Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Státní maturita není ve světě běžná, řada zemí ji ale chce

ČR - Státní maturity, které by měly zajistit jednotnou úroveň středoškolských závěrečných zkoušek v dané zemi a umožnit srovnatelnost jejich výsledků, nejsou ve světě běžné. Řada zemí ale o podobný systém usiluje. Vyplývá to z průzkumu zpravodajů ČTK.

7.11.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

V Německu celostátní jednotná zkouška z dospělosti neexistuje, i když o její zavedení ministryně školství Annette Schavanová před třemi lety vážně usilovala. Jednota je jen na úrovni spolkových zemí, které mají centrální maturity se shodnou písemnou částí. Pouze v Porýní-Falci zkoušky připravují samy školy.

Mladí Němci maturují ze čtyř nebo pěti předmětů. Mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly v tom, které předměty jsou povinné, které volitelné a v jaké formě se skládají. Úspěšnost maturantů přesahuje 90 procent.

Matematika nedopadla nejlépe

V Rakousku jednotné maturity nejsou, parlament ale loni schválil centrální maturity na gymnáziích od roku 2014, na odborných školách od roku 2015. Jednotná zkouška bude z němčiny, matematiky a cizího jazyka, k nim si student může vybrat čtvrtý předmět. Objevují se ale obavy, zda se stihne připravit. Pilotní testy z matematiky v 50 školách totiž nedopadly nejlépe – studenti dokázali odpovědět v průměru jen na dvě z deseti otázek. Uměli totiž jen počítat, ale ne zdůvodňovat a interpretovat.

V Polsku jsou maturity jednotné od roku 2005. Studenti zkoušku skládají ze tří předmětů na základní úrovni: polštiny, matematiky a cizího jazyka. Vybírají si pak z volitelných předmětů jako druhý cizí jazyk, dějepis, biologie nebo třeba filozofie či nauka o tanci.

Většina studentů zkoušku skládá ze čtyř předmětů, na výběr má mezi jednodušší a obtížnější verzí testů. Výběr se obvykle řídí požadavky, jaké na uchazeče o studium klade vysoká škola, na kterou se maturant hlásí.

Letos u zkoušky dospělosti obstálo 81 procent studentů. Nejvíce z neúspěšných muselo dělat reparát z matematiky.

Ve Francii je systém maturit, zavedený již za vlády Napoleona v roce 1808, značně komplexní. Vychází z tematických studijních okruhů francouzských lyceí se zaměřením buď na jazyky a literaturu, ekonomiku nebo matematicko-fyzikální či přírodovědné obory. A maturitní zkoušky se skládají skoro ze všech studovaných předmětů, dokonce i z tělocviku.

Ministerstvo školství rok dopředu představí základní osnovy maturit, které pak tematicky ovlivňují akademické výbory z řad zástupců středních a vysokých škol rozdělených podle zeměpisných regionů. Školy, které do těchto oblastí spadají, mají pro daný rok stejné maturitní otázky.

Odpor u rektorů ustal

Rusko se státními maturitami experimentovalo od počátku století, loni je poprvé zavedlo. Jednotné státní zkoušky se skládají na závěr 11. třídy. Povinné jsou z ruštiny a matematiky. Pro statisíce středoškoláků představují i přijímací test na vysoké školy a vyšší odborné školy, v takovém případě musí podle profilu vybrané školy zvládnout testy i z dalších předmětů, kterých je tak dohromady až 14. Podle ministra školství Andreje Fursenka zkoušky prudce zvýšily motivaci studentů a odpor proti nim v řadách rektorů prakticky ustal. Z téměř 880.000 letošních maturantů propadlo jen okolo 16.000. Množí se ale i zprávy o podvodech, univerzity proto bojují o právo vyžadovat dodatečné zkoušky.

Ve frankofonní části Belgie je obdobou maturity zkouška na Certificat d´enseignement secondaire supérieur, což lze přeložit jako certifikát o vyšším středním vzdělání. Testy zahrnují francouzštinu a matematiku, dějepis, cizí jazyk a zeměpis a poslední obor je volitelný. Školy je chystají samy, nicméně vycházejí z osnov či pravidel shodných pro všechny.

Anonymní hodnocení

Mimo kontinent je situace značně odlišná. V Británii skládají studenti v Anglii a Walesu obdobu maturit v rámci dvouletého studia, takzvaných A-levels (Advanced Level, pokročilá úroveň). Zkoušky se skládají podle centrálně stanovených otázek a jsou hodnoceny anonymně, letos v nich uspělo rekordních 97,6 procent studentů. To vyvolalo kritiku, že náročnost klesá. V posledních letech proto v Británii některé školy zavádějí takzvanou mezinárodní maturitu (International Baccalaureat), která je považována za náročnější.

V USA se pravidla pro maturity v jednotlivých státech liší. Povinně je v současnosti vyžaduje jen 22 států z 50. Střední školu dokončí kolem 70 procent studentů. Pokud chtějí pokračovat na vysoké škole, musí podstoupit nejméně jeden ze standardizovaných testů SAT nebo ACT. Oba testy vytvářejí neziskové organizace.

Čtěte také:Některé maturitní generálky byly chybně vyhodnoceny

Autor: ČTK

7.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
5 28

Většina stran podpoří nadstandardy, některé poplatky v nemocnici

Ilustrační foto
DOTYK.CZ
10

Lékárenský řetězec se omluvil za výrok, že levnější antikoncepci lidé zneužijí

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

AUTOMIX.CZ

Tohle nám nedělejte. 10 věcí, které spolehlivě naštvou každého nadšence do aut

Jste automobilový nadšenec? Potom jistě nemůžete vystát některé návyky, zlozvyky a názory, se kterými se občas setkáváte ze strany „neautařů“. V mnoha případech se sice jedná o malicherné drobnosti, ale sami víme, že pokud jde o naše plechové miláčky, není žádná drobnost dostatečně malá.

Parašutistka spadla na rodinný dům

Žena se zranila, ale byla při vědomí. K nehodě došlo v Nové Vsi na Plzeňsku.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení