby alespoň jednou denně teplé jídlo měly. „Jsem přesvědčený, že to není plošný problém, spíše regionální nebo jednotlivců. Co by rodiče mohli dítěti za 30 korun koupit jiného a lepšího? Deset deka salámu, k tomu nějaký rohlík a vodu," řekl Deníku prezident Asociace školních jídelen ČR Michal Malát.

Sociální situaci strávníků bude přesto mapovat Česká školní inspekce, která bude mít za úkol zjistit, o jak velký problém se jedná. „Je to pro nás novinka, teprve rozmýšlíme, jakým způsobem to budeme monitorovat," řekl včera regionálnímu Deníku náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Jednou z možností by mohlo být dotazování ředitelů škol, kteří by potřebnými informacemi mohli disponovat.

Podpora pro alergiky

Inspekce bude také jídelnám do konce školního roku radit, jak by měly postupovat při vytváření jídelníčku pro děti 
s alergiemi, například pro školáky s bezlepkovou dietou. Školy by si na sepsání nových jídelníčků měly sehnat nutriční terapeuty, kteří pestré recepty vytvoří.

Od února se snaží jídelny 
k vaření dietních pokrmů motivovat i ministerstvo školství, které pro tato jídla zvýšilo finanční limity. Podle Maláta je ale důležité, aby jídelny vařily dietní jídla pouze pro děti, které je doopravdy potřebují.

„Je třeba, aby dietu nechtěl jen rodič, ale aby byla doopravdy určena lékařem. Mnohdy se stává moderním stravovat se bezlepkově, protože na internetu jsme si přečetli, že lepek nás může poškodit," říká prezident asociace
a souhlasí s ním i Jitka Krmíčková z ministerstva školství.

Podle ní se v posledních letech objevilo kvůli rekvalifikačním programům mnoho výživových poradců, kteří dávají naprosto protichůdné názory, ale rodiče na ně dají.

Co by se mělo v jídelnách servírovat?

Internistka a odbornice na zdravé stravování Kateřina Cajthamlová regionálnímu Deníku řekla:

Znovu bych zavedla kurzy vaření. A nejen pro dívkyKateřina Cajthamlová

Praha – 
V dětské populaci roste 
i počet podvyživených dětí, říká známá internistka Kateřina Cajthamlová, podle níž by se školní děti měly více učit vařit, aby nezůstávaly závislé jen na hotových jídlech.

Jak se díváte na stravování dětí v jídelnách, ovlivňuje jejich zdraví školní oběd, nebo spíše stravování s rodiči?
Stravování ve školní jídelně pokrývá u dětí asi třetinu jejich energetického příjmu během dne. V celém týdnu včetně sobot a nedělí jde asi o 20 procent energetického příjmu. Můj názor tedy je, že hlavní vliv na stravování dítěte školního věku má jeho rodina. Podle průzkumů přístup rodiny ke sportu, stravování i k životu vůbec ovlivňuje další život dítěte zhruba z padesáti procent. Školní stravování je však z hlediska rodin, kde není u dítěte budován správný vztah ke stravování , mnohdy jediným způsobem, jak předložit dítěti racionální a vhodnou stravu pro danou věkovou skupinu.

Měli by mít rodiče právo na rozhodování, co jejich děti budou ve škole jíst?
Podle mého názoru to není vhodné v případech, kdy rodiče trvají na alternativních způsobech stravování, jako jsou vegetariánství, veganství nebo makrobiotická výživa. Škola zajišťuje výchovnou funkci, ale má i vliv na formování osobnosti dítěte, na budování jeho správných návyků a na předkládání různých vzorových situací – 
a stravování v kolektivu je takovou vzorovou situací. Škola teoreticky učí, co to je racionální stravování, bylo by tedy vhodné, aby v praxi ukazovala toto stravování
i ve školní jídelně – spolu 
s kulturou stolování.

Podle posledního průzkumu 
se zvýšil počet obézních, ale
i podvyživených dětí. Jaká jsou aktuální „čísla" a čím to je?
Aktuální čísla plošného průzkumu dětské populace
z posledních 14 let vlastně nejsou. Poslední takový průzkum byl proveden v roce 2001, jednalo se o šestý celostátní antropometrický průzkum pěti procent dětské populace, který uskutečnil Státní zdravotnický ústav. Došel ke zjištění, že podíl dětí 
s nadváhou ve skupině sedmi až jedenáctiletých dětí se zvýšil na dvojnásobek – ze tří procent na šest. Studie prokázala, že s věkem klesá podíl dětí s nadváhou a vzrůstá podíl dětí a dospívajících s nižší než normální hmotností. 
V průběhu desetiletí 1991– 2001 stoupl počet dospívajících s nižší hmotností prakticky rovněž na dvojnásobek.

Existuje vůbec nějaký způsob, jak proti tomu bojovat?
V době před rokem 1989 bylo v základních školách běžné, že se dívky učily v posledních ročnících vařit. V současnosti bych tuto praxi doporučila zavést znovu, a to pro obě pohlaví. Při pohovorech s mladými dospělými totiž překvapivě velké procento vlastně vařit neumí a stávají se tak závislými na hotových jídlech, restauračním či závodním stravování či zůstávají, 
a to platí zejména o mužích, závislými na primární rodině.

Jsou poznatky o zdravém stravování dostatečně zohledňovány přímo ve školních jídelnách?
Zde záleží hodně na přístupu ředitele školy i pracovnících školních jídelen. Podle sdělení školní inspekce se „problematickými" z hlediska plnění spotřebního koše a dalších ukazatelů kvality školního stravování ukazuje maximálně deset procent jídelen. Devadesát procent tedy můžeme označit za jídelny, kde jsou tyto poznatky s úspěchem zohledňovány.
Toto zjištění školních inspektorů považuji za velmi povzbudivé a vlastně v přímém rozporu s tím, co o školním stravování koluje v médiích a mezi rodiči i dětmi.

Může děti ovlivnit pití mléka na základních školách? A opravdu mizí během lidského života schopnost trávit mléčné cukry?
Pití mléka během školní docházky je obecně považováno za vhodné doplnění vápníku 
v době růstu dítěte. Neschopnost trávit laktózu, která je podmíněná geneticky, je 
v naší společnosti mezi třemi až pěti procenty populace. 
S věkem schopnost trávení klesá, ať už vlivem překonaných střevních zánětů nebo chorob střeva, případně stárnutím střevní sliznice. Pokud člověk v dospělosti nekonzumuje mléčné výrobky po dobu několika let, může se dostat do situace, kdy se mu přestane tvořit dostatek trávicího enzymu. Po znovunasazení, zejména čerstvého mléka, může mít po přechodnou dobu příznaky relativní neschopnosti trávit laktózu. Vzhledem k tomu, že se standardně na tento problém nemyslí a nevyšetřuje se, může jako nepoznaný v populaci dospělých dosahovat daleko vyšších čísel. Některé odhady uvádějí až sedmdesát procent. Většina pacientů s mírnější formou ale může bez obtíží konzumovat 12 až 15 gramů laktózy denně.

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

13.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 112
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies