VYBERTE SI REGION

Státní maturity a školné, to je téma do voleb

Praha - České školství se podle odborníků ocitlo na křižovatce, ale politici jdou jen po tématech, která jsou pro voliče atraktivní

26.4.2010 10
SDÍLEJ:

Škola. Ilustrační foto.Foto: Deník/ Kateřina Nimrichtrová

Školství jako obvykle není středem zájmu politických stran. Některé strany své programy připravily dokonce tak ledabyle, že v nich slibují věci, jež už fungují, jako například ODS povinnou angličtinu od 3. třídy nebo jednotné závěrečné zkoušky na učňovských oborech.

Levice zastoupená ČSSD a KSČM zase ohromují příslibem vyšších platů pro učitele, bezplatným a povinným posledním rokem školky, komunisté dokonce družinou a školními kluby zadarmo. Neříkají už ale, jak toho chtějí dosáhnout. Jen Věci veřejné tvrdí, že seberou armádě 10 miliard a díky tomu přidají každému kantorovi tři tisíce.

Ačkoli ministryně školství Miroslava Kopcová míní, že české školství je poznamenáno masovostí a ztrátou kvality, politické bitvy se vedou nikoli o jeho budoucí tvář, ale o nekonečně se vlekoucí státní maturity a školné na univerzitách.

Politici už za 14 let příprav předvedli tolik veletočů, že spuštění státních maturit na jaře 2011 by se rovnalo téměř zázraku. Dokonale otrávení jsou i pedagogové, kteří se stále dokola školí, ale nevědí vlastně na co. Expert ČSSD na školství Jiří Havel a lídr ODS Petr Nečas se v posledních měsících shodli, že společným měřítkem kvality znalostí studentů středních škol by měly být plošné testy. Ty by se mohly opakovat několikrát během studia, Havel by je rád zavedl i na základních školách. Všichni chtějí, aby se pro úspěšné řešitele tyto zkoušky staly vstupenkou na vysokou školu. Zařídit to ale nemohou, protože přijímací zkoušky jsou plně v kompetenci univerzit.

Problém také je, že na maturity už se vynaložilo 350 milionů korun a peníze tečou stále dál. Jen budoucí silný ministr školství může situaci zvládnout bez ztráty věnce, protože kytiček už politici poztráceli desítky.

Příliš mnoho vysokoškoláků

Nástupce Kopicové ale čeká také tvrdý ořech v podobě nového vysokoškolského zákona. Prostupnost české vzdělávací soustavy totiž dělá vrásky všem, kteří uvažují v horizontu delším než čtyři předvolební týdny. „Děti nám v podstatě přecházejí z jednoho stupně školy na druhý, ze základních škol téměř bez přijímaček na střední školy a dnes máme maturantů tolik, kolik máme míst na vysokých školách, tak se ptám, kam vlastně zemi můžeme dovést, když s tím něco neuděláme?“ dramaticky se táže Kopicová.

A v ČT u Václava Moravce přidala i zajímavý poznatek: „Už dnes čtvrtina lidí s vysokým IQ z Číny a 28 procent z Indie dají dohromady větší populaci, než je obyvatelstvo celé Severní Ameriky.“ Profesor Jan Švejnar, který je členem rady pro reformu VŠ dodal: „Čína neměla žádné dobré univerzity, ale teď jsou Pekingská univerzita a další mezi prvními padesáti nebo stovkou ve světě. U nás taková není ani mezi dvěma stovkami. Jestliže v tom zaspíme, tak to bude velmi neblahé.“ Problém je, že v Česku existuje 46 soukromých VŠ, což ve světě nemá obdoby. A všechny chtějí mít akreditované magisterské studium. Proto politici hodlají změnit jak systém financování univerzit, tak jejich strukturu.

TOP 09 i ODS jsou přesvědčeny, že jedním z nástrojů zkvalitnění VŠ je zavedení školného. Schwarzenbergova strana si myslí, že musí jít o platby již během studia, ODS se kloní k odloženému školnému. Obě strany hovoří až o 20 tisících ročně a chtějí ho navázat na systém půjček a stipendií. Levice školné v jakékoli podobě odmítá.

Politici se ale téměř vůbec nezamýšlejí nad vráskami kantorů ze základních škol. Přitom právě ty prošly zásadní změnou, když v nich osnovy nahradily rámcové vzdělávací programy. Volnost učitelů při výuce je nyní nebývalá. Což nemusí být vždy ku prospěchu. Stejně jako bobtnání víceletých gymnázií, kam odchází rok co rok z pátých či sedmých tříd zhruba dvanáct procent dětí, v Praze ale dvacet. Kvalita vyučování na 2. stupni ZŠ tak dramaticky klesá.

#nahled|http://g.denik.cz/1/34/2604skolstvi_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/34/2604skolstvi.jpg|Školství v programech politických stran#

Ředitelé nymburského a jevíčského gymnázií Jiří Kuhn a Dag Hrubý pro Deník:
Naše školství nevzkvétá a vůbec není v dobré kondici

Předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn a nestor pedagogů všeobecného vzdělání Dag Hrubý jsou přesvědčeni, že osud a výsledky reformy školství, kterou se podařilo nastartovat teprve před několika lety, dnes už nikoho, kromě ředitelů a učitelů, nezajímá.

„Na realizaci najednou chybějí prostředky a zpochybňuje se její význam. Česká školní inspekce netuší, jak její průběh a výsledky kontrolovat. Koncepce se mění po nástupu každého nového ministra, školy místo přímé cesty k jasně definovanému cíli na své cestě kličkují a tápou,“ říká Hrubý.

Oba pojmenovali základní problémy:

• Učitelé jsou stále nejhůře placenou skupinou vysokoškolsky vzdělaných lidí, absolventi pedagogických fakult proto hledají uplatnění raději mimo resort školství.
• Na středních školách je dvakrát více volných míst než kolik vychází žáků ze základních škol, ale není vůle přijmout opatření, jež by tento nepoměr vyřešila.
• Do školství plyne ze státního rozpočtu pouze 4,8% HDP, přičemž průměr zemí EU přesahuje 6%. Česká republika patří podle tohoto kriteria mezi 7 nejhorších zemí EU.
• V ČR existuje na středních školách 1 254 studijních oborů zakončených maturitní zkouškou. A nikdo nerozumí tomu, proč se již 14 let neúspěšně připravuje jednotná maturitní zkouška.
• V ČR máme dnes 73 vysokých škol. Na mnohé z nich je možné dostat se bez přijímací zkoušky a tak na vysoké školy odchází studovat nezanedbatelná část českých maturantů.
• První polistopadový školský zákon byl schválen až v roce 2004, od té doby byl již 20krát novelizován

Oba pedagogové nabízejí i řešení, podložená dlouholetou praxí a zkušenostmi. Hlavně vyzývají politiky, aby se shodli na tom, co od škol vlastně chtějí. „Bez jasného a stabilního zadání se školství zlepšovat nebude,“ soudí. A nabádají: „Stejně jako neradíte lékaři, jak má operovat, neraďte pedagogickým odborníkům, jak mají formulovat koncepci školství.“

Školy podle Kuhna a Hrubého potřebují motivované žáky, a proto musí být všem zřejmé, že vzdělání se vyplatí. „Současný stav, kdy školy potřebují žáky, není normální,“ podotýkají.

Stejně tak apelují na odpovídající ohodnocení pedagogů, zvláště mladých. Uzavírají pak výzvou politikům: „Mějte na paměti, že stát vydal na přípravu a rozjezd reformy obrovské prostředky. Bylo by proto velkou chybou, kdyby se stejná pozornost nevěnovala i sledování očekávaných změn a zhodnocení výsledků reformy.“


Autor: Kateřina Perknerová

26.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies