Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Státní maturita není ve světě běžná, řada zemí ji ale chce

ČR - Státní maturity, které by měly zajistit jednotnou úroveň středoškolských závěrečných zkoušek v dané zemi a umožnit srovnatelnost jejich výsledků, nejsou ve světě běžné. Řada zemí ale o podobný systém usiluje. Vyplývá to z průzkumu zpravodajů ČTK.

7.11.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

V Německu celostátní jednotná zkouška z dospělosti neexistuje, i když o její zavedení ministryně školství Annette Schavanová před třemi lety vážně usilovala. Jednota je jen na úrovni spolkových zemí, které mají centrální maturity se shodnou písemnou částí. Pouze v Porýní-Falci zkoušky připravují samy školy.

Mladí Němci maturují ze čtyř nebo pěti předmětů. Mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly v tom, které předměty jsou povinné, které volitelné a v jaké formě se skládají. Úspěšnost maturantů přesahuje 90 procent.

Matematika nedopadla nejlépe

V Rakousku jednotné maturity nejsou, parlament ale loni schválil centrální maturity na gymnáziích od roku 2014, na odborných školách od roku 2015. Jednotná zkouška bude z němčiny, matematiky a cizího jazyka, k nim si student může vybrat čtvrtý předmět. Objevují se ale obavy, zda se stihne připravit. Pilotní testy z matematiky v 50 školách totiž nedopadly nejlépe – studenti dokázali odpovědět v průměru jen na dvě z deseti otázek. Uměli totiž jen počítat, ale ne zdůvodňovat a interpretovat.

V Polsku jsou maturity jednotné od roku 2005. Studenti zkoušku skládají ze tří předmětů na základní úrovni: polštiny, matematiky a cizího jazyka. Vybírají si pak z volitelných předmětů jako druhý cizí jazyk, dějepis, biologie nebo třeba filozofie či nauka o tanci.

Většina studentů zkoušku skládá ze čtyř předmětů, na výběr má mezi jednodušší a obtížnější verzí testů. Výběr se obvykle řídí požadavky, jaké na uchazeče o studium klade vysoká škola, na kterou se maturant hlásí.

Letos u zkoušky dospělosti obstálo 81 procent studentů. Nejvíce z neúspěšných muselo dělat reparát z matematiky.

Ve Francii je systém maturit, zavedený již za vlády Napoleona v roce 1808, značně komplexní. Vychází z tematických studijních okruhů francouzských lyceí se zaměřením buď na jazyky a literaturu, ekonomiku nebo matematicko-fyzikální či přírodovědné obory. A maturitní zkoušky se skládají skoro ze všech studovaných předmětů, dokonce i z tělocviku.

Ministerstvo školství rok dopředu představí základní osnovy maturit, které pak tematicky ovlivňují akademické výbory z řad zástupců středních a vysokých škol rozdělených podle zeměpisných regionů. Školy, které do těchto oblastí spadají, mají pro daný rok stejné maturitní otázky.

Odpor u rektorů ustal

Rusko se státními maturitami experimentovalo od počátku století, loni je poprvé zavedlo. Jednotné státní zkoušky se skládají na závěr 11. třídy. Povinné jsou z ruštiny a matematiky. Pro statisíce středoškoláků představují i přijímací test na vysoké školy a vyšší odborné školy, v takovém případě musí podle profilu vybrané školy zvládnout testy i z dalších předmětů, kterých je tak dohromady až 14. Podle ministra školství Andreje Fursenka zkoušky prudce zvýšily motivaci studentů a odpor proti nim v řadách rektorů prakticky ustal. Z téměř 880.000 letošních maturantů propadlo jen okolo 16.000. Množí se ale i zprávy o podvodech, univerzity proto bojují o právo vyžadovat dodatečné zkoušky.

Ve frankofonní části Belgie je obdobou maturity zkouška na Certificat d´enseignement secondaire supérieur, což lze přeložit jako certifikát o vyšším středním vzdělání. Testy zahrnují francouzštinu a matematiku, dějepis, cizí jazyk a zeměpis a poslední obor je volitelný. Školy je chystají samy, nicméně vycházejí z osnov či pravidel shodných pro všechny.

Anonymní hodnocení

Mimo kontinent je situace značně odlišná. V Británii skládají studenti v Anglii a Walesu obdobu maturit v rámci dvouletého studia, takzvaných A-levels (Advanced Level, pokročilá úroveň). Zkoušky se skládají podle centrálně stanovených otázek a jsou hodnoceny anonymně, letos v nich uspělo rekordních 97,6 procent studentů. To vyvolalo kritiku, že náročnost klesá. V posledních letech proto v Británii některé školy zavádějí takzvanou mezinárodní maturitu (International Baccalaureat), která je považována za náročnější.

V USA se pravidla pro maturity v jednotlivých státech liší. Povinně je v současnosti vyžaduje jen 22 států z 50. Střední školu dokončí kolem 70 procent studentů. Pokud chtějí pokračovat na vysoké škole, musí podstoupit nejméně jeden ze standardizovaných testů SAT nebo ACT. Oba testy vytvářejí neziskové organizace.

Čtěte také:Některé maturitní generálky byly chybně vyhodnoceny

Autor: ČTK

7.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Hrabyně se 18. září sesunula část gabionové stěny u silnice I/11, fotografie z 25. zaří 2017.
2 7

Spadlá gabionová zeď na Opavsku? Na řešení nemá nikdo zájem, říká expertka

Školní třída. Ilustrační foto.
4 10

Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo střední školy

Štech sebral klubům a sportovištím letošní dotace. Unie sportu protestuje

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zrušilo pro letošní rok dotace určené tělovýchovným jednotám a sportovním klubům na údržbu a provoz sportovních zařízení. Uvedl to dnes v dopise ministr školství Stanislav Štech. Vysvětluje, že Program IV měl zásadní rozpory již v samotném vyhlášení a dotace se z něho nerozdělí. Česká unie sportu (ČUS) si hodlá stěžovat.

Před parlamentem na Zélandu se upálil český emigrant. Zřejmě na protest

Muž původem z bývalého Československa se minulý týden upálil před budovou parlamentu v novozélandské metropoli Wellingtonu. Motiv činu policii není znám, mohlo by se ale prý jednat o spory muže s bývalou manželkou, které se týkaly práva péče o děti. 

Pohřby neměla ráda. U mě stačí svíčka a šampaňské, říkávala Květa Fialová

Ještě před třemi lety při oslavě půlkulatin v Městských divadlech pražských (MDP), v nichž účinkovala (v posledních letech jako host) skoro šedesát let, oplývala chutí do života.

Dvojí kvalita potravin? EU proti ní hodlá bojovat

Evropská komise dnes vydala pokyny, které státům mají pomoci v boji s nekalými obchodními praktikami. Podle nich bude možné rozhodnout, jestli firma nabízí v různých zemích stejný výrobek různé kvality a porušuje tím právní předpisy EU. Na vypracování metodiky srovnávacích potravinářských testů komise vyčlenila jeden milion euro. Porušení legislativy bude možné řešit na evropské úrovni v rámci sítě pro ochranu spotřebitelů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení