VYBERTE SI REGION

Vydejte Nečase k trestnímu stíhání, žádá Sněmovnu státní zástupce

Praha – Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan požádal Sněmovnu o vydání premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) k trestnímu stíhání. Souvisí to zřejmě s kauzou Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové a údajné politické korupce. O této žádosti rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi, sdělila předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).

8.7.2013 65 AKTUALIZOVÁNO 8.7.2013
SDÍLEJ:

Petr Nečas.Foto: DENÍK/Jaroslav Sýbek

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg je proti Nečasovu vydání, pokud žádost souvisí s kauzou údajné politické korupce. Předseda klubu ČSSD Jeroným Tejc a předsedkyně LIDEM Karolína Peake chtějí ohledně žádosti o Nečasovo vydání vyčkat na doporučení mandátového výboru.

Složí mandát

Nečas podle policie slíbil trojici tehdejších poslanců ODS úplatek za to, že složí poslanecký mandát, a údajně také zajistil jeho poskytnutí. Jde o první případ, kdy policie žádá o vydání předsedy vlády ke stíhání. V tomto volebním období už řešila dolní komora žádosti o vydání u šesti dalších členů, u pěti z nich policii vyhověla.

Ivo Ištvan jen potvrdil, že žádost podal. Žádné další informace nechtěl poskytnout a zdůvodnil to tím, že není vhodné, aby se je poslanci dozvídali z médií.

Vydat nebo nevydat

Němcová obdržela Ištvanovu žádost dnes dopoledne. Nyní ji projedná mandátový a imunitní výbor, který doporučí Nečase buď vydat ke stíhání, nebo nevydat. Následně bude hlasovat Sněmovna. Místopředseda výboru František Dědič (ODS), který v poledne dokumenty od Němcové převzal, však soudí, že výbor si od policie vyžádá ještě další podklady. Ištvan je šéfem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které kauzy kolem Nagyové dozoruje.

Podle Dědiče je žádost strohá a obsahuje jen 23 stran. "Neobsahuje spis, tak jak jsme v podobných věcech zvyklí. Takže očekávám, že mandátový a imunitní výbor bude na svém zasedání chtít nějaké doplnění, a teprve na základě něj bude možné se rozhodovat," řekl Dědič. Na termínu jednání se ale ještě musí domluvit s předsedou výboru Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), který je nyní nepřítomen. Výbor by se podle něj mohl sejít asi 17. července. Sněmovna by pak mohla o vydání hlasovat až na řádné schůzi v září, odhadl Dědič.

Lepší místa

Grémium ODS dnes ve svém stanovisku uvedlo, že by nepodpořilo Nečasovo vydání, pokud je návrh stíhání postaven na tom, že v případě míst pro bývalé poslance ODS šlo o podplácení. "Pokud je návrh stíhání Petra Nečase postaven pouze na předpokladu, že při uplatnění bývalých poslanců v dozorčích radách státních podniků se jednalo údajně o podplácení, pak ODS již dříve deklarovala, že rozdělování funkcí ve veřejném prostoru je obecně uplatňovanou součástí politiky v řadě evropských zemí. A v takovém případě bychom vydání Petra Nečase nepodpořili," stojí v prohlášení.

Předseda TOP 09 a ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg v rozhovoru uvedl, že podle jeho názoru není kauza spojená se třemi exposlanci ODS trestným činem.

Připomněl, že on sám tehdejší politický obchod odsoudil. "Mně se to nelíbí, ale to neznamená, že se to má stíhat. Je-li to kvůli těm třem, tak to považuju za blbost," prohlásil předseda TOP 09.

Neseriózní přístup

Zdůraznil také, že "v civilizovaných zemích" je podezřelý před stíháním nejprve vyslechnut a vyplynou-li z výslechu závažné indicie, je poté stíhán. "Zde je to opačně, to považuji za neseriózní přístup," prohlásil Schwarzenberg. Připomněl, že Nečas před několika dny sám o vyslechnutí na policii požádal.

Předseda klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík řekl, že chce vyčkat na stanovisko výboru a doufá, že v žádosti o vydání budou uvedeny závažnější skutečnosti, než jaké policie poskytla veřejnosti. Seznámit se stanoviskem výboru se chce i vicepremiérka v demisi a předsedkyně LIDEM Karolína Peake. "Pak se rozhodnu, jak budu hlasovat," sdělila a dodala, že dosud vždy hlasovala pro vydání. Stejně chce postupovat i klub ČSSD, řekl jeho předseda Jeroným Tejc. "Zatím nemá smysl říkat, jak se zachováme, bez znalosti té materie," řekl. Myslí si, že by Nečas sám měl předstoupit a požádat o své vydání.

Žádná souvislost

Nový předseda vlády Jiří Rusnok odmítá souvislosti mezi žádostí a jmenováním nové vlády. "Čili žádnou souvislost tady se jmenováním naší vlády v tom nehledejme, já ji tam rozhodně nehledám a pro mě to je zcela neutrální informace o nějakém probíhajícím řízení, kterých jistě probíhá celá řada v této zemi," řekl novinářům.

Parlament už změnil pravidla imunity tak, že pokud by Sněmovna Nečase nevydala, mohl by být stíhán, až mu skončí mandát. Nečas již dříve oznámil, že už znovu do Sněmovny kandidovat nebude.

Nečas kvůli kauzám kolem Nagyové odstoupil z funkce předsedy vlády i z čela ODS. Podle policie figuruje v kauze údajné politické korupce. Do druhého případu - nelegálního sledování s využitím vojenských zpravodajců - podle dostupných informací zapojen není. Ve vazbě je v této dvojici případů nyní sedm z osmi obviněných.

Kauzu Nagyová odstartoval policejní zásah

12. června - Večer začal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahovat na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády.

13. června
- V médiích se objevila jména zadržených - šlo mj. o někdejšího poslance ODS Petra Tluchoře, exministra zemědělství Ivana Fuksu, ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství (VZ) a současného šéfa Správy státních hmotných rezerv Ondreje Páleníka nebo ředitele Vojenského zpravodajství Milana Kovandu.
- ÚOOZ potvrdil, že zasahoval na úřadu vlády, na ministerstvu obrany a že ve středočeském a východočeském regionu a zadržel několik lidí. Policisté zasahovali rovněž v sídle státní podniku Lesy ČR, u kontroverzních podnikatelů Ivo Rittiga a Romana Janouška a někdejšího státního zástupce Libora Grygárka i u exšéfa odboru pražských investic Jiřího Tomana.

14. června
- Objevily se podrobnosti o jednotlivých kauzách. Podle policie stála blízká spolupracovnice premiéra Petra Nečase (ODS) Nagyová v pozadí podzimní dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tři osob, včetně manželky premiéra Nečase. Kvůli tomu byl obviněn bývalý šéf VZ Ondrej Páleník, jeho nástupce Milan Kovanda a příslušník VZ Jan Pohůnek.

15. června
- Ostravský soud poslal do vazby šest lidí, včetně Nagyové, Tluchoře nebo Fuksy. O den později rozhodl stejně v případě dalšího exposlance Šnajdra, který se den po zásahu vrátil ze zahraničí. Na svobodě je stíhán jen Kovanda.
- Premiér Nečas uvedl, že nevěděl o sledování své ženy a dalších lidí, které VZ zadala Nagyová.

16. června
- Premiér Petr Nečas oznámil, že podá demisi, což do té doby odmítal. Demisi předal hlavě státu následující den.

18. června
- Objevily se spekulace, že by se mezi obviněnými mohl ocitnout i premiér v demisi Nečas. Šéf stranického poslaneckého klubu Marek Benda v reakci na to řekl, že ODS by Nečasovo vydání nepodpořila.
- Nečas odmítl, že by se v kauze tří exposlanců ODS jednalo o úplatky.

19. června
- Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že nechá přezkoumat adekvátnost zásahu policie, při kterém byla zatčena Nagyová, tři exposlanci a vedení VZ.

20. června
- Na policii v souvislosti s případem vypovídal ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj konstrukce státního zástupce v kauze tří exposlanců připomíná spíše třídní nenávist než právní názor.

25. června
- Prezident Miloš Zeman jmenoval novým premiérem nestraníka Jiřího Rusnoka.

2. července
- Nečas vyzval státního zástupce, aby jej nechal vyslechnout. Nečas byl podle svých slov "kdykoliv plně k dispozici" a mohl poskytnout "relevantní informace".

8. července
- Vrchní státní zástupce požádal Sněmovnu o vydání Nečase ke stíhání.

Poslanci většinou své kolegy ke stíhání vydají

23. září 2003 - Poslanecká sněmovna zbavila imunity lidoveckého poslance Jaroslava Lobkowicze, který se svým automobilem srazil chodkyni a způsobil jí těžký otřes mozku a zlomeninu paže.

20. prosince 2005 - Sněmovna vydala k trestnímu stíhání poslance ODS Vladimíra Doležala, kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. V roce 2010 mu pražský městský soud uložil ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. V létě 2011 uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod. Jeho advokát poté oznámil, že se opět obrátí na NS.

4. srpna 2006 - Policie se obrátila na sněmovnu s žádostí, aby zbavila imunity poslance Jiřího Polanského (ODS) kvůli jeho působení v Chomutově, kde se rada města měla dopustit při hlasování o odkoupení výměníkové stanice trestného činu. Policie ale nakonec stíhání zastavila a stáhla proto i žádost o zproštění poslancovy imunity.

26. září 2007 - Sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. V dubnu 2011 Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil. Jednání ještě neskončilo.
- Sněmovna zároveň zbavila imunity poslance ODS Ondřeje Plašila, který podle policie řídil opilý.

6. listopadu 2009 - Sněmovna vydala nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) k trestnímu stíhání kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Loni v lednu ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Vrchní soud v Olomouci trest později zpřísnil na šest let vězení a pokutu pět milionů korun. Wolf se nyní skrývá.

25. března 2011 - Poslanci nevydali Stanislava Humla (VV) k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody. Poslanec tvrdil, že se ničeho nedopustil a poukazuje na údajně nestandardní postup policie. Chtěl, aby ho soud očistil.

30. srpna 2011 - Sněmovna vydala tehdejšího předsedu poslanců Věcí veřejných Víta Bártu a nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV) k trestnímu stíhání. Soud loni v dubnu Bártovi uložil za uplácení vězení rok a půl s podmíněným odkladem na 2,5 roku. Škárkovi, viněnému z přijetí úplatku, nakonec udělil za podvod trest tří let vězení. Rozsudek byl ale letos v březnu podle rozhodnutí odvolacího soudu zrušen. V červnu podalo Nejvyšší státní zastupitelství dovolání k Nejvyššímu soudu.

5. června 2012 - Sněmovna potvrdila trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance zvoleného za ČSSD Davida Ratha. Ratha policisté zadrželi v polovině května s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle policie to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Snemovna vydala Ratha k dalšímu stíhání i 7. září 2012. Hlavní líčení v kauze začne 7. srpna.

12. června 2012 - Sněmovna vydala ke stíhání pro podezření z korupce poslance Otto Chaloupku (VV). Letos v březnu hodonínský okresní soud poslance i jeho bývalého asistenta Vratislava Vařejku obžaloby z korupce zprostil.

11. července 2012 - Poslanci vydali k trestnímu stíhání exministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09). Policie ji podezřívá ze dvou trestných činů v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.

4. prosince 2012 - Sněmovna vydala ke stíhání poslance Romana Pekárka (zvolen za ODS, členství má pozastavené). Ten byl již dříve nepravomocně odsouzen k šesti letům vězení za korupci. Odvolací soud mu poté trest o rok snížil, Pekárek letos v únoru nastoupil do vězení. V červnu pak odmítl Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání.

8. července 2013 - Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan požádal Sněmovnu o vydání premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) ke stíhání. Souvisí to zřejmě s kauzou Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové a údajné politické korupce.

Autor: Vendula Fižová, ČTK

8.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 65
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies