VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Státní maturita není ve světě běžná, řada zemí ji ale chce

ČR - Státní maturity, které by měly zajistit jednotnou úroveň středoškolských závěrečných zkoušek v dané zemi a umožnit srovnatelnost jejich výsledků, nejsou ve světě běžné. Řada zemí ale o podobný systém usiluje. Vyplývá to z průzkumu zpravodajů ČTK.

7.11.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

V Německu celostátní jednotná zkouška z dospělosti neexistuje, i když o její zavedení ministryně školství Annette Schavanová před třemi lety vážně usilovala. Jednota je jen na úrovni spolkových zemí, které mají centrální maturity se shodnou písemnou částí. Pouze v Porýní-Falci zkoušky připravují samy školy.

Mladí Němci maturují ze čtyř nebo pěti předmětů. Mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly v tom, které předměty jsou povinné, které volitelné a v jaké formě se skládají. Úspěšnost maturantů přesahuje 90 procent.

Matematika nedopadla nejlépe

V Rakousku jednotné maturity nejsou, parlament ale loni schválil centrální maturity na gymnáziích od roku 2014, na odborných školách od roku 2015. Jednotná zkouška bude z němčiny, matematiky a cizího jazyka, k nim si student může vybrat čtvrtý předmět. Objevují se ale obavy, zda se stihne připravit. Pilotní testy z matematiky v 50 školách totiž nedopadly nejlépe – studenti dokázali odpovědět v průměru jen na dvě z deseti otázek. Uměli totiž jen počítat, ale ne zdůvodňovat a interpretovat.

V Polsku jsou maturity jednotné od roku 2005. Studenti zkoušku skládají ze tří předmětů na základní úrovni: polštiny, matematiky a cizího jazyka. Vybírají si pak z volitelných předmětů jako druhý cizí jazyk, dějepis, biologie nebo třeba filozofie či nauka o tanci.

Většina studentů zkoušku skládá ze čtyř předmětů, na výběr má mezi jednodušší a obtížnější verzí testů. Výběr se obvykle řídí požadavky, jaké na uchazeče o studium klade vysoká škola, na kterou se maturant hlásí.

Letos u zkoušky dospělosti obstálo 81 procent studentů. Nejvíce z neúspěšných muselo dělat reparát z matematiky.

Ve Francii je systém maturit, zavedený již za vlády Napoleona v roce 1808, značně komplexní. Vychází z tematických studijních okruhů francouzských lyceí se zaměřením buď na jazyky a literaturu, ekonomiku nebo matematicko-fyzikální či přírodovědné obory. A maturitní zkoušky se skládají skoro ze všech studovaných předmětů, dokonce i z tělocviku.

Ministerstvo školství rok dopředu představí základní osnovy maturit, které pak tematicky ovlivňují akademické výbory z řad zástupců středních a vysokých škol rozdělených podle zeměpisných regionů. Školy, které do těchto oblastí spadají, mají pro daný rok stejné maturitní otázky.

Odpor u rektorů ustal

Rusko se státními maturitami experimentovalo od počátku století, loni je poprvé zavedlo. Jednotné státní zkoušky se skládají na závěr 11. třídy. Povinné jsou z ruštiny a matematiky. Pro statisíce středoškoláků představují i přijímací test na vysoké školy a vyšší odborné školy, v takovém případě musí podle profilu vybrané školy zvládnout testy i z dalších předmětů, kterých je tak dohromady až 14. Podle ministra školství Andreje Fursenka zkoušky prudce zvýšily motivaci studentů a odpor proti nim v řadách rektorů prakticky ustal. Z téměř 880.000 letošních maturantů propadlo jen okolo 16.000. Množí se ale i zprávy o podvodech, univerzity proto bojují o právo vyžadovat dodatečné zkoušky.

Ve frankofonní části Belgie je obdobou maturity zkouška na Certificat d´enseignement secondaire supérieur, což lze přeložit jako certifikát o vyšším středním vzdělání. Testy zahrnují francouzštinu a matematiku, dějepis, cizí jazyk a zeměpis a poslední obor je volitelný. Školy je chystají samy, nicméně vycházejí z osnov či pravidel shodných pro všechny.

Anonymní hodnocení

Mimo kontinent je situace značně odlišná. V Británii skládají studenti v Anglii a Walesu obdobu maturit v rámci dvouletého studia, takzvaných A-levels (Advanced Level, pokročilá úroveň). Zkoušky se skládají podle centrálně stanovených otázek a jsou hodnoceny anonymně, letos v nich uspělo rekordních 97,6 procent studentů. To vyvolalo kritiku, že náročnost klesá. V posledních letech proto v Británii některé školy zavádějí takzvanou mezinárodní maturitu (International Baccalaureat), která je považována za náročnější.

V USA se pravidla pro maturity v jednotlivých státech liší. Povinně je v současnosti vyžaduje jen 22 států z 50. Střední školu dokončí kolem 70 procent studentů. Pokud chtějí pokračovat na vysoké škole, musí podstoupit nejméně jeden ze standardizovaných testů SAT nebo ACT. Oba testy vytvářejí neziskové organizace.

Čtěte také:Některé maturitní generálky byly chybně vyhodnoceny

Autor: ČTK

7.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies