Předseda Senátu tak reagoval na úvahy o nepotřebnosti horní komory, které prezentoval hlavně prezident Miloš Zeman a také vicepremiér a předseda ANO Andrej Babiš poté, co se při nízké volební účasti kandidáti jeho hnutí nedokázali výrazněji prosadit v senátních volbách.

"Senát je pojistka pro špatné časy a není možné říci, že je to tak malá věc, že by to být nemuselo," prohlásil Štěch. Podotkl, že Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory v 59 procentech případů, což český Senát řadí k nejúspěšnějším horním komorám. Senát by se podle Štěcha měl rozvíjet jako komora osobností.

"Senát je tou uvážlivější z obou parlamentních komor, v Senátu se prostě méně politikaří. Taky to nepřeháníme s ideologií. Přistupujeme k legislativě z dlouhodobého hlediska, ne optikou aktuální politické poptávky. To samozřejmě není moc populární přístup ani u veřejnosti, ani u našich kolegů politiků," zdůvodnil Štěch důvod nevelké obliby horní komory.

Nízká volební účast

Mezi úkoly Senátu pro nadcházející období označil Štěch zvýšení atraktivity horní komory pro voliče. Jejich účast při letošním finále senátních voleb byla totiž rekordně nízká. Cestu vidí Štěch ve zvýšení pravomocí Senátu. Měl by například nově schvalovat kandidáty na členy rady ČNB, jejichž výběr je jen v rukou prezidenta, nebo místo poslanců vybírat členy mediálních rad. Chce také prodloužit na dvojnásobek 30denní lhůtu, kterou mají senátoři na projednání běžných zákonů. Prý na tom už je širší politická shoda.

Prorektor Karlovy univerzity Aleš Gerloch uvedl, že by účast v senátních volbách mohlo zvýšit to, pokud by do druhého kola nepostupovali jen dva finalisté, ale všichni kandidáti, kteří by v úvodním kole získali alespoň deset procent hlasů. Pomoci by mohlo i to, pokud by hlasovací lístky s finalisty dostávali lidé do domácností.

Senát byl zakotven v ústavě již od vzniku samostatné České republiky v roce 1993, naplněn byl ale až v roce 1996. Podle bývalé ředitelky Parlamentního institutu Jindřišky Syllové měl být původně ustaven jako "sbor stařešinů", kteří by se maximálně jednou za půl roku sešli ke schválení ústavní novely. Současná podoba byla komisí pro přípravu ústavy "vpašována" do vládních instrukcí.

Kromě korekce návrhů zákonů schvalovaných Sněmovnou má Senát také právo navrhovat zákony. V případě rozpuštění Sněmovny přijímá zákonná opatření, čehož musel využít v roce 2014. Tehdy hrozilo vychýlení mocenské rovnováhy úplně odjinud," uvedl Štěch k úvahám, že se tím zavedla Senátní diktatura. Po pádu vlády Petra Nečase prezident Miloš Zeman jmenoval svůj kabinet v čele s Jiřím Rusnokem bez ohledu na mínění většiny ve Sněmovně. Senát také může ve spolupráci se Sněmovnou zažalovat prezidenta pro velezradu, schvaluje jeho návrhy na jmenování ústavních soudců.