VYBERTE SI REGION

Stínový ministr školství Marcel Chládek: Bezhlavé střídání reforem je k ničemu

Praha /ROZHOVOR/ - Patří k nejaktivnějším stínovým ministrům, předkládá koncepce, dílčí návrhy i provokativní témata k diskusi. Někdy jsou jeho postoje zbytečně kritické, ale platí-li, že jako reálný šéf resortu se chce inspirovat finským vzdělávacím systémem, pak mu nelze než držet palce.

27.4.2013 34
SDÍLEJ:

Ministr školství Marcel Chládek.Foto: Deník/Martin Divíšek

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si vás znovu vybral do své stínové vlády. Jak se vám jím sestavený tým líbí?

Jsem předně rád, že jsem byl potvrzen ve své pozici, protože to beru jako ocenění své práce za poslední dva roky. Myslím, že ten tým bude fungovat dobře, předsedův výběr respektuji, je čistě na něm, s kým chce spolupracovat.

Váš šéf hlavně řekl, že jednotlivé ministerské posty nemá nikdo jistý, bude záležet na výsledcích práce každého z vás. Vy s nečinností problém nemáte, spíš bych vás označila za hyperaktivního. Není to ale někdy trochu na škodu?

Oblast školství je mimořádně široká, je to jeden z nejsložitějších resortů. Zahrnuje od mateřských škol, přes základní, střední a vysoké školy i sport, volný čas mládeže a vědu. Každý ten segment potřebuje pozornost, impulz, změnu. Nelze nic opomenout.

To jistě ne, ale metoda, co krok, to nápad školství možná škodí víc než pasivita. Máte rozmyšleno, co s tím kolosem dělat, abyste ho posunul dopředu, avšak nenarušil jeho základy?

Časté změny pochopitelně školství nepomáhají. Když jste ale v opozici, je nutné vtáhnout jak odbornou, tak laickou veřejnost do debaty. Proto náš program obsahuje jasné priority, ale také diskusní otázky, k nimž je dobré vést debatu. Příkladem může být možnost posunu začátku výuky na 9. hodinu. Až 80 procent populace neví, že v Česku už taková možnost existuje, je to v kompetenci ředitelů škol. Čili my máme jasné programové body, ale nastolujeme zároveň atmosféru pro otevření široké výměny názorů, do které by se měli zapojit pedagogové i rodiče.

Stačí to ale? Tento týden byli v Senátu na vaše pozvání školští odborníci z Finska a z rozhovoru z nich vyplynulo, že v jejich zemi před zahájením reforem přesně věděli, čeho chtějí na konci dosáhnout. Víte to vy?

Určitě. Na pracovní snídani s finskými kolegy a novináři jsem hovořil o pěti klíčových bodech, na něž se musíme soustředit. První otázkou je financování školství, je nutné se podívat i na platy učitelů.

Opravdu první? Finové jsou lehce pod průměrem zemí EU, co se týká výše prostředků jdoucích do vzdělání, a učitelské mzdy jsou srovnatelné s platy ostatních vysokoškoláků. V penězích to tedy zřejmě nebude.

Jenže oni to vnímají z pozice Finska, které v nákladech patří mezi přední státy, i když je na průměru. Česká republika je úplně na chvostu, proto je nezbytné o tom mluvit. Nejprve ale musíme děravý kbelík našeho školství, zalepit. Je v něm řada předražených, nefunkčních projektů, viz třeba státní maturity.

Senátor Marcel Chládek

Co byste jako ministr školství zalepil nejdřív?

Nyní se připravuje plošné testování žáků 5. a 9. tříd, které stojí desítky a do budoucna stovky milionů korun.

Musím vás opravit. Tříletý projekt stojí 300 milionů, samotné testy 92, což jsou prostředky z evropských fondů. Do budoucna to má být šest milionů ročně, jak říká Česká školní inspekce.

Jenže to se o státní maturitě říkalo také, a všichni víme, kam se konečná částka vyšplhala. Místo plošného prověřování znalostí chceme zavést testování reprezentativního vzorku, který poskytne stejně kvalitní zpětnou vazbu, ale není tak administrativně náročné a nedeformuje výuku.

Takže ČSSD zruší plošné testování, které mělo začít v září 2014?

Ano, zrovna ve čtvrtek jsme o tom s panem ministrem Fialou mluvili, dohodli jsme se na schůzce a toto bude jeden z jejích bodů. Nepochybně by bylo hloupé, kdyby on testy zavedl, abychom je my po volbách ihned zrušili. Proto si chci s Petrem Fialou sednout a říct mu, které projekty se mi líbí, a chci v nich pokračovat, a k jakým mám výhrady. Přesně takhle to fungovalo ve Finsku, jejich reformy trvaly 30 let, ale shoda na základním směřování byla od počátku. I my se musíme domluvit napříč politickým spektrem. Moc o to stojím a myslím, že nyní k tomu máme velmi blízko. Když srovnáte výroky pana ministra Fialy a moje, z 80 procent se shodujeme.

Víte, mně se líbilo, co řekl na zmíněné snídani profesor Mika Risku, že v Česku máme krásné katedrály, přičemž ti, kteří k nim pokládali základní stavební kameny, to činili s vědomím, že konečné dílo třeba ani neuvidí. Stejné to je ve školství. Na ministra, který začne s pozitivními změnami, musí navázat další. Bezhlavé střídání protichůdných reforem je k ničemu. Rozumím pedagogům, kteří prosí, ať je aspoň chvíli necháme učit.

Finští zástupci mluvili o tom, že u nich skoro každé dítě touží stát se učitelem. Jedním z důvodů je, že školy tam mají velkou autonomii a pedagogický sbor si je vytváří k obrazu svému, šije výuku žákům doslova na míru. Stát jim do toho mluví naprosto minimálně a celostátní instrukce se vejdou do jednoho tenkého materiálu. I to je pro vás inspirace?

My jsme chtěli jít podobným směrem, když jsme zrušili osnovy a nastavili rámcové vzdělávací programy. Velký problém vznikl, jakmile jsme chtěli po lidech, kteří měli hodinu naplánovanou po minutách, aby najednou svoji zažitou praxi opustili a na základě rámcových programů začali sami výuku tvořit. Možná jsme měli zvolit mírnější postup, teď se vlastně obloukem vracíme na začátek, kdy se chystá zpřesnění vzdělávacích programů cestou standardizace.

Viděl jste ty navrhované standardy? To nemá s finskou cestou nic společného. Jsou v nich detailně popisované dovednosti málem až do posledního háčku či rovnice. Finové naopak vytyčují velmi obecně jen požadovaný cíl výukového stupně a výsledky, jichž má být dosaženo.

Ale pozor, u nás si standard každý představuje jinak. Pro mne je to výstup z každého ročníku, jehož má být dosaženo. Metody, které učitel zvolí, aby efektu bylo dosaženo, musejí být čistě na něm. Správný standard se má vejít do útlé brožurky, kde bude napsáno, že předškolní zařízení má děti naučit za prvé, za druhé, za třetí, totéž na prvním stupni či v 9. třídě. Udělal bych to i pro konkrétní předměty, ale nesmějí to být desítky stránek.

Navíc nepochybně platí, že v informačním věku už učitel není nositelem poznání, ale především průvodce vzdělání.

Učitel je pochopitelně klíčový faktor změny, ale aby jím byl skutečně, musíme mu dát maximální podporu. Proto se chceme věnovat přípravě učitelů na pedagogických fakultách, podíváme se, kolik praxe tam mají. Ukazuje se například, že učitelé ovládají velmi dobře svůj obor, ale neumějí ho smysluplně podat dětem. Mně se třeba líbí metody profesora matematiky Milana Hejného. To je opravdu škola hrou, kde jsou děti aktéry hodiny, což ve výsledku znamená, že třeťáci umějí zlomky na úrovni šesté třídy. Takže určitě se musíme věnovat obsahu vzdělávání budoucích pedagogů, ale také přípravě kariérního řádu, který musí být navázaný na systém odměňování progresivně. Není možné, aby byl nástupní plat učitele 20 tisíc a za deset let měl jen o 800 korun víc. Předpokládá to ovšem, že učitelé se budou celoživotně vzdělávat. Aby platilo, co řekl jeden profesor svým studentům, kteří viděli v jeho pracovně světlo pozdě večer i brzy ráno: Studuji, protože vám nechci dávat pít ze zatuchlého rybníka, ale z čerstvé řeky.

Senátor Marcel Chládek

A co vy? Jste původním povoláním kantor, ale neučíte. Dal jste přednost politice.

Po deseti letech pedagogické práce u mě došlo k určitému vyhoření, ale hlavně jsem do politiky vstoupil proto, že jsem opravdu chtěl změnit poměry v České republice, školství nevyjímaje.

Poté, co je změníte, půjdete zase učit?

To nevím, ale rád vzpomínám na roky, kdy jsem učil na základní škole. Nejhezčí je pozorovat, jak vám děti rostou pod rukama, mění se, mají stále víc a víc znalostí o světě. Je to práce, která má smysl.

Jenže moc lidí se jí věnovat nechce. Jak upozornila MfD, ze škol připravujících budoucí fyzikáře, matematikáře a chemikáře, vychází tak málo absolventů, že za deset patnáct let tyto předměty nebude mít kdo učit.

Jasně říkám, že vztah k technickým oborům je nezbytné pěstovat už od mateřské školy. S ministrem Fialou i podnikateli jsme se na akci Manažer roku shodli, že to je jediná cesta. Proto chceme posílit technické a pracovní vyučování od raného věku. O povinné maturitě z matematiky je možné mluvit až poté, co nebude tento předmět strašákem. Nejdříve změňme způsob její výuky.

Včetně toho, že pro učitele by mělo být nemyslitelné pustit dítě domů, aniž by pochopilo danou látku?

Ve Finsku je učitel placen za to, aby děti něco naučil, ne aby odvykládal látku. A když ji žák nechápe, je to kantorova chyba.

Jak toho chcete docílit?

Chci o tom debatovat, proto budu od května v Senátu pořádat Národní kulaté stoly ke vzdělávání. My si musíme umět říkat pravdu a strhávat klapky z očí. Třeba pochopíme, že není ideální dítě to, které vzorně sedí v lavici, bifluje vzorečky a doma se každý den tři hodiny učí. Profesor Hejný třeba nechává žáky nahlas mluvit k danému problému, je dovoleno říct cokoliv, hledat různé cesty řešení. I největší hloupost může vyprovokovat geniální myšlenku u někoho druhého. Učitel musí být ten, kdo usměrňuje a ukazuje cestu.

Senátor Marcel Chládek

Jenže u nás spíš vyplňuje výkazy, dělá dozor a třese se před návštěvou inspekce.

No jistě, pokud toho chceme dosáhnout, musíme dát peníze na asistenty, výchovné poradce, psychology. Přístup státu musí být samozřejmě partnerský, ne aby mával nad hlavami učitelů bičem. Ve Finsku má kantor obrovskou důvěru. Proto musíme do té debaty vtáhnout i rodiče. Značný problém je totiž klima na školách, v čemž se v mezinárodním srovnání výrazně propadáme. Možná je to i proto, že ve Finsku je maximálně 24 žáků ve třídě, u nás je to běžně přes třicet. V takovém množství se v podstatě nedá učit jinak než frontální metodou bez individuálního přístupu. Nadaní se pak nudí a zlobí, méně zdatní nestíhají a zlobí taky. Pak je učitel hlídacím psem, který je rád, že hodinu přežije ve zdraví.

Jste si jist, že se na školství bude podobně dívat i eventuální budoucí premiér a ministr financí z řad ČSSD?

Jestli se ptáte, zda bude školství pro vládu ČSSD prioritou, tak nepochybně, tento resort vnímáme jako jeden z těch silových, na němž nám maximálně záleží. Pokud vás zajímají finance, pak nemá smysl slibovat větší objem peněz, dokud nezaručíme zalepení děravého kotlíku, z něhož finance zbytečně odtékají.

KDO JE PhDr. MARCEL CHLÁDEK. MBA

• Narodil se 9. dubna 1968, na pražské Karlově univerzitě vystudoval andragogiku a personální řízení.
• Učil na základních a středních školách ve Středočeském kraji. Poté působil v řídících funkcích ve vzdělávacích institucích
• Od roku 2004 je členem ČSSD, o čtyři roky později se stal náměstkem středočeského hejtmana, dva roky je stínovým ministrem školství.
• V roce 2008 byl zvolen senátorem.

Autor: Kateřina Perknerová

27.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 34
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies